Labská plavba

Česká vodní doprava je na hranici definitivního krachu

Česká vodní doprava je na hranici definitivního krachu

Přestože ještě nikdy za poslední roky nebyly tak příznivé podmínky pro dobudování labské vodní cesty, obor vnitrozemské plavby spěje v České republice k zániku. Lví podíl na tomto velmi pravděpodobném scénáři má podle rejdařů ministerstvo životního prostředí, které minulý týden přes jasnou vládní podporu vodní dopravě Ředitelství vodních cest opět vrátilo k dopracování dokumentaci EIA k výstavbě jezu u Děčína.

„Jedná se o zcela účelové politické rozhodnutí, proti kterému se budeme všemi prostředky bránit,“ řekl minulý týden na valné hromadě sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR generální ředitel Ředitelství vodních cest ČR Jan Skalický. Kdo této zemi vládne – vláda, nebo jeden úředník na MŽP, otázal se v souvislosti s postojem MŽP k výstavbě jezu na Labi a zejména opětovným vrácením dokumentace EIA k dalšímu dopracování.

Kladný posudek dopadu stavby na životní prostředí je nezbytnou podmínkou pro zahájení stavby. Již nyní je proto zřejmé, že se případná výstavba jezu zpozdí minimálně o dalších šest měsíců. Rejdaři se přitom musí zbavovat dalších a dalších lodí, aby vůbec přežili. „Vzhledem k tomu, že nedostáváme žádné kompenzace od státu za nesplavné Labe, je také možné, že po výstavbě jezu už nebude mít kdo po řece jezdit,“ upozornil předseda sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR Milan Raba.

V Evropě je voda prioritou

Rozhodnutí MŽP vrátit dokumentaci EIA k doplnění podle zástupců svazu přichází v době, kdy Evropa prosazuje vnitrozemskou plavbu jako jeden z nejekologič­tějších druhů nákladní dopravy a kdy se Labe dostalo do sítě nejvýznamnějších evropských koridorů TEN-T. „Česká vláda schválila v březnu materiál, ve kterém se hovoří o nutnosti splavnit Labe včetně výstavby dvou jezů u Přelouče a u Děčína. Německá strana pracuje na lepší splavnosti Labe na svém území,“ shrnul tajemník sekce vodní dopravy při SD ČR Jiří Aster současné podmínky pro dostavbu potřebné infrastruktury nutné ke splavnění Labe na české straně.

Hodnota všech staveb na zhruba 200 kilometrech splavných řek na českém území je podle jeho slov asi 160 miliard Kč. „My jsme asi tak bohatí, že si klidně můžeme dovolit tyto investice nevyužít jen proto, že nejsme schopni zajistit splavné Labe mezi Střekovem a státní hranicí s Německem,“ poznamenal Jiří Aster.

ŘVC se bude bránit žalobami

Rozhodnutí MŽP je podle Jana Skalického protiprávní a ředitelství se proti němu ohradí. Poslední změny, které ŘVC do projektu doplnilo, považuje za dostatečné. V lednu do projektu zahrnulo koridor pro tažné ryby a biokoridor pro drobné suchozemské živočichy. MŽP nyní však údajně mezi třinácti výtkami vzneslo například i požadavek na vypracování další technické varianty splavnění Labe, přestože v původní dokumentaci je jasně prokázáno, že žádná taková alternativa neexistuje. „Chystáme dvě žaloby na ministerstvo životního prostředí, chceme mimo jiné prověřit odbornou způsobilost úředníka, který zkoumal dokumentaci EIA,“ řekl ředitel ŘVC ČR.

Ministerstvo dopravy podle jeho slov považuje výstavbu plavebního stupně v Děčíně dlouhodobě za prio-ritu. Úřad si od ní slibuje zachování české lodní dopravy, která se nyní podle rejdařů nachází v kritickém stavu.

Rejdaři se zbavují dalších lodí

Ekonomická situace českých rejdařů je vinou špatné splavnosti Labe, na níž letos už od poloviny května stojí doprava, tak kritická, že se musí zbavovat dalších lodí, aby vůbec přežili. Momentálně provozují jen 57 plavidel, pro příští rok se očekává další pokles na padesát lodí. V případě zhoršení situace by však mohl být úbytek plavidel ještě vyšší.

Tomáš Johánek

spinner