Labská plavba

Horko a sucho zastavilo dopravu na Labi

Horko a sucho zastavilo dopravu na Labi

Suché a horké léto už zastavilo i lodní dopravu na dolním toku Labe. V kritickém úseku mezi Ústím nad Labem a Děčínem klesl vodní stav pod 150 centimetrů, což je nejnižší hranice pro smysluplnou dopravu po řece. V polovině července to uvedl ředitel dolní části Povodí Labe Jindřich Zídek. V omezeném rozsahu zatím pokračuje plavba z Děčína do Německa, ale i tam je zastavení plavby jen otázkou času.

Pokud je v Ústí nad Labem pod zdymadly 150 centimetrů, mohou na řeku jen lodě s ponorem do 90 centimetrů. „A to nejsou z nákladní dopravy prakticky žádné, i remorkéry mají větší ponor. O naložených lodích ani nemluvě,“ řekl Jindřich Zídek. Předpisy o maximálním ponoru platí dlouhodobě, při plavbě proti proudu jsou navíc ještě přísnější.

Na začátku minulého týdne se hladina Labe pod Střekovem pohybovala na úrovni 125 centimetrů. Jen o málo lepší situace byla v úseku z Děčína do Německa, kde jsou nároky na ponor o něco nižší a menší lodě tam stále ještě mohou jezdit. Nad ústeckými zdymadly byl stále stav kolem 200 centimetrů, který lodní dopravu umožňuje. Velký problém pro dopravce

Pro dopravce tak začíná velký problém. „Je to katastrofa. Utlumení provozu je pro všechny velký problém, snad to nikoho nepoloží. Ale i tam, kde se ještě dá jezdit, už to je neekonomické. Za Děčínem jezdí naložení jen zčásti a stejně hoblují po dně řeky,“ řekl vedoucí ústeckého přístavu Jiří Pardubský.

V posledních letech se po Labi přepravuje asi 500 tisíc tun zboží ročně. Při průměrném počtu 300 splavných dnů tedy po Labi denně projede asi 1670 tun. To v průměru odpovídá dvěma až třem lodím.

Běžná cena za přepravu tuny zboží mezi Českou republikou a Německem činí zhruba 12 €. Zhruba polovinu této částky spolknou variabilní náklady, tedy především nafta. Každý den bez dopravy tedy stojí české rejdaře zhruba 255 tisíc Kč.

Pokles stavu řeky v problémovém úseku trápí české lodní dopravce dlouhodobě. Flotila českých říčních lodí se z předlistopadových 300 lodí smrskla na třetinu, většina z nich se navíc i s posádkami přesunula do západní Evropy a vydělává peníze raději tam.

I proto už delší dobu bojují rejdaři za stavbu kaskády jezů, která by umožnila lepší splavnost. Labe má podle nich potenciál na dvacetinásobný přepravní výkon než nyní. Proti stavbě je ale velká část veřejnosti. Vadí jí jak likvidace původního rázu řeky, tak nivních biotopů.

(čtk)

spinner