20. září 2019, čtk
20.9. - Členové konference 30. Plavební dny 2019 vyjádřili podporu vodnímu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Konferenci v minulých dnech ve Zlíně uspořádalo České plavební a vodocestné sdružení (ČPVS) a Slovenský plavebný kongres, akce se zúčastnilo více než sto odborníků především z oblasti plavby a vodního hospodářství. „Závěry naší konference konstatují, že podporujeme realizaci vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, a to ve všech třech větvích,“ řekl včera novinářům člen výboru ČPSV Pavel Fošumpaur.
Pavel Fošumpaur připomněl, že členové ČPVS byli také členy takzvaného monitorovacího výboru, který se konal pravidelně při zpracovávání studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Studii loni představilo ministerstvo dopravy, podle tvůrců ukázala, že propojení Dunaje s Odrou je téměř za všech okolností efektivní. Labská větev byla naopak vyhodnocena jako riziková. Vláda by si podle Senátu měla před rozhodnutím o výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe nechat zadat zahraniční oponenturu ke studii proveditelnosti této vodní cesty.
Projekt, který dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, by podle studie stál 582 miliard Kč, z toho labská větev více než 300 miliard Kč. Kanál by byl dlouhý až 500 kilometrů, budován by měl být v letech 2030 až 2045. Podle zastánců by projekt přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Dopady plánovaného kanálu by podle Michaela Trnky ze společnosti Aquatis, která se podílela na zpracování studie proveditelnosti, nebyly ve Zlínském kraji příliš velké. „Je tady řada výhod, v řadě míst stávající řeka je již regulována a upravena, takže není třeba zasahovat do jejího trasování. Nad spytihněvským jezem jsme již v šířkových poměrech, jak to koridor potřebuje. Co se týče dopadu na Baťův kanál, bylo řešeno několik variant řešení nějakého zachování části mezi Spytihněví a Starým Městem, jinde se Baťova kanálu nedotýkáme," řekl Michael Trnka.
Konference se konala pod organizační patronací státního podniku Povodí Moravy. Ke studii proveditelnosti vodního kanálu se podnik nyní podle mluvčího Petra Chmelaře nemůže vyjádřit. „Studie proveditelnosti sice konstatuje, že je to možné, ale nás jakožto správce vodního toku primárně zajímá vodohospodářské řešení, které ve studii nebylo nějakým způsobem rozvedené. Potřebujeme mnohem podrobnější studie k tomu, abychom se k věci mohli vyjádřit,“ uvedl Petr Chmelař. Povodí Moravy budou zajímat podrobné informace o odtokových poměrech, aby kanál nezhoršoval průchody povodní a celkovou vodní bilanci v oblasti.
(čtk)
