1. února 2007
Vodní doprava se v České republice i v loňském roce nacházela v nepříliš záviděníhodném postavení. „Papírově“ příznivým faktem byl hned na počátku roku vyhlášený evropský program podpory vodní dopravy – NAIADES, který přispěl k následnému souhlasu s programem podpory provozovatelů vnitrozemské nákladní vodní dopravy v ČR ze strany Evropské komise. Podařilo se rovněž podepsat Společné prohlášení úmyslu o spolupráci a dopravních cílech a opatřeních na labské vodní cestě mezi Ministerstvem dopravy ČR a Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení SRN. O perspektivách oboru v letošním roce jsme hovořili s ředitelem odboru plavby a vodních cest Ministerstva dopravy ČR Mgr. Vítem Šimonovským. „K nejvýznamnějším stavebním akcím na vodní infrastruktuře v ČR patří výstavba plavebního stupně Děčín a plavebního stupně Přelouč, respektive splavnění Labe do Pardubic. Můžete říci, jaký pokrok očekáváte v těchto projektech v letošním roce?“ „V současnosti je v zásadě hotová dokumentace EIA s výjimkou posouzení hodnocení vlivu na oblasti Natura 2000. V tomto případě stále probíhá posuzování příslušnými autorizovanými osobami, které spočívá ve vyjasňování dopadů stavby na prioritní druhy a stanoviště Natura 2000. Do konce ledna měla oponentura ukončit dvouletý biologický průzkum prováděný VÚV TGM včetně hodnocení dopadů stavby na jednotlivé biotopy. Dokončení dokumentace EIA je vázáno na dokončení ,naturového‘ hodnocení. Termíny dalšího postupu přípravy a realizace stavby jsou dány výhradně procesem hodnocení Natura 2000. Při úplném dokončení dokumentace EIA letos v dubnu je reálné ukončit celý proces EIA letos v říjnu. Následovat bude dopracování dokumentace pro územní řízení, a zejména zajišťování výjimek podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Dosud patřilo k vážným problémům například i to, že Německo původně nestanovilo konkrétnější termín, kdy bude jeho úsek Labe kompatibilní s naší labskou vodní cestou po dostavbě plavebního stupně Děčín. Ministerstvu dopravy ČR se však loni podařilo uzavřít se Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení SRN společné prohlášení, v němž německá strana uvádí, že příslušnou část Labe upraví údržbovými pracemi do roku 2010 na potřebné parametry. Ve věci splavnění úseku Přelouč – Pardubice předpokládáme vydání prvního souboru stavebních povolení na jednotlivé objekty v průběhu prvního pololetí letošního roku, kdy bude zahájena i faktická realizace stavby. Současně však musím upozornit, že v souvislosti s organizační změnou, která na ministerstvu dopravy proběhla v loňském roce, již problematika infrastruktury spadá do kompetence nové sekce infrastruktury. K vašemu relativně pesimistickému hodnocení loňského roku bych chtěl uvést ještě jednu pozitivní informaci, a to, že podle Eurostatu se Česko stalo evropským premiantem v nárůstu objemu přepraveného zboží za rok 2005, Šlo sice v celoevropském měřítku o relativně malý absolutní nárůst, ukázal však potenciál vodní dopravy v ČR v případě dobudování potřebné infrastruktury.“ „Na léta 2007 až 2013 je připraven nový Operační program Doprava jako nástroj pro čerpání evropských finančních prostředků. Kolik peněz by z něj mělo být k dispozici pro vodní dopravu? A podaří se zajistit národní finanční zdroje na spolufinancování?“ „Peněžní prostředky prozatím předpokládané k využití pro obor vodní dopravy z fondů EU (ERDF) by nám měly umožnit spolufinancovat téměř všechny významné projekty v oboru vodní dopravy. Tyto finance jsou určeny jak na infrastrukturní projekty, tak na modernizaci plavidel. Na infrastrukturní projekty je určeno 177 milionů € z evropských zdrojů a dalších téměř 14 milionů € bude možné z EU získat na modernizaci plavidel. Problémem však je národní spoluúčast a předfinancování. Státní fond dopravní infrastruktury totiž zatím není schopen zaručit to, že národní spolufinancování předfinancování pokryje. Na modernizaci plavidel zatím ve státním rozpočtu pro tento rok nejsou peníze vůbec. V současnosti doufáme, že by potřebné peníze na tento účel mohly být vyčleněny alespoň v roce 2008, ale ani to není v tuto chvíli jisté.“ „Můžete přiblížit obsah Společného prohlášení úmyslu o spolupráci a dopravních cílech a opatřeních na labské vodní cestě, které jste podepsali se Spolkovým ministerstvem dopravy, výstavby a bydlení SRN?“ „Jak jsem již uvedl, ze společného prohlášení vyplývá, že minimální plavební podmínky v ČR, které budou dosaženy po vybudování plavebního stupně v Děčíně, budou shodné s plavebními podmínkami, které začnou v SRN panovat po roce 2010 a od Děčína po Hamburk tak bude zajištěna plnosplavnost Labe. Prohlášení současně konstatuje, že z důvodu zvládnutí rostoucího objemu dopravy a v souladu s ochranou životního prostředí je nezbytné v obou zemích silněji využívat vodní dopravu, že prioritními úkoly jsou rozvoj a údržba vodních cest a že úpravy plavidel na vodní cestě jako jediná náhrada infrastrukturních opatření nevedou k cíli.“ „Loni v září Evropská komise po několikaletém vyjednávání schválila návrh ministerstva dopravy na poskytování státní podpory rejdařům. Tato podpora by jim měla kompenzovat ztráty vzniklé v důsledku plavební nedostatečnosti na Labi mezi Ústím nad Labem a státní hranicí se SRN. Můžete říci, jak probíhal schvalovací proces?“ „Notifikace státní podpory rejdařům v ČR je jedním z úplně prvních národních dokumentů v celé EU, který naplňuje záměry programu NAIADES (Akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu na období 2006 až 2013 – Navigation and Inland Waterway Action and Development in Europe), jenž loni vyhlásila Evropská komise. Je tomu tak díky tomu, že jsme o podpoře s Evropskou komisí začali jednat již na konci roku 2004, tedy dávno před vyhlášením akčního programu. Základem úspěchu bylo samozřejmě to, že jsme zdůvodnili, že záměr ministerstva neodporuje legislativě Evropské unie týkající se poskytování veřejné podpory. Německá strana příslušnou část Labe upraví údržbovými pracemi do roku 2010 na potřebné parametry Evropská unie se zprvu obávala, že naše plavba není efektivní ani v případě dobrých plavebních podmínek, a že by tak podpora znamenala narušení trhu. Chtěla proto prokázat, že je na trhu dostatek zboží, které je možné přepravovat po Labi, ale nelze je přepravovat pouze z důvodu špatných plavebních podmínek. Museli jsme tedy statisticky doložit, že v letech s dobrými plavebními podmínkami byly objemy přepraveného zboží výrazně vyšší oproti letům se špatnými plavebními podmínkami, s přihlédnutím k aktuálně využitelné kapacitě flotily. To byl pravděpodobně hlavní argument pro to, že nejde o skrytou podporu jednoho druhu dopravy, který sám o sobě není konkurenceschopný. Evropská unie současně požadovala také stanovení pravidel k tomu, aby nedošlo k ,překompenzování pomoci‘, tedy aby rejdaři nedostávali více, než by získali za normálních plavebních podmínek a v normálním tržním prostředí při konkurenci ostatních druhů dopravy. Ministerstvo dopravy proto navrhlo, že se rejdařům bude hradit pouze 60 procent prokázaných ztrát. Komise pak v poslední fázi projednávání požadovala, aby podpora zároveň nepřekročila 30 procent přepravních nákladů při omezení plavby. Obě tato kritéria jsou nyní v návrhu zahrnuta. Návrh dále uvádí, že stát bude moci podporu vyplácet pouze v období, kdy stav Labe neumožní ponor lodí minimálně 1,40 metru. Při tomto stavu se totiž náklady rovnají zisku, při menším ponoru je již provoz ztrátový, a pokud hranice ponoru klesne pod 110 cm, nákladní plavba po Labi prakticky není možná. Další podmínkou je to, že kompenzace budou poskytovány až po 20 dnech s nedostatečnými plavebními podmínkami či zastavenou plavbou v průběhu jednoho roku. Tato podmínka odpovídá technickému řešení připravovaného plavebního stupně Děčín, který má zajistit dostatečné plavební podmínky nejméně po 345 dní v roce.“ „Kdy by měla tato podpora vstoupit v platnost a jaký finanční objem díky ní mohou rejdaři očekávat?“ „Komise schválila záměr a nyní se připravuje konečná podoba návrhu podpory, který by měla projednat vláda. Program by měl platit s časovým omezením, zpětně od roku 2004 až do roku 2010. Za předešlé období by se podle schválené metodiky mohlo vyplatit až 150 milionů Kč s tím, že tato částka je maximální možná, teoreticky by tedy vláda mohla rozhodnout i o nižší podpoře. Dále je záměr, aby každý další rok bylo možné nárokovat kolem 50 milionů Kč, které budou vypláceny v závislosti na plavebních podmínkách v daném roce. K posuzování nároků na finanční podporu bude na ministerstvu dopravy nastaven speciální rozhodovací systém, v jehož rámci budou shromažďovány podklady, na jejichž základě se bude rozhodovat o konkrétní výši podpory pro jednotlivé žadatele.“ „V jaké fázi se nachází projekt zavedení říčního informačního systému a kdy by měl začít plně fungovat?“ „V letošním roce bude ministerstvo dopravy připravovat novelu zákona, která je primárně zaměřena na zavedení říčního informačního systému do praxe. Tento telematický systém by měl kromě zvýšení bezpečnosti na vodních cestách napomoci také logistice ke zvýšení efektivity plánování přeprav. V současnosti již běží zkušební provoz systému, ještě je však například třeba dotvořit potřebný software či vybudovat retranslační stanici. Náš říční informační systém bude provázán s obdobnými systémy v Nizozemsku a Německu Do konce letošního roku musí být systém transponován do našeho právního řádu a během dalších dvou let by měl začít fungovat i fyzicky. Náš říční informační systém bude provázán s obdobnými systémy v Nizozemsku a Německu, kam české lodě plují nejčastěji. Tato propojenost umožní vzájemně si sdělovat údaje o plavidlech a o aktuálních vodních stavech nebo využívat plavební mapy.“
Petr Jechort
