7. března 2012
Ministerstvo dopravy připravuje zřízení centrální správy vodních toků, která by při údržbě řek nahradila jednotlivá povodí. Na počátku února to uvedl Martin Novák z tiskového oddělení úřadu. O splavné řeky by se tak namísto ministerstva zemědělství staralo výhradně ministerstvo dopravy.
Návrh na setkání se sekcí vodní dopravy při Svazu dopravy ČR prezentoval ředitel odboru plavby na ministerstvu dopravy Jan Vlček. Propojení by podle něj mělo přinést i více peněz na vodní dopravu.
Do obdoby leteckého „aeroholdingu“ by se propojilo Ředitelství vodních cest (ŘVC) a jednotlivá povodí, která spadají pod ministerstvo zemědělství, řekl k tomu Martin Novák. „Zatím jde ale pouze o úvahu, na návrhu se hledají pozitiva a negativa. Není proto dosud určený ani harmonogram, podle kterého by se při tvorbě nového úřadu postupovalo,“ dodal.
Rejdaři pro reorganizaci
„Změna kompetencí při údržbě vodních cest je krok, ke kterému rejdaři vybízejí bezmála devět let,“ uvedl tajemník sekce Jiří Aster. Vnitrozemská plavba je dosud řízena zcela asymetricky: zatímco železnice spravuje Správa železniční dopravní cesty a pozemní komunikace Ředitelství sinic a dálnic, vodní cesty spadají pod úplně jiný resort. Částka potřebná pro údržbu řek je podle sekce vodní dopravy proti státním příspěvkům do silnic a železnic zanedbatelná. Státní fond dopravní infrastruktury, z nějž by měly být opravy vodních cest podle návrhu financovány, by podle odhadů rejdařů řeky ročně zatížily zhruba 120 miliony Kč. S takovou částkou by se sice podle Jiřího Astera nezvládly žádné zásadní rekonstrukce, ale umožnila by alespoň odstranění naplavenin po povodních a další nezbytné opravy.
Dvě různé koncepce
Vedle ministerstva dopravy připravil vlastní koncepci rozvoje říční dopravy i nový ředitel Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Ministr dopravy Pavel Dobeš tím podmínil jeho setrvání v úřadu. Materiál předložil již ke konci loňského roku, podle Martina Nováka se s ním stále ještě seznamují příslušné odbory.
Rejdaři si na situaci v nákladní říční dopravě dlouhodobě stěžují. Vodní cesta je podle nich nedobudovaná a současný stav, když je Labe po 175 dnů v roce nesplavné, neumožňuje efektivní podnikání. To se odráží i na počtu lodí. Zatímco v roce 1990 provozovali rejdaři na českých řekách podle informací místopředsedy Sekce vodní dopravy Lukáše Hradského zhruba tisíc nákladních lodí, do dneška jich zůstalo jen 68.
(tj/čtk)
