25. dubna 2016
Vodní doprava má rozhodně předpoklady pro to, aby i nadále zůstala jedním z nejekologičtějších způsobů dopravy na dlouhé vzdálenosti, který je velmi kapacitní a levný. Její význam je nutné zvýšit potřebnými investicemi nejen do vodní cesty, ale také například do modernizace plavidel. Podle náměstka ministra dopravy pro dopravní sekci Ladislava Němce se chystá Koncepce vodní dopravy, která má nastínit její další rozvoj i potřebné investice.
„Jak stát v současné době konkrétně podporuje vodní dopravu?“
„Ministerstvo dopravy připravuje materiál s názvem Koncepce vodní dopravy, který bude představovat komplexní věcný a časový plán dalšího rozvoje vnitrozemské plavby a vodních cest v ČR. Přitom je třeba uvést, že kromě opatření investičního rázu jsou pro dosažení maximálních synergických vlivů navrhována i organizačně-provozní opatření hledající možnosti posílení významu vodní dopravy. Ačkoli tato opatření nemohou plnohodnotně nahradit zlepšení infrastruktury, jejich realizace může významným způsobem zlepšit podmínky pro odpovídající využití vodních cest na liberalizovaném dopravním trhu, a to v řadě případů i v období před dokončením některých infrastrukturních akcí.“
„O jaká opatření konkrétně půjde?“
„Opatřením, které bych rád zmínil na prvním místě, je modernizace flotily plavidel. Flotila působící na trhu vodní dopravy v ČR je dlouhodobě podinvestována. Pro následující období bude vytvořen strategický rámec modernizace plavidel, který bude mít za cíl stimulovat vlastníky a provozovatele vnitrozemské nákladní vodní dopravy k efektivním modernizacím plavidel s využitím finančního příspěvku z veřejných rozpočtů. Cílem je vytvořit podmínky pro vyšší konkurenceschopnost a širší využití nákladní vodní dopravy, a to zejména prostřednictvím nastartování trvalého cyklu obnovy parku plavidel vnitrozemské vodní dopravy. V souvislosti s aplikací moderních přístupů a technologií bych dále rád zmínil telematické, informační a inteligentní dopravní systémy a jejich využití v rámci vnitrozemské plavby. Jedná se nejen o moderní informační technologie instalované na břehu a na plavidlech včetně komunikačních cest, ale také organizační modely informačních toků a zodpovědností. Přínosy Říčních informačních služeb (RIS) jsou jednak v oblasti bezpečnosti a jednak lze zvýšit efektivitu provozu plavebních objektů i vlastní lodní dopravy díky optimálnímu plánování a včasným informacím. V souvislosti s opatřeními vedoucími k podpoře vnitrozemské plavby bych chtěl rovněž zmínit záměr na zřízení meziresortní pracovní skupiny ve věci konsolidace provozu vnitrozemské plavby. Cílem je zejména lepší koordinace činností všech relevantních subjektů, které mají kompetence v oblasti financování provozu vnitrozemské plavby ve smyslu dotačních titulů a programového financování. Členy pracovní skupiny by měli být kromě zástupců resortu dopravy zástupci ministerstev financí, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí, úzká spolupráce se předpokládá rovněž se Svazem dopravy ČR. V neposlední řadě jde o hledání nových příležitostí, kde by vnitrozemská plavba mohla najít své uplatnění. Konkrétně lze v této souvislosti zmínit například zásobování center velkých měst neboli tzv. citylogistiku. Jako alternativu zde totiž v řadě případů lze využít vodní dopravu (např. pro zajištění přísunu stavebního materiálu a odvozu stavebních sutí a komunálních odpadů). Hlavní význam v podmínkách ČR má citylogistika v aglomeraci Prahy, kdy může významně odlehčit těžké silniční dopravě po radiálních komunikacích. Přirozenými centry jsou přístavy Praha-Radotín a Praha-Holešovice. Nutný je ale také rozvoj drobnějších lokalit v jádru města, sloužících pro obsluhu bezprostředního okolí.“
„Co brání rychlejší přípravě a realizaci potřebných investic na Labi, konkrétně v Přelouči a Děčíně?“
„V případě plavebního stupně Děčín je nyní příslušný projektový záměr v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V rámci tohoto procesu byla vypracovaná dokumentace již dvakrát vrácena ministerstvem životního prostředí k doplnění, naposledy v květnu 2012.
Ředitelství vodních cest ČR předložilo na konci února doplněnou dokumentaci EIA na ministerstvo životního prostředí. Ukončení procesu EIA lze předpokládat na přelomu let 2016 a 2017. Upravená a doplněná dokumentace obsahuje zapracování veškerých připomínek ministerstva životního prostředí. Pečlivě byla řešena otázka variant bez výstavby plavebního stupně (tzn. bezjezová varianta). Ze závěrů nezávislého posouzení Českým vysokým učením technickým v Praze vyplývá, že taková varianta nezajistí požadované plavební parametry, a tím i předpoklad ekonomické efektivnosti vložených finančních prostředků z veřejných rozpočtů na uvedené vodní cestě. Již v roce 2014 informovalo ministerstvo životního prostředí dotčené resorty, mimo jiné i ministerstvo dopravy, o probíhající přípravě doplňování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 do národního seznamu České republiky. V roce 2015 byl materiál k doplnění těchto lokalit předložen do meziresortního připomínkového řízení. K tomuto návrhu byl uplatněn nemalý počet připomínek, a to zejména resorty dopravy, pro místní rozvoj, zemědělství a průmyslu a obchodu. Vláda ČR nakonec v únoru 2016 rozhodla, že nebudou vyhlášeny navrhované nové evropské významné lokality Porta Bohemica, která zahrnuje rovněž vodní tok Labe v oblasti Děčína, Louky u Přelouče a Neratov. Obecně je třeba konstatovat, že v případě evropsky významné lokality Porta Bohemica není její navrhovaná podoba založena na věrohodných biogeografických datech. Jako předměty ochrany jsou zde navrhována stanoviště a druhy, které se v daném území nevyskytují či se vyskytují ve výrazně horší kvalitě než v jiných částech ČR. Není z hlediska ochrany přírody logické chránit ohrožená a vzácná stanoviště a druhy přednostně tam, kde se jim nedaří, a naopak je nechránit tam, kde se jim daří. Proto je důvodné se obávat, že v případě evropsky významné lokality Porta Bohemica má být ochrana přírody zneužívána s cílem zabránit realizaci záměru výstavby plavebního stupeň Děčín.“
„Co brání realizaci plavebního stupně Přelouč?“
„Projekt plavebního stupně Přelouč je připravován od roku 1994. V roce 2001 byl zakončen proces EIA kladným stanoviskem. O projekt se však několik let vedla řada soudních sporů. Následným rozsudkem došlo ke zrušení vydaného územního rozhodnutí a tří stavebních povolení, a to pro absenci výjimek podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Na základě nově udělených výjimek ze zásahu do stanovišť zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a na základě nového rozhodnutí k zásahu do významného krajinného prvku znovu proběhlo územní řízení. Nevládní neziskové ekologické organizace uplatnily ve velkém rozsahu své námitky. Městský úřad Přelouč jako prvoinstanční stavební úřad vydal v prosinci 2012 územní rozhodnutí. Proti vydanému rozhodnutí bylo podáno odvolání, které bylo následně postoupeno odvolacímu orgánu, kterým je Krajský úřad Pardubického kraje. Ten vydané územní rozhodnutí zrušil a věc vrátil zpět k novému projednání. Dne 16. července 2014 bylo vydáno územní rozhodnutí. To však bylo opět napadeno rozsáhlým odvoláním nevládních organizací. Tím se řízení o umístění stavby přesunulo na odvolací orgán Krajského úřadu Pardubického kraje, kde bylo zrušeno a vráceno k novému projednání městskému úřadu v Přelouči.
V průběhu vedených jednání a soudních sporů vešla v platnost novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Díky této novele je pravděpodobně stanovisko EIA vydané na základě procesu vedeného podle zákona č. 244/1992 Sb. neplatné. Ředitelství vodních cest ČR území plánovaného splavnění kolem Přelouče sleduje z biologického hlediska déle než 12 let. Biologické hodnocení jako klíčový podklad pro nový proces EIA bylo zadáno již v roce 2015 a vypracováno bude v květnu 2016. Po zpracování dalších podkladů bude přibližně v červenci 2016 zadáno vypracování nové dokumentace EIA. Její předložení na ministerstvo životního prostředí je předběžně plánováno na konci roku 2016. Realizace plavebního stupně Přelouč II umožní efektivní napojení labské vodní cesty na železniční a silniční koridory v Pardubicích. Jedná se o klíčové stavby z hlediska využití vodní dopravy v ČR s důrazem na připravovaný investiční záměr plavebního stupně Děčín, jehož realizace je podmínkou pro efektivní využití investičních prostředků vynaložených na realizaci investiční akce plavební stupeň Přelouč II.“
„Nedávno jste se zúčastnil jednání v Německu s německými politiky a dalšími odborníky, kde se mluvilo o labské vodní cestě. Jaký je v Německu názor na další budoucnost vodní dopravy na Labi, a zejména na nutné investice k zajištění splavnosti této řeky?“
„Česká strana řeší otázky spojené se strategickými zájmy v rámci česko--německé spolupráce na labské vodní cestě systematicky a dlouhodobě. Za tímto účelem již řadu let pracuje společná Česko-německá pracovní skupina pro integrované využití funkcí Labe, která je zásadním nástrojem vzájemné česko-německé spolupráce v oblasti labské vodní cesty. V současné době je v SRN zpracováván národní koncepční materiál s názvem Celková koncepce Labe (Gesamtkonzept für die Elbe). Cílem tohoto dokumentu je definovat zásady pro budoucí rozvoj sledované oblasti, přičemž veškerá realizovaná opatření musí respektovat zájmy všech uživatelských skupin vodního toku Labe (vodohospodářství, doprava, životní prostředí, energetika).
Česká strana je aktivně zapojena jako pozorovatel do aktivit realizovaných německou stranou v souvislosti s přípravou tohoto dokumentu, který má být klíčovým nástrojem pro stanovení dalšího postupu rozvoje vodního toku Labe v příštím období. V této souvislosti je pro českou stranu zásadní, aby se ve věci parametrů labské vodní cesty vycházelo z parametrů, jež jsou uvedeny ve Společném prohlášení úmyslu o labské vodní cestě, podepsaném ministerstvy dopravy ČR a SRN v roce 2006. V rámci zasedání v Berlíně dne 23. února česká strana otevřeně deklarovala svůj zájem řešit otázky spojené s infrastrukturou labské vodní cesty i plavebním provozem mezi ČR a SRN bilaterální smlouvou. Uzavření takové smlouvy se jeví jako potřebné mj. i s ohledem na skutečnost, že oproti jiným významným evropským vodním cestám na Labi dosud chybí mezinárodně závazný právní rámec. Tento požadavek byl jednoznačně podpořen jak českými, tak německými poslanci, přičemž obecně německá strana přislíbila práce na přípravě smlouvy zahájit co možná nejdříve.
Tomáš Johánek
