14. května 2021, čtk
14.5. - Krajský úřad Královéhradeckého kraje 23. dubna zastavil řízení o povolení výjimky ke škodlivému zásahu plánovaného plavebního kanálu u Přelouče do biotopů 44 zvláště chráněných druhů organismů. Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) nedodalo závazné stanovisko k vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a další podklady. Žádost byla podána před 13 lety v dubnu 2008, uvedlo v tiskové zprávě ekologické sdružení Děti Země, které proti stavbě kanálu dlouhodobě vystupuje.
"Již čtyři a půl roku čekáme na nový proces EIA, v němž se posoudí různé varianty plavebního kanálu mimo Slavíkovy ostrovy s výskytem více než 70 zvláště chráněných druhů organismů včetně vzácných modrásků bahenních a očkovaných, a mimo evropsky významnou lokalitu Louky u Přelouče, ale stále se nic neděje," uvedl předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Vláda v lednu 2020 zařadila území do soustavy chráněných území NATURA 2000.
Podle ŘVC bylo řízení o výjimce ukončeno záměrně. "Vztahovalo se k původnímu řešení plavebního kanálu, které mimo jiné i s ohledem na nově vyhlášenou lokalitu soustavy Natura 2000 pravděpodobně není realizovatelné a dnes do nového procesu SEA a EIA připravujeme nové optimalizované řešení, které právě redukuje zásahy do vymezeného chráněného území," uvedl mluvčí ŘVC Jan Bukovský.
Plavební kanál sice stanovisko EIA získal v září 2000, ale jeho platnost skončila v dubnu 2015, neboť Krajský úřad Pardubického kraje v únoru 2015 zrušil územní rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí pak už jen formálně vydalo v prosinci 2016 nesouhlasné závazné stanovisko EIA.
Výjimka k zásahu do biotopů chráněných druhů organismů sice byla v prosinci 2010 udělena, ale Nejvyšší správní soud ji na podzim 2015 zrušil. Krajský úřad pak řízení od května 2016 třikrát přerušil na celkem pět let do dubna 2021.
Plavební kanál u Přelouče by měl umožnit splavnění Labe až do Pardubic. Díky němu by pro lodě bylo možné obejít jez v Přelouči a takzvané labské hrčáky, úsek řeky na středním toku s bystřinným prouděním. Podle dřívějších údajů by měla výstavba kanálu o délce téměř 3,2 kilometru stát více než tři miliardy korun.
Podle ekologů je prosazování kanálu během více než dvaceti pěti let ukázkou opakovaného porušování zákonů úřady, předkládání nepravdivých argumentů státním investorem a neúčelného utrácení veřejných prostředků na neužitečnou stavbu, která je finančně neefektivní, dopravně zbytečná a ekologicky škodlivá. Smysluplnost a hospodárnost plavebního kanálu zpochybnil již v roce 2009 i Nejvyšší kontrolní úřad.
(čtk)
Foto: ŘVC
