16. března 2013
Tři ze čtyř rakouských dunajských přístavů loni zaznamenaly další pokles objemu překladu; Vídeň, Kremže (Krems) a Ennshafen se v loňském roce potýkaly s propadem od 2,5 do 15,0 procenta. Pouze přístav v Linci dokázal objem zboží navýšit – meziročně zhruba o pět procent. Za největší problém, který jim brání rozšiřovat aktivity, považují rejdaři nedostatečnou údržbu a výstavbu řady vodních děl na maďarském a bulharském úseku Dunaje.
Dunajský přístav Mierka v Kremži loni odbavil 1,1 milionu tun zboží, o 2,5 procenta méně než v předchozím roce. Celkem 400 lodí přepravilo kolem 380 tisíc tun (2011: 430 tisíc tun), dalších více než 500 tisíc tun připadlo na 28 tisíc jízd kamionů (meziročně o 8 procent více). Železniční překlad klesl o sedm procent na 250 tisíc tun, na vině byl především pokles poptávky po přepravě oceli a soli.
V červnu roku 2010 se novým strategickým partnerem přístavu s podílem 26 procent stal německý logistický koncern Rhenus. Loni v říjnu pak přístavní správa vypověděla smlouvu s dosavadním provozovatelem trimodálního kontejnerového terminálu, společností WienCont, a nahradila jej českým operátorem Metrans. Jejím cílem je zvýšit frekvenci ze současných tří párů vlaků mezi Kremží a Hamburkem nebo Bremerhavenem na pět párů.
Investice ve Vídni
Terminál WienCont ve vídeňské přístavní zóně Freudenau dosáhl se 425 tisíci TEU druhého nejlepšího výsledku ve své historii (2011: 441 615 TEU). Vytížení jeho odbavovacích kapacit bylo uspokojivé, ale definitivní výsledky za celý obchodní rok 2012 budou k dispozici až v dubnu. Do výstavby přístavní infrastruktury přístav od roku 2006 investoval 170 milionů €. Na konci března plánuje uvést do provozu nový, v pořadí již třetí, portálový kontejnerový jeřáb. Do rozvojových projektů v rámci druhé fáze výstavby v období do roku 2018 přístav vloží dalších 95 milionů €. Získá mimo jiné 35 tisíc metrů čtverečních nových pozemků, přístavní laguna se přitom zmenší o přibližně 20 procent.
Rozšiřování kapacit v Linci
Veřejný přístav Linec je největším zařízením svého druhu na horním toku Dunaje. Loni odbavil 1,2 milionu tun „říčního“ zboží (meziročně o 4,3 procenta více) a 1,97 milionu tun „pozemního“ zboží (nárůst o 5,5 procenta). Objem překladu kontejnerů v něm vzrostl o 7,3 procenta na 210 564 TEU. V letošním prvním pololetí přístavní správa počítá s mírným poklesem zaviněným špatnou hospodářskou situací, druhá polovina roku by však měla být již ve znamení růstu. Linecký přístav byl původně vybudován jako válečný, takže má podobný problém jako jiné obdobně koncipované přístavy: velkou přístavní lagunu a malé okolní logistické plochy. V roce 2011 investovala přístavní správa 10 milionů € do zasypání části vodních ploch. Linec tak získal 62 tisíc metrů čtverečních nových pozemků. Mezi zájemci o využití nových ploch jsou Voest Alpine, Rail Cargo Austria, speditéři a provozovatelé logistických služeb. V současné době probíhá rozšiřování kontejnerového terminálu lineckého přístavu, které zvýší odbavovací kapacitu zařízení na dvojnásobek.
Ennshafen se otevírá k Jadranu
Ennshafen po rekordním výsledku v roce 2011 (277 023 TEU) loni u kontejnerového překladu vykázal propad o plných 15 procent (na 245 515 TEU). Překlad nekontejnerizovaného zboží klesl o 3 procenta na 589 391 tun. „Obchod se v prvních měsících roku 2013 vyvíjí velmi úspěšně,“ řekl optimisticky předseda představenstva přístavní správy Christian Steindl. „Realizovali jsme několik stavebních projektů, například prodloužení nábřeží s druhou železniční vlečkou,“ dodal. V letošním roce hodlá vedení přístavu Ennshafen zvýšit frekvenci spojů s oblastí Jadranu (především se slovinským přístavem Koper) jako alternativní trasy k vnitrozemskému spojení s přístavy u Severního moře. Další zakázky by měly přinést aktivity velkých zasilatelů, kteří osidlují západní přístavní zónu (nově vybudované nábřeží 21).
„Rakousko garantuje plavební dráhu s hloubkou 2,5 metru. K dodržení této záruky provádíme řadu údržbových a modernizačních prací. Bohužel naši partneři ve východní Evropě nejsou schopni zajistit totéž. Dunajský provoz tím velmi trpí. Především Maďarsko a Bulharsko mají citelné rezervy. Obě země investují jednoduše příliš málo prostředků do dunajské vodní cesty,“řekl Christian Steindl, který je současně předsedou zájmového sdružení veřejných dunajských přístavů v Rakousku (IGÖD) a ze své pozice se zasazuje o posílení mezinárodní spolupráce.
