13. ledna 2014
V labském přístavu Magdeburg otevřeli nové zdymadlo, které zajistí nepřetržitý celoroční přístup do přístavu bez ohledu na stav vody na Labi. Zprovoznění díla, které je další součástí významné evropské křižovatky vodních cest v okolí přístavu, o několik měsíců oddálily červnové katastrofální povodně ve středním Německu. Celkem si výstavba propusti od roku 2007 vyžádala více než 42 milionů €, z toho 27,3 milionu € uhradila Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Desátý největší německý přístav vnitrozemské plavby nyní bude trvale disponovat hloubkou vody kolem čtyř metrů a budou do něj moci bez jakýchkoli omezení vplouvat lodě s ponorem do 2,8 metru. Zemský ministr dopravy Thomas Webel i ředitel přístavu Karl-Heinz Ehrhardt si od toho slibují, že se Magdeburg postupně vrátí do pozice hlavního opěrného bodu při spojení severoněmeckých přístavů s jejich vnitrozemským zázemím ve střední Evropě. Tuto tradiční roli pro ně – a zejména pro Hamburk – hlavní město spolkové země plnilo až do vypuknutí druhé světové války.
„Duisburg východu“
Karl-Heinz Ehrhardt očekává, že do budoucna bude počet kontejnerů pohybujících se v trimodálním labském koridoru dále narůstat také v souvislosti s postupným přesouváním hlavní dopravní osy sever-jih směrem na východ. Nově by tak mohl Magdeburg pro severoněmecké přístavy, které loni odbavily celkem 15 milionů TEU, začít plnit stejnou úlohu jako největší německý přístav vnitrozemské plavby – porýnský Duisburg – pro přístavy belgické a nizozemské.
Podle Berndta Egerta, rady hamburského Úřadu pro hospodářství, dopravu a inovace, z Hamburku do jeho zázemí ve střední Evropě směřuje plných 44 procent překladu. Podíl vnitrozemské plavby je zatím – mimo jiné i vinou stále příliš vysokých nákladů na překlad kontejnerů na lodě – nedostatečný, Hamburk jej však podle něj hodlá v dohledné době nejméně zdvojnásobit na pět procent.
Strategický význam Labe pro ČR umožní čerpat z evropských fondů
Magdeburský přístav a přilehlá soustava vodní cest jsou v novém plánu, který v polovině listopadu přijal Evropský parlament (viz DN xx/13), označeny za významný uzlový bod transevropských dopravních sítí. Sasko-anhalstská zemská vláda tak na jejich rozvoj bude moci čerpat dodatečné evropské finanční prostředky, přestože v domácím německém plánu spolková vláda Labe nezařadila mezi cesty s nejvyšší prioritou.
Čerstvou zprávu na konferenci o vnitrozemském zázemí severoevropských přístavů Hafenhinterland-Konferenz, kterou v Magdeburgu v druhé polovině listopadu za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropské komise uspořádaly místní úřady, přinesl poradce Evropského parlamentu pro dopravní politiku Alexander Vogt. Evropská komise podle něj Labe zařadila do seznamu prioritních tras zejména s přihlédnutím k strategickým zájmům České republiky.
Připomněl, že z devíti multimodálních koridorů, na jejichž rozvoj je v příštích sedmi letech v programu Connecting Europe Facility připraveno 26,3 miliardy €, procházejí Saskem-Anhaltskem čtyři. „Sasko-Anhaltsko tak dostane jedinečnou šanci se profilovat jako centrální logistická lokalita v centru Evropy,“ řekl Alexander Vogt.
O možnostech rozvoje spojení přístavů s jejich vnitrozemským zázemím na konferenci jednali zástupci podnikatelské sféry, výzkumu, státních a obecních institucí a profesních svazů. Evropští novináři v rámci akce navštívili vedle magdeburského přístavu a přilehlé křižovatky vodních cest mimo jiné také logistický terminál společnosti Dachser v blízkosti přístavu, významný závod výrobce železniční techniky Alstom v nedalekém Stendalu a další podniky.
Nejdelší vodní most na světě
Na rozvoj labských přístavů (nejen v Magdeburku) Sasko-Anhaltsko podle ministra Thomase Webela již v posledních letech vynaložilo přes sto milionů €. Rozsáhlé investice dokládá nejlépe stav křižovatky Labe a Středozemního průplavu (Mittellandkanal) severně od Magdeburku. Skládá se z několika zdymadel, plavebních komor, lodních zdvihadel a spojovacích kanálů. Jako její poslední součást byl v roce 2003 otevřen nejdelší vodní most na světě. Celkem 918 metrů dlouhý most s vodním korytem hloubce 4,25 metru převádí vody Středozemního průplavu přes Labe. V provozu je vždy střídavě v jednom směru. Teprve tento most definitivně v celé trase zprůjezdnil průplav, který se jako spojnice Průplavu Dortmund-Ems, Vesery, Labe a Průplavu Labe-Havela budoval od roku 1903. Celkem měří 392 kilometrů a tvoří část umělého propojení Rýna a Odry.
Zelený přístav Magdeburg
Dílo je moderní soustavou kanálů napojeno na magdeburský přístav, který letos podle Karl-Heinze Ehrhardta očekává celkový překlad kolem 3,5 milionu tun zboží – obilí, cukru, kovů, kontejnerů nebo projektového a dalšího carga. Přístav těží z výhodné polohy na křižovatce vodních, železničních a dálničních sítí, ale také rozvinuté vlastní infrastruktury. Má vlastní dráhu, 54 kilometrů tratí, napojení na systém kombinované dopravy, kontejnerový terminál, šest jeřábů, celkem 175 tisíc zpevněných skladovacích ploch a přes osm tisíc krytých skladovacích ploch a hlavně dostatek prostoru pro další rozvoj.
Image přístavu v Německu významně posiluje jeho spojení s výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů a orientace na trvale udržitelný rozvoj. Enercon – čtvrtý největší světový výrobce turbín pro větrné elektrárny – přístav využívá pro přepravu čepelí větrných elektráren a betonových segmentů sloupů o průměru až 14 metrů. Jeden z jeho výrobních závodů je přímo v přístavu.
Součástí konceptu ekologického přístavu Greenport je například nejvýkonnější větrná elektrárna na evropské pevnině o výkonu 7,5 MW, která zásobuje energií z obnovitelných zdrojů zatím hybridní lokomotivy obsluhující přístav, ale do budoucna i lodě a rozvážková vozidla pro městskou logistiku. Hybridní posunovací lokomotivy, které pro přístav vyrobil Alstom ve Stendalu, vykazují o 40 procent nižší spotřebu nafty, nižší emise a hlučnost. Projekt Greenport loni získal hamburskou cenu za trvale udržitelnou logistiku Hanse Globe.
Sasko-Anhaltsko ve znamení logistiky
Sasko-Anhaltsko, dvaapůlmiliónová spolková země o rozloze 20 446 kilometrů čtverečních, disponuje 600 kilometry splavných vodních cest, 18 přístavy a překladišti, 11 tisíci kilometrů silniční sítě a 3100 kilometry železničních tratí. Letiště Lipsko-Halle na hranici země loni odbavilo 864 tisíc tun leteckého zboží. Země se díky tomu stále více profiluje jako výkonná logistická točna. Loni podle údajů zemské vlády dosáhlo 3064 místních poskytovatelů logistických služeb obratu kolem 2,8 miliardy €.
Luboš Spálovský
