14. července 2014
Labská lodní doprava se pomalu, ale jistě blíží stavu klinické smrti. To asi není žádná novinka na pozadí stavu z těchto dnů, kdy lodě na řeku nemohou z důvodu rekordně nízkého stavu vody. A vyhlídky na příští týdny či měsíce nejsou zrovna růžové. Jedinou možností záchrany labské plavby je postavit jez v Děčíně. Společně s řadou dalších odborníků to tvrdí i majitel spediční a rejdařské firmy EUREX Alexander Dudek.
Podle jeho slov jsou poslední dva roky na stav splavnosti Labe zcela kritické – buď je vody moc (viz povodně v červnu 2013), nebo naopak málo (letos v červnu byl v Ústí nad Labem nejnižší průtok od roku 1937). Stát prý přitom dodnes nebyl schopen ani odstranit z koryta Labe následky loňských povodní. „Němci za hranicemi mají zájem o lodní dopravu, mají zájem o řeku, chtějí to tam mít splavněné a chtějí tam mít lodě. Kvůli pár kilometrům nesplavné řeky musíme vozit zboží kamiony do Drážďan, tam ho naložit na loď a pokračovat dále po řece,“ popisuje Alexander Dudek běžnou praxi. Totéž se děje při dovozu zboží do České republiky. S některými zákazníky má proto tato firma už rovnou domluvené platby zvýšených nákladů, pokud Labe není splavné a musí se zboží přepravit jiným způsobem, někdy to záleží na domluvě a někdy to je prostě riziko dopravce. Stát dosud i přes několik žalob rejdařům náhradu za nesplavné Labe nehradí.
Kvůli přísným podmínkám jsou dotace prakticky nedostupné
Rejdaři mohou získat maximálně dotaci na nákup nových lodí či opravu těch stávajících, nicméně podmínky této dotace jsou podle Alexandra Dudka nastavené tak, že jsou pro řadu rejdařů prakticky nedostupné. Pokud se tedy rejdař rozhodne, že modernizuje dno své lodě, a požádá stát o dotaci, znamená to, že nejprve musí celou opravu, která vyjde zhruba na 10 milionů korun, zaplatit ze svého a následně může dostat od státu maximálně 40 procent z této částky. „Jelikož potřebných deset milionů korun na účtu nemáme, jdeme požádat banku o úvěr. Ta jakmile slyší, že jde opravu lodi, ztratí zájem peníze půjčit. A pokud půjčí, tak za úrok nejméně 13 procent. Přitom v zahraničí mají podobné úvěry úroky kolem dvou procent,“ popisuje Alexander Dudek běžnou praxi. Navíc by rejdař, který nakonec dotaci získá, musel jezdit po většinu roku do Čech a z Čech, což opět naráží na problémy s nesplavným Labem. „Žádali jsme ministerstvo dopravy, aby se podmínky dotace zmírnily, zatím bez výsledku,“ uvedl dále Alexander Dudek. Podle jeho slov čerpají někteří rejdaři dotace například v Německu či Nizozemsku, kde je to mnohem jednodušší a kde nikoho nezajímá, zda se jedná o českou, německou či nizozemskou firmu.
Jiný způsob splavnění Labe není reálný
Alexander Dudek samozřejmě sleduje všechny diskuse týkající se možností splavnění Labe, on sám má poměrně jasno – bez jezu u Děčína to nepůjde. „Byly tady návrhy na širší a delší lodě, byly tady návrhy na zúžení koryta řeky. Obě tyto varianty by si vyžádaly značné investice zejména do nových a silnějších motorů, protože by v případě jejich realizace přinesly větší odpor vody,“ tvrdí. Investice do nových lodí by pak musely být vyšší, než kolik by měla stát výstavba jezu u Děčína. Šéf společnosti EUREX rovněž považuje za nesmyslné protesty ekologů, podle jeho slov jsou v nejen v sousedním Německu příklady toho, že nový jez zcela splynul s okolní přírodou, vytvořil se kolem něj nový život, a to včetně nových druhů rostlin či živočichů. „Je nutné si uvědomit, že bez splavnění Labe nebude lodní doprava a o místa přijdou nejen samotní lodníci, ale také zaměstnanci firem na vodě životně závislých,“ zdůraznil dále Alexander Dudek. Podle jeho slov jsou tady na trhu tuny zboží, které lze přepravovat po vodě, poptávka po lodní dopravě je veliká, a to nejen proto, že přeprava po vodě je ve srovnání s jinými druhy dopravy výrazně levnější. „Přežíváme ze dne na den, věříme, že se konečně ledy pohnou a vše bude směřovat k realizaci projektů nutných ke splavnění Labe. Za stávajících podmínek je možnost dlouhodobého přežívání velmi obtížná,“ dodal.
Tomáš Johánek
