10. ledna 2013
PRAHA (10.1.) – Každoročně stoupající oblibu soukromých lodí a člunů u nás potvrzují čerstvé údaje z evidence plavebního rejstříku. Za loňský rok přibylo 600 registrovaných malých plavidel, což je o 27 více než za rok 2011. „V tomto ohledu tak kopírujeme trend západních zemí, kde má vnitrozemská plavba dlouhodobě rostoucí tendenci,“ upozornil Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR.
Rostoucí popularitu rekreační plavby dokládají stoupající čísla u nás registrovaných tzv. malých plavidel. Jedná se o lodě dlouhé do 20 metrů pro maximálně 12 osob. „Jsme rádi, že zájem o turistické využití vodních cest u nás neustále stoupá. Potvrzuje se tak správnost úsilí vynaloženého Ministerstvem dopravy na budování infrastruktury, tedy že nově budovaná kotviště a přístaviště jsou dobrou investicí s významným potenciálem dalšího růstu,“ pokračuje Jan Skalický.
Plavba lodí po řekách a městech je především na západ od nás velmi oblíbený a hojně využívaný druh turistiky. I u nás ale lidé přicházejí na kloub kouzlu říční plavby, kterou spojují s poznáváním nových míst a sportovním vyžitím. „Dobrým příkladem u nás již fungující infrastruktury je Baťův kanál. Za loňský rok na něm evidujeme 60 tisíc návštěvníků, což představuje nárůst o 25 procent oproti předchozímu roku,“ uvádí Skalický.
V Evropě jsou pro plavby využívané jak vodní kanály, jako je u nás zmíněný Baťův, tak velké toky. Mezi nejoblíbenější z velkých řek patří plavba po Dunaji a plavba po Rýnu. Plavba po řekách a kanálech je ale samozřejmě populární i na dalších místech, především v Německu, Nizozemí, Francii, Belgii a Švýcarsku. Z tohoto pohledu má Labe i Vltava obrovský potenciál do budoucna.
Plavba po Labi a Vltavě je ovšem zatím možná právě jen pro malé lodě. Velké bohužel nemají garanci dostatečné hloubky řeky. Využití labsko-vltavské vodní cesty brání především chybějící jez v Děčíně, kvůli němuž nemohou z a do republiky pořádně plout nejen větší osobní výletní lodě, ale ani ty nákladní.
(tj)
