11. července 2015
V letošním roce se v médiích objevilo velké množství zpráv o vodní dopravě, o jejím rozvoji, o problémech spojených s výstavbou vodních cest, ale i o rekordních plavbách největších lodí v ČR. Vzhledem k takovému množství zpráv již ztrácí přehled i odborná veřejnost. Pokusíme se proto shrnout nejdůležitější letošní novinky.
Hned začátkem roku nemile překvapil nový ministr dopravy Dan Ťok české rejdaře, když odmítl dodržet dohodu svého předchůdce Antonína Prachaře a začít vyplácet tzv. dotace na sucho a povodně ve výši 250 milionů Kč, celým názvem „Podpora ke kompenzaci ztrát v důsledku plavební nedostatečnosti na Labi mezi Ústím nad Labem a státní hranicí se SRN“. Vzhledem k tomu, že plavba na Labi v důsledku nedobudování infrastruktury vodní cesty trpí extrémními výkyvy vodních stavů a flotila českých lodí se neustále zmenšuje, je snahou rejdařů, aby byla dohoda tripartity dodržena a česká plavba na Labi byla udržena. Prozatím se podařilo vyjednat vyplacení části dotace, ale jen pro provozovatele přístavů za povodňové škody z roku 2013 ve výši 70 milionů korun.
Chystá se modernizace některých přístavů
Pokud již mluvíme o přístavech, chystá se rekonstrukce některých z nich. Společnost České přístavy, a. s., po rozsáhlé modernizaci přístavu Mělník včetně protipovodňové ochrany připravuje modernizaci nákladního přístavu v Kolíně. Investice za přibližně 150 až 200 milionů Kč má hlavně umožnit překládání nákladů z lodí na železniční a silniční dopravu nebo náklad smontovávat, případně skladovat v depu. Investice zahrnuje také výstavbu terminálu kombinované dopravy. Jak potvrdil předseda představenstva společnosti České přístavy Miloslav Černý, má už firma vypracovanou projektovou dokumentaci a snaží se získat stavební povolení. Práce by měly začít příští rok a trvat budou přibližně rok až pět let podle poptávky obchodních partnerů.
Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe získá studii proveditelnosti
O projektu dokončení vodního koridoru D-O-L se v posledních letech píše čím dál více. Pokrokem v odborných diskusích na toto téma je zahájení přípravy zpracování studie proveditelnosti Ministerstvem dopravy ČR. Podporu projektu vodního koridoru D-O-L a zpracování studie proveditelnosti vyjádřil 15. května na zasedání české a slovenské vlády také premiér Robert Fico. Podpora pro projekt je trvale vyjadřována i z Polska, a to jak z nejvyšších vládních kruhů, tak z regionů. Nedávno uskutečněné Oderské fórum ukázalo společný zájem na splavnění Odry do Ostravy-Mošnova. Základem pro realizaci tohoto úseku vodní cesty se má stát samostatná studie proveditelnosti zpracovaná českými a polskými regionálními partnery ve spolupráci s ministerstvy obou zemí.
Spojení Odra-Váh přes Jablunkovský průsmyk nebude
Velmi diskutovaným tématem byly také možnosti propojení České republiky a Slovenska vodní cestou. Vzhledem ke komplikovaným jednáním s Rakouskem byla zpracována varianta, která se rakouskému území vyhýbá – tzv. Váh-Morava. Tato nová alternativní varianta však bývá často zaměňována se spojením Odra-Váh, které bylo plánováno přes Jablunkovský průsmyk. Vzhledem ke komplikovanému terénu a nákladnému technickému řešení navrhovalo v posledních letech české ministerstvo pro místní rozvoj tuto trasy mezi Jablunkovem a Bohumínem zrušit. Vláda ČR přijala dne 15. dubna 2015 aktualizaci Politiky územního rozvoje, ve které již bylo spojení Váh-Morava vypuštěno.
Evropský účetní dvůr kritizuje čerpání evropských dotací
Rozvoj vodních cest se dostal v tomto roce pod drobnohled auditorů Evropského účetního dvora, kteří kritizovali využití evropských dotací na menší projekty vodních cest, zatímco hlavní projekty pro zvýšení podílů vnitrozemské nákladní plavby realizovány nebyly. Přitom auditoři uvádějí, že vodní doprava je nejekologičtějším druhem dopravy, jehož rozvoji je potřeba v následujícím programovém období věnovat zvýšenou pozornost. Europoslanec Tomáš Zdechovský k tomu v diskusi v Evropském parlamentu dodal: „Pokud se srovnají plyny ovlivňující klima, látky znečisťující ovzduší, hluk a nehody, vychází podle auditorů lodní doprava jako naprosto nejlepší způsob dopravy. Podle auditorů si tak často ekologové protiřečí. Namísto toho, aby pomohli životnímu prostředí jako celku, hledají zástupné důvody, proč blokovat různé vodní dopravní stavby. Stát by měl proto daleko důrazněji v těchto sporech postupovat a snažit se pro lodní dopravu v České republice připravit konkurenceschopné prostředí.“
Rekordní plavby na Labi
Letošní plavební sezonu zahájila největší hotelová loď, která kdy na Labi v České republice plula – Viking Beyla. Ta byla speciálně navržena pro labskou vodní cestu, její ponor proto je pouze jeden metr. Její rozměry jsou: délka 110 m, šířka 11,47 m a výkon motorů 2500 HP s kapacitou 98 pasažérů. Kromě lodních šroubů může při nízkých vodních stavech použít tzv. vodometku. Na Labe také vyplula její sesterská loď Viking Astrild. Obě lodě vznikly jako součást nového konceptu hotelových lodí americké společnosti VIKING s názvem Longship-esque. Obě lodě poplují na trase Magdeburk – Mělník se zastávkami v ČR v Děčíně a Litoměřicích.
Vyšší mosty umožnily plavbu tankeru Christoph
Druhou rekordní lodí na Labi byl německý chemický tanker TMS Christoph, který připlul do ČR na kompletní modernizaci. Byla mu v loděnicích Lhotka a Chvaletice kompletně vyměněna středová tanková část. Pro tanker o rozměrech 86 × 9 m se jednalo na Středním Labi o premiéru. Doposud zde byly k vidění pouze nákladní lodě menších rozměrů a v minulosti uhelné lodě. Po vyplutí z Chvaletic čekala loď cesta po labské vodní cestě na ústecká zdymadla a pak dále po regulovaném úseku Labe až do domovského přístavu. Investicí Ředitelství vodních cest ČR byly v minulých letech zvednuty nejnižší mosty na středním Labi na podjezdnou výšku pro lodě 5,25 metru, čímž byla umožněna plavba velkým nákladním lodím, jako je právě tanker Christoph (ale i osobním lodím) po středolabské vodní cestě až do chvaletické loděnice. V tomto ohledu je nejvíce zmiňován železniční most v Kolíně, který býval před modernizací největší překážkou pro plavbu vyšších lodí. Plavba tankeru Christoph je zároveň ukázkou, jaké možnosti by nabídla labská vodní cesta po dokončení splavnění Labe do Pardubic, kde se nachází rozsáhlý chemický průmysl.
Splavnění Labe se řešilo na nejvyšší úrovni
Splavnost Labe byla také tématem jednání tří premiérů přímo na parníku uprostřed řeky. Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka se při své návštěvě v Sasku 12. června sešel společně s ministrem dopravy Danem Ťokem s ministerským předsedou Saska Stanislawem Tillichem a ministerským předsedou Saska-Anhaltska Reinerem Haseloffem. Hlavním tématem setkání byl rozvoj dopravního spojení obou zemí, především právě splavnosti Labe. Sobotka informoval, že se Česko chystá zajistit splavnost řeky na svém území výstavbou dvou plavebních stupňů u Děčína a Přelouče. Německá strana se zaručila, že zajistí minimální plavební hloubku 160 centimetrů. „Jak Sasko, tak Sasko-Anhaltsko to podporují, aby došlo k dodržení této dohody,“ poznamenal český premiér.
Český přístav v Hamburku čeká rekonstrukce
Dobrou zprávou pro vodní dopravu je plánovaná rekonstrukce českého přístavu v Hamburku, se kterou už začalo Ředitelství vodních cest ČR. Do oplocení Sálského a Vltavského přístavu investuje zhruba sedm milionů korun. Zároveň s tím má ve Vltavském přístavu vzniknout nová manipulační plocha pro překládání zboží. Podle mluvčího Ředitelství vodních cest ČR Jana Bukovského jde o první fázi stavebních prací na českém území v Hamburku, kterou budou následovat masivnější akce. Od začátku roku stát rovněž nechal strhnout několik budov v havarijním stavu. Celkem chce resort dopravy do území investovat až 150 milionů korun, od čehož si slibuje větší zájem tuzemských lodních speditérů, kteří v současnosti prostory příliš nevyužívají.
Tomáš Kolařík
