30. července 2016
Až dosud o sobě dávali vědět pouze čeští rejdaři a majitelé přístavů, kteří mnoho let požadují od ministerstva dopravy a vlády ČR řešení krizového stavu ve vodní dopravě. Nyní problém eskaluje sílícími protesty odborů a zaměstnanců v tomto odvětví. Neustálé odsouvání dobudování splavnosti Labe a absence skutečné pomoci státu prý totiž nedává tisícům pracovníků v oboru žádnou budoucnost.
Český stát po povodních v roce 2013 vyplatil náhrady majitelům golfových hřišť, restauratérům a majitelům autosalonů, zatímco nejpostiženější odvětví národního hospodářství – vodní doprava – dodnes náhrady neobdržela. Odbory jsou proto připraveny vyjít do ulic. „Těžko se vysvětluje podpora Žlutých lázní a golfu v Praze lodníkovi z Děčínska – jednoho z regionů s nejvyšší nezaměstnaností – kterého logicky napadá, že ministerstvo dopravy jedná s cílem definitivní likvidace vodní dopravy, s absolutním nepochopením problémů a s nekompetentností příslušných úředníků. Proč prostředky z EU na sanaci povodňových škod nebyly použity i pro obor vodní dopravy stejně jako v jiných zemích, kde byly povodně?“ vznáší zásadní otázky k vážné situaci Sekce vodní dopravy při Svazu dopravy ČR.
„Jaká je pro Českou republiku skutečná společenská důležitost vodní dopravy, která má mít podle všech národních i evropských dopravních politik, vládních usnesení a prohlášení spolu se železniční dopravou prioritu? Jaký je skutečný postoj České republiky k vodní dopravě, která je nezastupitelná pro dopravu těžkých a nadrozměrných zásilek těžkého hi-tech strojírenství a pro zásobování chemického průmyslu a agrárního sektoru? Jak ve skutečnosti Česká republika jedná s vodní dopravou, která je významným regulátorem cen na silnici a železnici?,“ ptají se dále zástupci vodní dopravy.
Nejen majitelé a akcionáři společností, ale nově i zaměstnanci proto přestali věřit desítkám nikdy nesplněných vládních usnesení, různým vizím, cílům a neustále se měnícím koncepcím vodní dopravy. „Nechceme být další Českou námořní plavbou, kterou zlikvidoval Viktor Kožený, nechceme být dalším OKD,“ šíří se vážná obava mezi zaměstnanci.
Představitelé největších rejdařských firem a přístavů jednali a stále jednají na různých úrovních ministerstva dopravy vedeným Danem Ťokem, ale také s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Bylo sice připraveno několik programů podpory, ovšem reálně zůstává jakákoli podpora pouze na papíře. Naopak je obor lodní dopravy dále decimován i v dalších směrech – například nedávným zrušením odboru plavby na ministerstvu dopravy. Ve zcela nové situaci začali zaměstnavatelé i zaměstnanci hájit svůj zájem udržet vodní dopravu společně. „Odbory, zaměstnanci i zaměstnavatelé oprávněně požadují, aby ministr dopravy pracoval ve prospěch svého odvětví, hájil zájmy ČR a všech dopravních odvětví. Jen těžko se odborářům a zaměstnancům vysvětluje, že ministerští a vládní představitelé nechtějí kompenzovat přístavům a rejdařům mnohaměsíční absenci dopravní cesty nebo škody, které vznikly katastrofální povodní v roce 2013,“ uvádí se ve stanovisku Sekce vodní dopravy.
Záruku zlepšení situace nedává ani pracovní skupina pro konsolidaci vodní dopravy do doby výstavby plavebních stupňů na Labi. „Bohužel se ani jednou pracovní skupina nesešla kompletně, nezaznamenali jsme ani jednotný názor ministerstva dopravy, že chce skutečně něco řešit. Proto Sekce vodní dopravy SD ČR požádala náměstka Ladislava Němce o stanovisko, zda ministerstvo dopravy chce skutečně vážně hledat řešení současného kritického stavu vodní dopravy, což ovšem bez finančních prostředků uvolněných do oboru nejde, a o stanovení konkrétních kroků do poloviny měsíce září. Je potřeba nějakým způsobem zohlednit neefektivní plavby za nízkých vodních stavů nebo zastavenou plavbu k udržení zaměstnanosti a speciální labské flotily a v neposlední řadě vyřešit povodňové škody z roku 2013,“ uvádí k situaci předseda Sekce vodní dopravy Milan Raba.
Tomáš Johánek
