28. února 2017
Nákladním dopravcům, kteří si v minulosti často stěžovali na preferenci osobní dopravy na českých kolejích před nákladní, se blýská na lepší časy. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chystá výrazné modernizace nákladních koridorů, od příštího roku se změní poplatek za dopravní cestu právě ve prospěch nákladních dopravců a změní se i preference jednotlivých kategorií vlaků. Na další plány SŽDC nejen v letošním roce jsme se zeptali generálního ředitele této státní organizace Pavla Surého.
„S jakými plány jste vstoupili do letošního roku, co čeká letos železnici z hlediska investic do železniční infrastruktury?“
„Na investice do modernizace železnice nám vláda na letošní rok schválila zhruba o 3,5 miliardy Kč více než v roce 2016. Naším plánem je, aby se tyto peníze smysluplně utratily, aby se letos dohnal skluz z minulých let, protože se bohužel ještě nezačaly realizovat některé stavby z roku 2015. Chceme, aby se více budovalo, než válčilo o zakázky. Další peníze máme k dispozici na opravy a údržbu tratí. Důležité je, aby byly k dispozici už nyní, abychom mohli co nejdříve začít realizovat různé akce. Chceme také investovat do řízení provozu, tento segment naší činnosti nesmí být popelkou, ale musí být na stejné úrovni, jako jsou investice do staveb. Letos se také chceme důkladně připravit na příští rok, kdy plánujeme revoluční změny v poplatku za dopravní cestu. Doufám, že se nám letos vyhnou všechny špatné zprávy typu doplatků za elektřinu a podobně.“
„Jaké jsou největší projekty, které se letos budou realizovat na české železnici?“
„Jednou z velkých akcí bude rekonstrukce části brněnského železničního uzlu, jsem rád, že jsme se všichni dohodli a vyvinuli maximální úsilí pro to, aby se v brněnském uzlu řešily postupně nejnutnější záležitosti, jako jsou opravy zabezpečovacího zařízení, mostů či nástupišť. Přerušení provozu tam bude v letních měsících značně rozsáhlé, část osobních vlaků bude opět využívat nádraží Brno-dolní, kde se v minulých letech vybudovala potřebná infrastruktura. Finančně nejhodnotnější akcí ale bude zahájení stavby na čtvrtém železničním koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi, na druhém místě pak je opakovaná soutěž o modernizaci úseku Praha hl. n. – Praha Hostivař.“
„Vláda nedávno schválila koncepci nákladní dopravy, která mimo jiné počítá i s tím, že by se měly modernizovat tratě i s ohledem na potřeby nákladní dopravy. Jak se to dotkne přípravy nových projektů?“
„Při přípravě nových projektů počítáme u vybraných tratí s úpravami právě i pro nákladní dopravu. Jedná se zejména o tratě Kolín – Ústí nad Labem – Děčín, tak zvaná pravobřežní labská dráha, potom je to úsek Kolín – Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, tedy odklonová trasa pro první tranzitní koridor, dále počítáme s masivními investicemi do trati Hranice na Moravě – Horní Lideč a postupně zlepšujeme parametry trati Kolín – Havlíčkův Brod – Brno. To jsou základní tratě určené zejména pro nákladní dopravu. Rádi bychom, aby se na tyto tratě vrátila nákladní doprava z přeplněných koridorů určených prioritně pro osobní dopravu.“
„Existuje nějaké krátkodobé řešení, jak zvýšit kapacitu těchto přetížených koridorů? Případná výstavba nových tratí je řešením na velmi dlouhou dobu.“
„Chystáme nový systém poplatku za dopravní cestu, kde by se měly zrovnoprávnit podmínky pro osobní a nákladní dopravu, chystáme různé pobídky a bonusy například pro kombinovanou dopravu tak, aby doprava pro dopravce na delších tratích nebyla prodělečná. I nákladní dopravci chtějí jezdit s moderními lokomotivami, chtějí vozit maximální zátěž, musíme jim vytvořit podmínky, aby mohli využívat i jiné tratě, než využívají většinou dnes.“
„Jak bude fungovat nový systém zpoplatnění dopravní cesty?“
„Především se zrovnoprávní poplatky za dopravní cestu mezi osobní a nákladní dopravou, jeden druh dopravy nemůže doplácet na druhý. Výše nového poplatku bude vycházet z opotřebení infrastruktury způsobeného samotnou jízdou vlaku. Změna se dotkne kalkulačního vzorce, vstupních uznatelných nákladů, základní sazby, nastavení specifických a produktových faktorů. Vše vychází z požadavků evropské legislativy, legislativy ČR a strategie ministerstva dopravy. Kalkulační vzorec bude pracovat s jedinou základní sazbou pro všechny vlaky, tedy jak osobní, tak nákladní. Zlevní se tedy poplatek za dopravní cestu zejména pro nákladní dopravce, mírně ušetří i osobní doprava. Chybějící peníze bychom měli dostat ze Státního fondu dopravní infrastruktury, protože nám budou chybět v rozpočtu na řízení provozu.“
„Od dubna začne platit novela zákona o drahách. Jak se dotkne činnosti SŽDC?“
„Především vznikne nový úřad nezávislého regulátora, který by měl rozhodovat případné spory mezi dopravci. Ty nyní musíme řešit my ve spolupráci s Drážním úřadem. Příděl kapacity dopravní cesty zůstane nám, regulátor bude dohlížet na vyrovnanost a na to, aby na úkor komerčních linek nebyly omezovány spoje, které jsou vedeny ve veřejném zájmu a dotovány z veřejných rozpočtů. Regulátor bude také sledovat dodržování stanovené preference jízdy jednotlivých kategorií vlaků. Novinkou bude i to, že se upřednostní některé kategorie nákladních vlaků před některými kategoriemi osobních vlaků. Výrazně jednodušší bude i proces kácení stromů v ochranném pásmu dráhy.“
„Železnice je poměrně úspěšná jak v čerpání evropských, tak národních dotací, přesto je brzdou dlouhá doba přípravy projektů. Lze nějak tento proces urychlit, když nemůžete změnit legislativu?“
„Samozřejmě by se dal ten proces nějak urychlit, problém je, že se neúspěšní uchazeči velmi často odvolávají, a to jak v přípravné fázi, tak potom v soutěžích na samotné dodavatele staveb. Přál bych si, aby se vysoutěžené stavby realizovaly a nekončily někde u antimonopolního úřadu, kde pak často odvolání leží dlouhou dobu. Pak se stává, že některé stavby mají až dvouleté zpoždění. Přál bych si, aby ubylo mnohdy zbytečných odvolání.“
„V Praze se připravuje oprava historické Fantovy budovy na hlavním nádraží. Kdy začne a jak dlouho potrvá?“
„My jsme se loni stali novým nabyvatelem této budovy, musíme vypsat novou soutěž na její rekonstrukci. Pokud bychom byli úspěšní, mohli bychom s opravou začít ještě letos, osobně si myslím, že začneme až příští rok. Peníze na to máme připraveny do léta 2019. Dojde k oživení stávajících nevyužitých a chátrajících prostor Fantovy budovy, a to formou komplexní rekonstrukce budovy s tím, že veškeré veřejně pří-stupné prostory budou uvedeny do stavu, který bude odpovídat původnímu stavu, ostatní prostory budou uvedeny do stavu, který bude odpovídat jejich budoucímu využití. Předběžně celkové náklady odhadujeme na 520 milionů Kč. To je oprava samotné budovy. Nyní už dva roky realizujeme opravu střechy hlavního nádraží, která se už blíží k dokončení. Odhadujeme, že by mohla skončit koncem srpna. Termín plného zprovoznění hlavního nádraží ovlivní začátek opravy Negrelliho viaduktu, která si vyžádá rozsáhlou výluku na Masarykově nádraží.“
„Dopravci si loni a ještě více předloni hodně stěžovali i na špatnou koordinaci výluk. Změnilo se něco v tomto směru k lepšímu?“
„Samozřejmě v roce 2015 bylo extrémní množství výluk a bylo velmi obtížné vše zkoordinovat. Dopravci by si moc stěžovat neměli, protože jsou pravidelně zváni na roční výlukový štáb, který se schází pravidelně v Koutech nad Desnou, kde se řeší roční výlukový plán. Už koncem loňského roku jsme měli plán výluk na letošní rok, všichni věděli, co nás čeká. Pokud bude počet výluk podobný, jako tomu bylo loni, tak by větší problémy být neměly. Někdy se musí přerušit provoz i na dvoukolejných tratích, což bude letos případ zejména brněnského uzlu. Už se objevily připomínky, že pokud bude osobní doprava jezdit po náhradních trasách, bude problém s nákladní dopravou. Já říkám, že problém nebude, pokud se všechny problémy budou řešit operativně. Koneckonců podobně jsme to v Brně řešili v roce 2013 a já si troufám tvrdit, že to byla jedna z nejlépe zvládnutých výluk na síti SŽDC.“
„Jak pokračuje plán lepšího zabezpečení nejrizikovějších přejezdů na síti SŽDC?“
„Máme vytipováno asi 109 rizikových přejezdů, které chceme lépe zabezpečit, případně zrušit a nahradit mimoúrovňovým křížením. Prvním přejezdem, který projde úpravou, bude ten ve Studénce, kde došlo před dvěma roky k tragické srážce pendolina a kamionu. Nahradí ho podjezd, který bude k dispozici jen pro osobní dopravu a chodce a cyklisty. Nákladní auta a kamiony budou jezdit nadjezdem, který byl svědkem tragédie v roce 2008. Dále jednáme o zrušení celkem osmi přejezdů na tratích Přerov–Bohumín, Břeclav–Přerov, Přerov–Olomouc a Česká Třebová – Praha. Desítky dalších železničních přejezdů projdou úpravou zabezpečovacího zařízení, aby se snížila jejich rizikovost.“
„Nedávno jste jednal s premiérem Sobotkou o přípravě výstavby vysokorychlostních tratí. Domluvili jste se na nějakém opatření, jak tuto přípravu urychlit?“
„Domluvili jsme se mimo jiné na tom, že je nutné urychlit tuto přípravu a vytvořit ve společnosti vhodné klima pro podporu budování vysokorychlostních tratí. Nejde jen o podporu politickou, ale i čistě technickou. Je potřeba najít podporu v legislativě i stavebních procesech. Tím nejsložitějším bodem, který již dnes vidíme, bude už prosazení samotné trasy těchto tratí v území.
Pokud nebudeme postupovat jednotně a nebude to prioritou celé republiky, pak se celá tato myšlenka utopí v následných soudech a odvoláních… Proto mluvím o nutnosti jednoznačné a jasné podpory. V nejpokročilejší fázi přípravy je momentálně úsek Praha–Lovosice–Drážďany, bohužel je pro nás avizovaný termín zahájení samotné výstavby v roce 2035 velmi pozdním datem. Evropská unie nařizuje realizaci tohoto úseku do roku 2030. Pokud by se podařilo posunout začátek realizace někdy do roku 2025, byl by to obrovský úspěch. Bez změny legislativy si to ale nedovedu představit.“
Tomáš Johánek
