6. května 2021, Michal Roh
Potřeba rychlé a levné přepravy pevných paliv byla v druhé polovině 19. století jedním z důvodů rychlého rozvoje železniční sítě. Vlaky s uhlím pak dlouhá léta patřily ke každodennímu koloritu nejen v bývalém Československu, ale po celé Evropě. Časy se však mění. V posledních letech jsou stále častěji skloňována slova jako green deal, uhlíková neutralita nebo bezemisní výroba.
Postupný přechod od fosilních zdrojů energie ke zdrojům obnovitelným je realitou, která postupně nějakým způsobem zasáhne snad všechny obory, včetně těch pro nákladní železniční dopravu nejdůležitějších, tedy mobilitu a energetiku. V případě mobility půjde o postupné opuštění pohonů dopravních prostředků na bázi ropných paliv a jejich náhradu elektrickým pohonem, a to buď bateriovým, napájením z vnějších zdrojů trolejovými vedeními nebo případně vodíkovými články; v menší míře půjde i využívání zemního plynu, ale to je zřejmě jen dočasné řešení. V energetice pak půjde o náhradu uhelných zdrojů zdroji plynovými a v určité míře i zdroji spalujícími obnovitelné zdroje, tedy biomasu a komunální odpad.
Přepravy dřevní štěpky
Z výše uvedených řádků je zřejmé, že pro železnici bude útlum uhelné energetiky znamenat velké ztráty přepravních objemů. Je to však zároveň velká příležitost a výzva. Přeprava štěpky představuje poměrně zajímavý logistický problém zahrnující svoz hmoty z míst těžby, její vyčištění a překládku do železničních vozidel, zpravidla kontejnerů Innofreight, a přepravu do elektráren a tepláren. Již od roku 2011 zajišťuje ČD Cargo přepravu energetické dřevní štěpky do plzeňské teplárny. Dne 18. března 2011 dorazily na vlečku teplárny první čtyři ložené vozy z Netolic s celkem 12 MonTainery XXL se 192 tunami biomasy. Přibližně 4000 tun biomasy měsíčně je do železničních vozů nakládáno v několika stanicích v okruhu cca 150 km od Plzně a do teplárny jsou převáženy běžnou vlakotvorbou, tzn. pravidelnými vlaky přepravujícími i další jednotlivé vozové zásilky nebo skupiny vozů. K stanicím s nejsilnější nakládkou patřily v roce 2020 Protivín, Sušice a Temelín. Projekt byl v roce 2012 oceněn v soutěži Volná cesta vyhlašované Ministerstvem dopravy, Zvláštní cenou Ministerstva životního prostředí za podporu využívání obnovitelné energie a za ochranu před zplodinami z nákladní automobilové přepravy.
„Zkušenosti nejen z této přepravy chceme v blízké budoucnosti zúročit v dalších obdobných projektech,“ říká Tomáš Tóth, předseda představenstva ČD Cargo a doplňuje: „Chceme klienty z oblasti energetiky a teplárenství přesvědčit o výhodách železniční, respektive intermodální dopravy, zejména systému Innofreight. Ve spolupráci s naší dceřinou společností ČD Cargo Logistics jsme připraveni navrhnout komplexní logistické řešení od zajištění vhodné plochy pro manipulaci s biomasou, přes návrh přepravní technologie, až po zabezpečení vykládky.“
Odpady
Podobně logisticky náročné budu i přepravy komunálního odpadu. I zde se může ČD Cargo pochlubit zajímavou referencí, neboť již od července 2017 zabezpečuje, ve spolupráci s dalšími partnery, přepravy komunálního odpadu ze Svitav a Zábřehu na Moravě do spalovny společnosti SAKO v Brně. Ročně se jedná o více než 10 tisíc tun odpadu. Poslední míle do spalovny je prozatím realizována po silnici, opět s využitím intermodálních přepravních jednotek, ale v blízké budoucnosti bude pro přepravy odpadů využívána blízká železniční vlečka firmy ZETOR.
Od roku 2030 bude platit zákaz skládkování odpadu. Vyřešení problému jiného zpracování odpadu ve větších objemech, tedy recyklace a spalování, teprve probíhá a v tomto kontextu není horizont deseti let nijak přehnaně dlouhý. I tento segment představuje pro železnici velký potenciál, i když dnes ještě nejsou známé ani objemy, ani zdroje nebo cíle této komodity.
„Pevně věřím, že železnice bude mít i v přepravách výše uvedených alternativních paliv své nezastupitelné místo,“ konstatuje Tomáš Tóth a uzavírá: „Jiný druh dopravy nebude schopen zajistit přepravu odpovídajícího objemu zboží v čase a místě.“
Michal Roh
Foto: Michal Roh ml.