3. května 2021, red
Těžká užitková vozidla (kamiony i autobusy) produkují ročně 950 milionů tun CO2, což představuje 2,5 procenta všech globálních emisí. Vodíkový a elektrický pohon bývají často – mylně – vydávány za bezemisní systémy. Pokud se emise měří pouze „přes výfuk“ vozidla, pak lze dát zastáncům nových technologií za pravdu, jenže situace vypadá jinak, pokud vezmeme v úvahu způsoby získávání elektřiny nebo vodíku.
Jen v Evropě, ve Spojených státech a v Číně bude masové nasazení „zelených“ pohonů znamenat nárůst emisí CO2 o 45 procent u elektřiny a dokonce o 72 procent u vodíku oproti stávající standardní motorové naftě, jestliže zůstane zachován aktuální energetický mix.
Přechod na vodíkový a elektrický pohon u těžkých vozidel bez využití energetických zdrojů s nízkými nebo nulovými emisemi CO2 přinese paradoxně zátěž pro životní prostředí v podobě dalších 400 až 700 milionů tun CO2 ročně.
„Dekarbonizace komerční dopravy je obří a nákladný proces. Správný mix pobídek a investic pro urychlení nízkoemisních a bezemisních alternativ musí být měřen a počítán správným způsobem, abychom reálně dosáhli stanovených klimatických cílů pro roky 2030 a 2050,“ řekl generální tajemník Mezinárodní unie silniční dopravy IRU Umberto de Pretto.
„Zkreslující měření emisí vycházejících z výfuků vozidel musí být nahrazeno poctivějším komplexním měřením emisí od prvopočátku – kdyby se postupovalo jinak, ohrozilo by to důvěryhodnost úsilí o snižování emisní zátěže v silniční nákladní dopravě. Dopravci potřebují jistotu pro další postup, protože před nimi stojí extrémní výzva dekarbonizace vozového parku. Musíme se oprostit od nefunkčních fantazií,“ dodalUmberto de Pretto.
(red)
Foto: IRU
Na snímku Umberto de Pretto, generální tajemník IRU
