4. května 2006
Všichni je znají z každodenního provozu – jsou malé, nenápadné a lze se s nimi potkat všude. Praktické dodávky, které na zaparkování nepotřebují více místa než běžný osobní automobil, se skvěle uplatňují při rozvážce zboží v městských a příměstských aglomeracích a slouží jako pracovní vozidla nejrůznějších servisních firem. Nejmenšími dodávkami byly a jsou jen karosářské varianty osobních automobilů, například pick-up a kombi. Jejich ložný prostor stěží překračuje hodnotu dvou metrů krychlových a užitečná hmotnost (ale pozor, včetně posádky) se pohybuje kolem 500 kilogramů. Nejsilnější zákaznickou skupinu tvoří malé firmy a drobní podnikatelé-řemeslníci, kteří ke své profesi potřebují zdatného pomocníka. Je-li kategorie malých užitkových automobilů N1 legislativně omezena hranicí celkové hmotnosti vozidla 3500 kg, není divu, že se ji snaží co nejvíce využít. Velká „dodávka“ již ovšem nemůže předstírat, že je osobním automobilem… Nová kategorie na trhu Na konci minulého století se v nabídce všech významných výrobců osobních automobilů objevily malé užitkové automobily zcela nové konstrukční filozofie. Nový užitkový automobil se esteticky řadí k osobním vozidlům, ale svou užitkovostí se blíží klasickým „dodávkám“. Výhodného poměru mezi cenou a užitkovostí je dosaženo vysokými výrobními počty a využitím komponent osobních vozů. Zda je základem celá podlahová plošina, tzv. platforma, nebo zda výrobci jen využívají motory, převodovky a nápravy hromadně vyráběných osobních typů, není to nejpodstatnější. Důležité je, že – i při vysoké užitkovosti – sledují trend designu karoserií, takže malí „pracanti“ oku přímo lahodí. Automobily této skupiny se dobře prosazují jako automobily nejen pro podnikání, ale také pro volný čas. Velkým ložným prostorem vyhovují nárokům uživatele na přepravu sportovního náčiní i vybavení pro pobyt v přírodě. Jejich vnitřní prostor je omezen vnějšími rozměry, především však výškou, která obvykle nepřesahuje 1,65 metru. Důvod je prostý: vozu nesmějí být překážkou stísněné rozměry podzemních garáží nebo výška zábran u vjezdů na veřejná parkoviště. Koncepce a konstrukce Není divu, že malé dodávky dnes vycházejí ze standardní koncepce osobního automobilu – motor vpředu napříč, přední pohon, nezávislé zavěšení kol a využívání všech možností, které přináší využití elektroniky v konstrukci vozidla. Postupným vývojem se výrazně zvýšila účinnost motoru, snížila jeho měrná spotřeba a razantně omezily emise škodlivin. Elektronické řízení vstřikování paliva, zapalování a funkce převodovky naprosto zásadně přispěly ke snížení provozní spotřeby. Z provozního hlediska jsou vozidla řešena jako „bezúdržbová“. Palubní diagnostika průběžně kontroluje technický stav vozu a podle potřeby řidiče v předstihu informuje o důležitých servisních a opravárenských úkonech. Základní servisní interval hlavních kontrolních úkonů a výměny oleje v motoru bývá obvykle stanoven na 30 tisíc kilometrů a z podnikatelského hlediska nepříjemný prostoj vozu nepřekračuje jeden den. Podle způsobu jízdy řidiče a druhu provozu je tento interval dokonce korigován, zkracován nebo prodlužován tak, aby potřebné úkony nebyly provedeny zbytečně brzy nebo naopak pozdě. Ekonomicky uvažující zákazník si dovede snadno spočítat, že dražší vozidlo s levnějším provozem je výhodnější než naopak. Pro bezpečný provoz Řidiče zajímají především taková hlediska jako komfort a pohodlí v kabině, snadnost obsluhy při řízení i manipulaci s nákladem a samozřejmě jízdní vlastnosti. Ti opatrnější se zajímají i o svou bezpečnost, a to jak aktivní, tak i pasivní. Za hlavní prvky aktivní bezpečnosti se považuje vedení a odpružení náprav, řízení a v neposlední řadě brzdová soustava. I v tomto případě se uplatňuje elektronika. Přímo revolučním systémem bylo protiblokovací zařízení brzd ABS, později rozšířené i o protiprokluzové zařízení kol ASR a systémy směrové stability ESR. Jízdní vlastnosti i jízdní komfort dnešních automobilů kategorie N1 jsou srovnatelné s vlastnostmi osobních automobilů. Jedinou nevýhodou je velká změna jízdních vlastností v závislosti na vytížení vozidla, jehož užitečná hmotnost bývá 500 až 1000 kilogramů. Svými dynamickými vlastnostmi malé dodávky rozhodně nepředstavují brzdu silničního provozu. Využití výpočetních programů při konstrukci karoserie vedlo k její optimalizaci z hlediska úspory hmotnosti, a to při zlepšení deformačních schopností při bariérových a jiných zkouškách. Ostrá konkurence Potřeba udržet si místo na trhu v globálním konkurenčním prostředí nutí výrobce jít cestou drastického snižování výrobních nákladů. Rutinní část výroby, kterou představuje především lisovna, svařovna, lakovna a konečná montáž, se přenáší do zemí s levnější pracovní silou. Atraktivní jsou zejména nové členské země Evropské unie a země čekající na členství. V oblibě je Portugalsko, Španělsko (Mercedes-Benz, Vitoria), Turecko (Ford, Kocaeli), ale také Polsko (Volkswagen, Wroclaw). Druhou cestou je pragmatická spolupráce a výroba téměř shodných automobilů různých značek v jednom moderním závodě (FIAT/Peugeot/ Citroën, Renault/Opel/Nissan, Mercedes/Volkswagen). Nabídka na trhu je pestrá a v abecedním pořádku ji představují kvalitní automobily velmi podobných parametrů. FIAT Doblo` – Van of The Year 2006 Italové, podobně jako Francouzi, jsou specialisté na malé užitkové automobily. Doblo` však zrálo jako víno. Na trhu se objevilo již na přelomu století a největší úspěchy zaznamenalo samozřejmě na domácím italském trhu. Díru do světa a titul získala až jeho modernizovaná verze z roku 2005. V současné době má nejblíže k velmi úspěšné řadě osobních automobilů Punto. Ford Connect
- Van of The Year 2003
Vstup Fordu do nové třídy dodávek byl opravdu razantní. Dalo by se skoro říci, že Connect „veni, vidi, vici“ (přišel, viděl, zvítězil). Půdu mu připravila pátá řada evergreenu Transit, ověnčená titulem roku 2001. Novinka proto také získala přezdívku „Baby Transit“. Turecký závod je jeden z nejmodernějších v Evropě, i když už je vlastně v Asii. Citroën Berlingo
- Peugeot Partner (PSA) – Van of The Year 1997
Francouzský koncern PSA stál u zrodu nové kategorie malých dodávek. Z výroby osobních automobilů využil komponent typové řady Clio. Před deseti lety bylo představení novinky tak trochu hazardem, který se však vyplatil. Oba téměř shodné automobily se těší velkému zájmu zákazníků a po „faceliftu“ karoserie jsou stále mladé a atraktivní. Renault Kangoo Ke služebně nejstarším malým dodávkám patří podobně jako automobily PSA i Renault Kangoo. Vozidlo je natolik úspěšné, že se vyrábí i pod značkou Nissan (Kubistar) na Pyrenejském poloostrově. V široké nabídce celé typové řady prosklených i skříňových karoserií jsou i velmi zajímavé verze 4×4, tedy s pohonem všech kol. Při celkové hmotnosti 1,8 t může jejich ložný objem dosáhnout až 3,5 m3. Volkswagen Caddy Není Caddy jako Caddy. Vozidla první generace byla přímo odvozena od koncernových osobních automobilů SEAT (Ibiza Van) a Škoda (Felicia Pick-up). Podlahová plošina vozů nové generace je však poprvé odvozena od vozu střední třídy, což poskytlo konstruktérům větší prostor k rozletu. Úplná hnací skupina s motorem, převodovkou, rozvodovkou a nápravou, včetně posilovače řízení, příbuznost s Golfem nepopírá. Jiná je pouze nepoháněná zadní náprava, která vzhledem k účelu musí být prostorově nenáročná, a proto je vedena a odpružena podélnými dvoulistovými pery s progresivními tlumiči pérování. Velká kola rozměru 6J × 15 jsou se zesílenými pneumatikami 195/65R15. Nabídka dvou vznětových a dvou zážehových motorů VW je svými parametry pro novou třídu také typická. Je-li například celková hmotnost malé dodávky 2200 kg a užitečná hmotnost 1000 kilogramů, má vozidlo s běžným přeplňovaným vznětovým motorem velmi zajímavá hodnotící kritéria. Jedním z nich je měrný výkon v plně vytíženém stavu, 35 kW / 1000 kg, druhým pak jeho převrácená hodnota, výkonová hmotnost 28,5 kg/kW. Jen pro srovnání: Škoda Fabia 1,2 se zážehovým motorem dosahuje hodnot 30 kW / 1000 kg a 33 kg/kW. V praxi však můžeme očekávat, že osobní automobil nebude plně vytížen a bude tak na tom o trochu lépe. Shrnuto a podtrženo Zájmy zákazníků nejsou v rozporu s názory odborníků. Z hlediska zákazníka rozhodují o volbě toho nejvhodnějšího i taková hlediska, jako je dostupnost servisu, ceny náhradních dílů, nabídka doprovodných služeb a nakonec, podobně jako u osobního automobilu, hlas srdce. Po konstrukční stránce je však některý z konkurentů vždy o krůček napřed. Nejčastěji, a to zcela logicky, to bývá ten nejmladší. Od roku 1992 volí porota evropských novinářů dodávku roku (Van of The Year). Z doposud udělených patnácti titulů ji získaly jen dva automobily s karoserií kombi (Nissan Sunny Van a Opel Astra Van). Největší počet titulů, devět, nasbíraly typické skříňové dodávky. Nejúspěšnější značky jsou se dvěma tituly (Mercedes-Benz, Renault a Volkswagen) a po jednom titulu získaly FIAT a Ford. Výjimkou je IVECO Daily, které se svou rámovou konstrukcí již více blíží nákladnímu automobilu. Nástup nové třídy malých dodávek potvrzují již tři tituly Van of The Year, z nichž nejstarší je z roku 1997 (PSA) a naopak nejmladší je ten poslední (FIAT). Budoucnost Vývojová pracoviště předních výrobců jen občas nechávají nahlédnout pod pokličku. Hrozba vyčerpání celosvětových zdrojů ropných paliv vede k hledání alternativních zdrojů energie. Zážehové motory na zemní plyn (CNG) jsou již v nabídce většiny výrobců, a tak se pozornost soustřeďuje na vodík jako palivo a palivové články. Zvláštní skupinu tvoří hybridní vozidla s kombinací spalovacího motoru a elektromotoru, který pracuje i jako generátor dobíjející akumulátory. Tlak na vývoj je vyvozen snahou o ochranu životního prostředí. Pohon elektrickou energií odebíranou z akumulátoru nebo palivového článku činí vozidlo skutečně „bezemisním“. Bohužel se však problém škodlivých emisí přesouvá ze silnic do elektráren nebo chemických továren. Stále více se zdůrazňuje komplexní přístup k řešení problémů systému „doprava – vozidlo – řidič“. Bohužel nejslabším článkem systému je člověk, a elektronika za něj proto přebírá celou řadu rozhodnutí. Odborníci pracují na systémech aktivní podpory brzdění, řízení a odpružení. K nejzajímavějším projektům patří například řízení s pře- vodem proměnným v závislosti na rychlosti jízdy, sledování a vyhodnocování vzdálenosti vozidel s následnou aktivací brzdové soustavy a další. Malá dodávka má před sebou dobrou budoucnost, a není proto divu, že i česká Škoda zavedla do výroby čtvrtou typovou řadu – Roomster. Zatím se prezentuje více jako automobil pro volný čas, ale jeho ryze užitková varianta na sebe jistě nenechá dlouho čekat – ostatně jde přece o typovou řadu. Ing. Branko Remek, CSc., ČVUT – FS Praha
