10. července 2008
Meziroční růst hrubého domácího produktu Číny za posledních třicet let neklesl pod deset procent a jen za posledních dvanáct let dokázala Čína svůj hrubý domácí produkt zdvojnásobit. Bude-li tímto tempem pokračovat, nahradí v roce 2015 na místě největší ekonomiky světa USA (těm něco podobného trvalo 40 let). Země s 1,3 miliardy obyvatel se tak vrátí na místo, které jí již dříve – do roku 1820 – náleželo.
Evropské a americké společnosti pozorují překotný vývoj v Zemi středu se směsicí uchvácení a nedůvěry, ale postupně si uvědomují, že čínský trh bude mít nakonec klíčový význam i pro jejich vlastní budoucnost. A to se týká zejména poskytovatelů dopravních a logistických služeb.
Motor světového hospodářství jede naplno
Při roční obchodní výměně v hodnotě 1,76 bilionu USD (v roce 2006) generuje Čína již dnes vůbec největší poptávku po přepravě zboží. Tři
z pěti největších světových přístavů jsou v Číně a čtvrtina všech kontejnerů na světě je na cestě z Číny nebo zpět. A ty, které se vracejí zpět, jsou již také častěji plné: kdysi obvyklý poměr exportu a importu 80 : 20 se stále více mění a vyrovnává. Stejně tak je země i největší točnou leteckého zboží na světě. A i když se letos jeho růst mírně zpomalil, přesto by roku 2010 mohl čínský export podle odhadu expertů vzrůst o dalších závratných 40 procent.
Překážky pro zahraniční firmy přetrvávají
Co nejvíce z čínského „hospodářského zázraku“ se snaží již delší dobu vytěžit všechny významné firmy v oboru. Při pronikání na čínský trh ovšem musí často procházet trnitou cestou. A nejde jen o značné rozdíly v mentalitě a neznalost čínského systému. I když se čínský trh stále rychleji otevírá světu, dokonce i po vstupu Číny do Světové obchodní organizace WTO v roce 2001 v ní pro dopravce a speditéry z jiných zemí přetrvává řada omezení. K přímému podnikání na čínském trhu je opravňuje jen licence A, kterou uděluje čínské ministerstvo zahraničního obchodu. Pro její získání však musí splnit mnoho podmínek, mimo jiné minimálně dvanáct let zkušeností na čínském trhu a minimální obrat 600 milionů RMB (z toho polovinu z dopravy). Snadnější je získání licence B, ta ovšem dovoluje jen spolupráci s čínským podnikem (nebo s držitelem licence A).
Transport logistic China i s českou účastí
K bližšímu seznámení se specifiky čínského trhu slouží již od roku 2004 veletrh transport logistic China. V domovském Mnichově úspěšný koncept veletrhu do Šanghaje vyvezla německá výstavní správa Messe München, která pro něj získala i potřebnou podporu čínských profesních svazů. Po vlaku na magnetickém polštáři Maglev, který od března roku 2004 rychlostí až 431 kilometrů v hodině za necelých osm minut překonává třicetikilometrovou vzdálenost z nového šanghajského letiště Pudong na kraj metropole, se tak největší evropská přehlídka dopravy a logistiky stala již druhým úspěšným německým exportním artiklem do nejlidnatějšího města Číny.
Skutečný úspěch v Šanghaji však přinesl až letošní třetí ročník veletrhu. V moderním Shanghai New International Expo Centre se při něm ve dnech 17. až 19. června na ploše 15 tisíc m2 (ve srovnání s předchozím ročníkem dvojnásobné) představilo 431 vystavovatelů ze 46 zemí. Osm zemí – včetně České republiky – postavilo vlastní národní expozice. Také rekordní počet návštěvníků – 11 tisíc z 66 zemí – z veletrhu učinil hlavní akci oboru v celé Asii. Za největší triumf ovšem zástupce generálního ředitele Messe München International Eugen Egetenmeir považuje to, že výstavu vzaly za vlastní domácí čínské podniky. „Od posledního ročníku se jejich počet zdvojnásobil: letos již téměř 120 domácích firem obsadilo téměř čtvrtinu celkové plochy,“ řekl.
Vedle separátní výstavy a konference Air Cargo China, při níž se v samostatné hale prezentovalo téměř sedmdesát předních leteckých společností, letišť, poskytovatelů handlingových služeb a výrobců letecké techniky, nabídl třídenní program konferencí například fórum o zásobovacích řetězcích v Číně. Zaznělo na něm, že Čína potřebuje především logistické know-how, ale i investice. Zatímco v USA a západní Evropě se náklady na logistiku pohybují pod 10 procenty HDP, v Číně je to 21,3 procenta. Další aktuální informace mohli zájemci získat na čínsko-německém sympoziu a seminářích o čínském a korejském logistickém sektoru. Mimořádně početně byla obsazena i zajímavá diskuse o perspektivách plánovaného pozemního spojení Číny a Evropy pod názvem Může se Hedvábná cesta stát alternativou Transsibiřské magistrály?
Česká národní expozice Pro českého návštěvníka veletrhu bylo ovšem nejpovzbudivější zjištění, že si na čínský trh – jen s mírným zpožděním za nejvyspělejšími zeměmi – hledají cestu i české firmy. Česká republika byla dokonce jedním z osmi států, které na veletrhu otevřely vlastní národní stánek, a to vedle Belgie, Německa, Nizozemska, Španělska, Ruska a dalších dvou nováčků – Francie a italského regionu Furlandsko-Julské Benátsko. Samostatně se na veletrhu ovšem prezentovali i vystavovatelé z řady dalších evropských zemí, včetně těch nejbližších – nechyběla na něm například expozice polských přístavů či slovinského přístavu Koper.
Vládní Exportní strategie České republiky na období let 2006 až 2010 Čínu řadí do skupiny prioritních zemí, u kterých je vláda připravena maximálně podporovat rozvoj vzájemných obchodních vztahů. Čínský trh je i přes své překážky a svá specifika obrovskou příležitostí také pro české firmy, uvedla exportní manažerka CzechTrade Jana Vápeníková. Smyslem české prezentace na veletrhu transport logistic podle ní bylo představit Českou republiku a její strategickou geografickou polohu v rámci Evropy stejně jako služby, které by mohli čínští exportéři využít při distribuci čínského zboží v Evropě.
Dvě z 33 zahraničních poboček agentury ministerstva průmyslu a obchodu CzechTrade jsou v Číně – jedna v Šanghaji, druhá v Chengdu. Vedoucí šanghajské reprezentace Aleš Červinka se na přípravě expozice intenzivně podílel přímo na místě. Veletrh považuje za dobrou příležitost pro prezentaci českých firem na nejrychleji rostoucím trhu světa. Pro české firmy sleduje trendy v oboru logistiky v Číně. Těm, které by se rozhodly na čínský trh vstoupit, může podle svých slov pomoci s poradenstvím, průzkumem trhu a vyhledáním vhodných čínských obchodních partnerů. Obchodní výměna mezi Českou republikou a Čínou trvale roste trvale, proto dozrál čas, aby v Číně otevřely zastoupení i české firmy z oboru dopravy a logistiky, řekl Aleš Červinka.
Kontakty i kontrakty
Čeští vystavovatelé byli s podmínkami účasti v českém pavilonu a s možnostmi, které jim účast na veletrhu poskytla, mimořádně spokojeni. Při rozhovorech na stánku získali řadu přímých kontaktů na největší a nejrychleji rostoucí trh světa a náměty na budoucí spolupráci. Zástupci skupiny Čechofracht a jejích dceřiných společností uzavřeli přímo v Šanghaji i několik dohod. Již během veletrhu realizovala dceřiná společnost Čechofracht SK leteckou přepravu náhradních dílů do strojních zařízení ze Šanghaje do Bratislavy a v průběhu veletrhu zástupci Čechofrachtu navštívili také šanghajskou dopravní společnost SLT, která bude pro Čechofracht zajišťovat distribuci zboží po celé Číně.
„V oblasti námořních přeprav se nám podařilo navázat kontakty hned s několika čínskými partnery a domluvit se na vzájemném zajišťování přeprav mezi přístavy a vnitrozemím,“ uvedl ředitel divize námořních a leteckých přeprav Čechofrachtu ing. Miroslav Kutílek.
u u u u u
Příští ročník transport logistic China se v Šanghaji uskuteční 8. až 10. června 2010.
Luboš Spálovský
