12. června 2008
V polovině dubna se v Německu uskutečnil první Den logistiky. Široce založené akci se dostalo až nečekaně pozitivního ohlasu a značnou pozornost jí věnovala i většina německých sdělovacích prostředků, takže se ji organizátoři rozhodli na jaře příštího roku zopakovat. O Dni logistiky jsme hovořili s Ing. Jiřím Kladivou, který akci sledoval pro Českou logistickou asociaci a pro Svaz spedice a logistiky ČR.
„Jaký byl cíl německého Dne logistiky?“
„Akce se uskutečnila z iniciativy německého Spolkového svazu logistiky (BVL) s mottem ,S logistikou to je možné‘ (Logistik macht’s möglich). Projekt podpořilo dalších 25 významných organizací, které se podílely na organizačních přípravách. Cílem bylo zprostředkovat široké veřejnosti pohled na logistické procesy a na získávání odbornosti v tomto oboru. Logistické služby se měly stát po jeden den středem zájmu. Podle BVL je logistika průkopníkem cesty ke globalizaci a představuje rostoucí trh, na němž již jen v Německu pracuje 2,6 milionu lidí. Cílem Dne logistiky bylo zvýšit povědomí veřejnosti o logistice, a zejména získat mladé lidi pro kariéru v tomto oboru. Pořadatelé zdůrazňovali, že logistika je víc než jen
skladování, doprava a překlad. Návštěvníci akcí se mohli seznámit s inteligentní logistikou a získat nový, širší obraz tohoto významného hospodářského sektoru.“
„Co vás na projektu především zaujalo?“
„Že nešlo o akci, která by se odbyla jednou nebo dvěma odbornými konferencemi, ale vlastně o den otev-řených nejrůznějších logistických dveří. Tento nápad byl pro celý projekt zřejmě nejdůležitější a na veřejnosti zabral. Po celé spolkové republice se otevřely logistické dveře pro více než 200 akcí, kterých se zúčastnilo přes 20 tisíc účastníků.“
„Jak BVL o akci informovala veřejnost?“
„Zájemci měli k dispozici speciální webovou stránku BVL věnovanou výlučně Dnu logistiky. Stránka byla k dispozici i jednotlivým organizátorům, kteří mohli touto cestou propagovat vlastní akce. Už avizovaný program naznačil, že akce bude mimořádně zajímavá: Den logistiky nabídl řadu odborných vystoupení a návštěv podniků. Zájemci při nich mohli nahlédnout za kulisy výzkumných logistických zařízení a seznámit se s řadou studijních programů. BVL předem zval k aktivní účasti možné organizátory akcí, kteří mají porozumění pro logistiku, chtějí pro sebe získat mladé talenty a také zvýšit znalosti o logistických řešeních. Účast na akcích byla bezplatná, limitem byly jen kapacity. Zúčastnit se bylo možné různým způsobem, například tematicky zaměřenou návštěvou podniku a vystoupením k logistice, prezentací logistických technologií nebo výstavou na téma logistiky.“
„Jaké konkrétní akce se v rámci Dne logistiky například uskutečnily?“
„Pro ilustraci zmíním třeba jen některé akce v Hamburku:
l Inteligentní organizace intralogistiky – návštěvu podniku s přednáškou uspořádala společnost STILL GmbH;
l Evropské distribuční centrum firmy Olympus – při devadesátiminutové prohlídce s výkladem firma předvedla hotové výrobky a náhradní díly pro různé systémy Medical;
l DHL Exel Supply Chain – přednáška o integrovaných řešeních dodavatelských řetězců a prohlídka zařízení;
l Jak putuje tričko z Číny až do obchodu v Hamburku – prezentace společnosti Oceangate Distribution;
l Kontejnerové lodě, velké lodě na hromadné zboží, feedery – námořní doprava v hamburském přístavu – okružní jízda přístavem, návštěva Nautické ústředny – tento program nabídla Správa přístavu Hamburk
l Za kulisami kurýrní služby – GO! General Overnight Service předvedla prohlídku provozu od objednávky až po dodání zásilky.“
„Akci uspořádal německý Spolkový svaz logistiky. Jaké má tato organizace v oboru v SRN postavení?“
„BVL se sídlem v Brémách je neutrální platforma pro manažery logistiky. Sdružuje přes osm tisíc členů z vedoucích úrovní průmyslu, obchodu, služeb a vědy. BVL má v celém Německu 26 regionálních skupin, které organizují každoročně zhruba 170 akcí pro tisíce účastníků. BVL je hlavním logistickým sdružením v SRN. Prestižní svaz je členem Evropské logistické asociace (ELA) a právě v těchto dnech si připomíná 30 let od svého založení v roce 1978. Připomeňme si, že organizaci bylo
v roce 1988 již deset let, když se v naší tehdy socialistické vlasti pojem logistika ještě vůbec nesměl oficiálně používat…“
„Proč byli cílovou skupinou Dne logistiky především mladí lidé?“
„V logistice a dopravě chybějí pracovníci; nejenže už nejsou řidiči nákladních aut, ale začínají chybět i řidiči ještěrek a další skladové mechanizace, disponenti i odborně vzdělaní vysokoškoláci do managementu. Je proto asi nejvyšší čas působit na mladou generaci před volbou studia či zaměstnání. Proto byly součástí Dne logistiky i otevřené dveře v odborných školách a na fakultách.
Největší akce tohoto druhu se uskutečnila péčí regionální skupiny BVL Porúří v Dortmundu v podobě Studentského dne: 750 nastávajících vysokoškoláků se informovalo o možnostech kariéry v logistice. Zdali tato akce ovlivnila výběr povolání u mládeže, se ovšem se ukáže teprve v měsících a letech. V tomto smyslu představuje Den logistiky dlouhodobou investici.“
„Jaký byl ohlas v německých médiích na Den logistiky?“
„Vesměs pozitivní. Média o něj měla velký zájem. V ranních relacích uvedly hlavní německé televizní kanály ARD a ZDF poměrně obsáhlé informace a vstupy. Mnohé deníky informovaly o akcích, které se měly uskutečnit v jejich regionech. Při následném hodnocení kladl hlavně odborný tisk logistickým firmám na srdce, aby se k získaným absolventům škol chovaly slušně. Ono totiž nestačí v dobách nedostatku pracovníků bubnovat ve prospěch branže – firmy musí také při příštím hospodářském zpomalení ukazovat, že jsou dobrými a spolehlivými zaměstnavateli. Logistické firmy by se měly poučit z toho, co se s želez-nou pravidelností stává například ve strojírenství: v obdobích boomu obor loví absolventy v příslušných studijních oblastech, aby je pak v době začínající nezaměstnanosti ponechal jejich osudu. Když se pak opět vrátí růst, dorost je již jinak orientován. Proto by měli logistici o sobě podávat lepší obrázek: z tohoto hlediska musí být každý den dnem logistiky.
Jinak Den logistiky v daném pojetí zaujal nejen v SRN, ale podrobně se o něm jako o zajímavé inspiraci informovalo v celé Evropě. A inspirací by rozhodně mohl být i u nás…“
Pavel Toman
