29. září 2010
O korupci se často mluví, a to v různých souvislostech. Nevyhýbá se samozřejmě ani oboru dopravy a logistiky. Bývalý dlouholetý výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky ČR Ing. Jiří Kladiva na toto téma připravil na začátku léta pro členy svazu seriál informací. Uvádíme z něj několik zahraničních pohledů a poučení.
Velmi draze musel například loni zaplatit švýcarský logistický koncern Panalpina za urychlení celního řízení v Nigérii. Ztráty tržeb přesahující 80 milionů € a odchod od lukrativního proclívání byly bezprostředními důsledky vyšetřování, které spustilo americké ministerstvo spravedlnosti.
Jako právní základ mu posloužil zákon proti zahraničním korupčním praktikám (FCPA – Foreign Corrupt Practice Act), který Američané uplatňují vůči všem zemím světa. Američtí zákonodárci předpokládali, že přispěje k tomu, aby i zahraniční podniky přijaly všechna nutná opatření v zájmu omezení korupce. Podniky tím ovšem postavili před velké dilema, neboť „v mnoha zemích se bez podmazání nedá ani projít pasovou kontrolou, natož uzavřít smlouvu“, jak uvedl jeden postižený speditér.
Postižen byl i Con-way
Panalpina nebyla jedinou spedicí, která se dostala do hledáčku bojovníků proti korupci. Společnost Con-way, podnik dopravy a logistiky se sídlem v San Mateo v Kalifornii, má za sebou podobnou zkušenost. Podnik, který v roce 1929 jako malou autodopravu založil Leland James a do roku 2006 nesl název CNF, Inc., zaměstnává zhruba 30 tisíc pracovníků.
Con-way spolupracoval se spedicí Emery Transnational se sídlem v Manile, která uplácela vysoké celní úředníky, aby „nebrali příliš vážně“ platné předpisy. Kromě toho jí manažeři leteckého carga čtrnácti leteckých dopravců vycházeli vstříc a registrovali nižší hmotnost zásilek, takže společnost šetřila na dopravném. Americké úřady Con-way shledaly vinným, i když se jako příkazce vůči Emery Transnational korupce účastnil jen nepřímo.
Podobně jako Con-way pracuje v zámoří mnoho speditérů, na obchodní praktiky svých partnerů přitom mají jen omezený vliv. Někteří z nich si ani nejsou vědomi toho, že by dělali něco nelegálního. Jednají, jak je v místě obvyklé, a často nebývají ani v rozporu s domácím právem.
Přísný pohled na věc
Ministerstvo spravedlnosti USA a úřad Security Exchange Commission (SEC) nyní zvlášť bedlivě pohlížejí na speditéry aktivní v zemích s vysokým indexem korupce. Podle washingtonského právníka Carlose Rodrigueze z kanceláře Rodriguez O‘Donnel Ross Gonzales & Williams) mezi ně počítají Jižní Koreu, Filipíny, Indonésii a řadu afrických států, ale také například některé země bývalého Sovětského svazu ve Společenství nezávislých států.
Co tedy dělat? Mezinárodně činní speditéři by podle Carlose Rodrigueze měli v každém případě ve své hlavní kanceláři v USA zaměstnat manažera, který bude respektovat předpisy a sledovat dodržování ustanovení FCPA.
Prostor pro interpretaci
Ale nebude to pro něj snadná úloha, protože americký zákon obsahuje formulace, které ponechávají značný prostor pro interpretaci. FCPA se například nevztahuje „na platby v zájmu usnadnění nebo urychlení pro zahraniční úředníky, politické strany nebo představitele stran, jejichž posláním je vyřídit nebo zajistit výkon, jenž je rutinní vládní akcí“.
Logicky se naskýtá otázka, co si pod takovou „rutinní vládní akcí“ představovat. Na jednom příkladě se to pokouší ozřejmit Joseph Warin, odborný právník z Washingtonu. „Kdo dá celníkovi peníze, aby se ve frontě kamionů dostal rychleji k prohlídce, nejedná v rozporu s právem. Kdo však celníkovi zaplatí, aby ho při odbavení vynechal, porušuje zákon. Jistě legálně však postupuje jen ten, kdo neplatí ani za jedno,“ řekl.
V Německu berou FCPA velmi vážně
Americké protikorupční zákony mají i pro zahraniční, například německé logistické podniky, velký význam, často dokonce přímo ohrožují jejich existenci. Nebezpečí spočívá zejména v celním odbavení. Případná rizika lze ovšem významně snížit zavedením systémů na určování shody se zněním zákona (Compliance Systems).
Nejdůležitější americký protikorupční zákon vešel v Německu ve známost kvůli případu Siemens. Zákon byl v USA vydán po skandálu s Nixonovou vládou a prodejem společnosti Lockheed. V roce 1998 jej administrativa dále významně zpřísnila, takže se může vztahovat i na zahraniční subjekty se sídlem mimo území USA.
Aby bylo možno FCPA použít vůči zahraničním deliktům, je však nutné dokázat jejich „minimální kontakty“ s USA. Stačí například platby v mezinárodním bankovním styku, jenž v zásadě probíhá přes USA. Provinilým je podle FCPA jen ten, kdo uplácí, nikoliv – jako podle německého práva – i příjemce částky. Musí se přitom jednat o osobu, která zastupuje veřejnou instituci. Takovými veřejnými činiteli jsou podle FCPA například celníci, policisté nebo členové politických stran (například v Číně).
Malé platby povoleny
Ve srovnání například s německými zákony je ovšem FCPA do jisté míry „realistický“. Jednak povoluje platby druhu facilitating payments („v zájmu usnadnění“). Jde o platby malého rozsahu za účelem dosažení oficiálního a v zásadě povoleného zacházení. Jako příklad se uvádějí nízké platby celníkům za urychlení povoleného vstupu. FCPA je nepostihuje, je-li takové jednání v konkrétní zemi povoleno.
Nebezpečí plynoucí z FCPA lze výrazně omezit některými preventivními opatřeními. Především zavedení Compliance Systems vede k postupnému snížení výše pokut. Rozhodující je, zda vedení podniku vydalo antikorupční předpisy, podle nichž pracovníky školí a také kontroluje. Dále musí Compliance Systems obsahovat systém oznamování – tedy možnost oznámit člena vedení, aniž by mohl být informátor odhalen. Proti pachateli se pak má postupovat civilně i trestněprávně.
Úhybné manévry
Americké podniky již v reakci na zákon vyvinuly řadu úhybných opatření, která ovšem odborníci nedoporučují přebírat. Jedním z nich je zapojení třetí strany, která údajně konala nezávisle. Úplatky se také občas deklarují jako platby náhrady škody plynoucí z údajného porušení smluv. Poslední metoda se používá zejména v obchodování při jednáních o smlouvách. V některých případech se s oblibou zakládají nadace nebo se udělují ceny.
Experti nicméně podnikům naléhavě doporučují zřídit vlastní Compliance System, aby se výrazně snížilo riziko pokut. Pokud pocítí nebezpečí, měly by si neprodleně zajistit kvalifikované poradenství.
Podle zahraničních pramenů zpracoval Ing. Jiří Kladiva
