15. července 2004
Rozvoj logistiky v České republice mohou významným způsobem posílit veřejná logistická centra, která by byla přístupná i malým a středním firmám. Podobná střediska v Evropě i ve světě existují a přinášejí podporu nejen regionálním a nadregionálním podnikatelským aktivitám, ale také ekologicky šetrnějším způsobům přepravy zboží. O přípravě veřejných logistických center v České republice jsme hovořili s vedoucím oddělení dopravní politiky a životního prostředí Ministerstva dopravy ČR ing. Miroslavem Vančurou, CSc.
„K čemu potřebuje Česká republika veřejná logistická centra?“
„Princip veřejných logistických center spočívá v tom, že představují otevřený veřejný systém. Každá firma, i když je malá a nedokáže si sama zajistit možnost překládky zboží, se může na tento systém obrátit a využívat možností integrace dopravy. Veřejná logistická centra by sdružovala více druhů přepravy, byla by tedy intermodální, což je nejen ekologické, ale i ekonomické.“
„Připravuje ministerstvo pro vznik takových center nějakou jednotnou koncepci?“
„Koncepce se na ministerstvu dopravy připravuje a stane se součástí aktualizované dopravní politiky, respektive navazujících strategických materiálů. V rámci dopravní politiky a probíhající reformy veřejných financí vymezí možnosti pro jejich financování a provozování. Dopravní politiku předložíme do konce roku po projednání s veřejností, odborovými orgány, profesními svazy a odbornými institucemi a doufáme, že ji vláda schválí.“
„Měla by se výstavba center financovat především z veřejných zdrojů, nebo předpokládáte rov-
něž zapojení soukromého kapitálu?“
„Rozhodně by se mělo jednat o vícezdrojové financování, to znamená, že by se na takovém projektu měly velkým dílem podílet jak veřejné rozpočty, ať už státní rozpočet nebo rozpočty krajské či obecní, tak i soukromé firmy. V legislativě EU existuje institut veřejné služby a úhrady ztráty z veřejné služby. Tato úhrada je možná nejen pro dopravu osob, ale i nákladu. Z hlediska státního rozpočtu je možné uvažovat také o podpoře obnovy nebo získání vozidlového parku. Při stavbě samotného veřejného logistického centra by přicházely v úvahu zejména náklady spojené s výkupem pozemků a investicemi do inženýrských sítí. Účast veřejných rozpočtů je ovšem závislá v první řadě na finančních možnostech, proto by se na tako-vém projektu měly výrazně podílet i soukromé firmy, především samotní dopravci a speditéři, kteří budou z logistických procesů a racionalizace přeprav v konečné fázi profitovat.“
„Kdo by měl takové veřejné logistické centrum provozovat?“
„Domnívám se, že by se k tomuto účelu měla založit akciová společnost, v níž by měli podíl všichni účastníci, tedy dopravci železniční a silniční, ať již sdružení ve větších celcích nebo vystupující samostatně, dále pak vlastníci pozemků, tedy například obce, a samozřejmě i přepravci. Na financování výstavby i na provozování hotového centra by se tudíž mělo podílet více subjektů, které by dohromady vytvořily jednu obchodní společnost. Ta by do vzniku centra investovala a nakonec je i provozovala. Zastoupeni by v ní měli být všichni aktéři, kteří by tak svým hlasem mohli ovlivňovat dění v této společnosti. Největší podíl by v takové společnosti veřejného logistického centra neměl mít veřejný sektor, nýbrž ti, kdo je budou využívat – dopravci a přepravci.“
„Muselo by každé takové centrum v rámci intermodality zahrnovat i vodní dopravu?“
„Vodní doprava není podmínkou, ale představuje samozřejmě výhodu. Zejména při přepravě velkých objemů se výhody jednotlivých druhů dopravy navzájem doplňují. Ovšem otázka napojení vodní dopravy na veřejná logistická centra je nyní dosti choulostivá, neboť vnitrozemská vodní plavba se nachází ve značných problémech. Hodně se v této souvislosti hovoří o podmínkách splavnosti na dolním Labi, ale já vidím problém spíše v tom, že máme příliš silnou silniční dopravu, což snižuje konkurenceschopnost vodní i železniční dopravy.“
„Kolik veřejných logistických center by mělo celkem vzniknout?“
„Logistická centra se začnou budovat postupně a nakonec by měla působit všude, kde jich bude zapotřebí. Ovšem v první fázi zřejmě vzniknou v rámci jednotlivých krajů. Na začátku se jich samozřejmě nezačne stavět hned čtrnáct, jako je krajů, ale vývoj by k tomuto počtu měl postupně směřovat.“
„Podle čeho se posuzuje, zda je určitá lokalita vhodná k budování logistického centra?“
„Můžeme využít obecné metody, v níž hlavní roli hraje poptávka po přepravě, která je vhodná pro zavedení logistických procesů. Touto metodou je však poněkud obtížné získat alespoň pravděpodobné prognózy vývoje přepravních vztahů na delší časové období. Logistické centrum by mělo být umístěno optimálně v těžišti atrakčního obvodu a mít výborné dopravní napojení tak, aby nezatěžovalo neúměrně silniční síť těžkou nákladní dopravou. Například pro východní Čechy by zřejmě bylo optimální vybudovat první logistické centrum v Pardubicích nebo v Hradci Králové. Z hlediska železniční dopravy by asi bylo vhodnější umístění v Pardubicích, kam možná dospěje i labská vodní cesta. Domnívám se však, že v případě potřeby může vzniknout další centrum v Hradci Králové nebo i jinde. Hovoří se o umístění centra v Břeclavi – tam je výhodou křížení dvou hlavních železničních koridorů a dálnice. Ale špatné by nebylo ani umístění v Brně.
Pro severní Čechy by bylo logické umístit veřejné logistické centrum v Lovosicích, protože dál na sever se nachází stísněné labské údolí, kde není mnoho místa. V Lovosicích máme optimální dopravní napojení – na vodní cestu, železniční koridor a dálnici D8. V ostatních krajích rozhodování závisí na místních možnostech. V územních plánech vždy existovaly rezervy na výstavbu kontejnerových překladišť a další rezervy lze najít rovněž v rámci průmyslových zón, kterých lze využít k účelům výstavby logistických center. A také není žádný důvod, proč by se tato centra musela budovat vždy v krajských městech. Důležité je kvalitní napojení na dopravní síť.“
„Potřebuje například Praha nějaké veřejné logistické centrum?“
„Já si myslím, že určitě ano. A měla by vzniknout minimálně dvě, jedno pro východní část města a druhé pro oblast západní, protože pražské údolí, kolem kterého neexistuje odpovídající obvodová komunikace, představuje dnes pro dopravu skutečný problém. Na severním okraji Prahy chybí most, který by mohla využívat tranzitní doprava, a proto veškerý provoz prochází městem a představuje značnou zátěž. Na jihu je situace o něco lepší díky Barrandovskému mostu, ale i tento most se nachází pouze na městském okruhu.“
„Velké zkušenosti s výstavbou a provozem veřejných logistických center mají například v sousedním Německu. Přebíráte nějakým způsobem jejich poznatky?“
„Ano, studujeme dostupné informace a využíváme je. Samozřejmě možnosti pro zahraniční cesty jsou v rámci ministerstva omezené, ale někteří naši pracovníci využívají i svých soukromých cest, aby se s touto problematikou seznamovali.“
„A jakou máte představu o tom, kdy by se mohlo začít se stavbou prvního veřejného logistického centra?“
„Hlavním problémem je otázka finanční a organizační, proto není možné v tuto chvíli stanovit nějaký přesnější termín. Na počátku výstavby veřejného logistického centra by měla stát místní iniciativa, vycházející třeba ze strany obcí či regionu. Pokud se něco nařizuje shora, je to vždy problematické.“
Pavel Toman
