11. listopadu 2009

V sousedních zemích hrají veřejná logistická centra (VLC) důležitou roli při rozvoji malých a středních průmyslových firem. V České republice se již delší dobu o stavbě takových zařízení uvažuje, ale dosud zůstává pouze u vyřčených či napsaných slov. Výkonný ředitel Svazu dopravy ČR Petr Kašík je nicméně přesvědčen o tom, že se situace začíná měnit k lepšímu.
„Z čeho čerpáte svůj optimismus? Proč by měla mít výstavba veřejných logistických center lepší perspektivy právě nyní?“
„Odbor strategie ministerstva dopravy ve spolupráci s konzultačním týmem složeným z odborníků z vysokých škol i profesních organizací, jako je Svaz dopravy České republiky, už delší dobu pracuje na dokumentu Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů, který obsahuje záměr na vybudování funkční sítě multimodálních VLC a terminálů kombinované dopravy. Na začátku října vznikla verze dokumentu, která by měla být v dohledné době předložena k projednání vládě. Pokud vláda tuto strategii schválí, bude možnost vypracovat podpůrný program v rámci operačního programu Doprava, a to už představuje konkrétní základ, aby se v této oblasti něco začalo hýbat.“
„S jakými problémy se museli tvůrci nové strategie vyrovnávat?“
„Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou podporu, je situace v této oblasti časově i odborně velmi náročná. Bude nutné určit, zda je pro tento účel možné založit program na principu aplikace existující blokové výjimky anebo bude nutná individuální notifikace programu Evropskou komisí. V prvním případě je možnost vypracovat i schválit program do půl roku, v druhém případě existuje možnost trvání i více let. V dokumentu se nám nicméně podařilodoporučit, co by mělo být předmětem financování logistiky z veřejných rozpočtů. Konkrétně jde o vybudování sítě multimodálních zařízení – logistických center a terminálů kombinované dopravy, vybavení a zařízení k zajištění dopravy, které souvisejí s poskytováním dopravních služeb kombinované multimodální dopravy, zejména překládkových zařízení a technologií. Musí se rovněž vytvořit podmínky pro rozběh projektu i z hlediska jeho časového rozvržení.
Ze strany části nadnárodních koncernů ovšem existuje i jiný náhled na podporu VLC v České republice. Doporučují z veřejných zdrojů pouze budovat železniční infrastrukturu v nových terminálech a udržovat ji ve stávajících veřejných terminálech. Vycházejí ze skutečnosti, že doprava v ČR je organizována velkými nadnárodními koncerny typu K+N, DHL, Schenker a ty se rozhodnou investovat do terminálů, skladů, dopravních prostředků a podobně, pokud to pro ně bude dostatečně motivující. Proti tomuto tvrzení však stojí realita, že takto vzniklá privátní logistická centra, která nabízejí v celém logistickém řetězci plný servis, nemohou být zárukou nediskriminovaného přístupu pro ostatní poskytovatele dopravních a logistických služeb, neboť pro ně znamenají přímou konkurenci.
V konečné verzi dokumentu tak vznikla analytická studie, která detailně popisuje, co vše bude nutné v rámci strategie investiční podpory logistiky udělat, definuje rozsah potřebné struktury sítě VLC v České republice a uvádí subjekty, kterých by se tato věc měla týkat – právě to byla například jedna z našich zásadních připomínek.“
„Jak by měla cesta ke vzniku VLC vypadat?“
„Na počátku všech projektů VLC by měla stát rozvojová společnost, která jasně určí své cíle a priority. Tato společnost v sobě sdruží dopravce, speditéry, obce i kraje a dokáže zainteresovat dotčené subjekty pro vložení majetkové účasti. Do projektů VLC je totiž nutné zapojit všechny zúčastněné aktéry. To by měl být základ a je třeba, aby stát v této věci určil jasné a přiměřené podmínky.“
„Stanovuje dokument také místa, kde mají VLC vznikat?“
„Dokument ukazuje jejich možné umístění z hlediska atrakčních obvodů jednotlivých regionů s přihlédnutím ke vzniku a rozpadu toků zboží. Konkrétní umístění vždy musí vycházet z hlediska potřeb regionů a současně ekonomicky motivovat k většímu využívání železniční dopravy. Přitom veřejná logistická centra nejsou jen pouhá překladiště, ale musí v nich vznikat také přidaná logistická hodnota.
Další věcí je to, že v zahraniční jsou tato centra skutečně veřejná: za stejnou cenu a stejných podmínek jsou otevřena pro celý trh a tím podporují malé a střední průmyslové firmy, které jsou základním nositelem růstu zaměstnanosti a vytvářejí více než 50 procent HDP. Toto vše by měla VLC zřizovaná podle dokončené strategie splňovat.“
„Ozvaly se ovšem také námitky, že není příliš smysluplné budovat nová zařízení, když existuje řada stávajících překladišť, která ne-jsou využita a bylo by možné je upravit jako VLC…“
„Ano, z minulých dob máme v České republice určitý počet volných a v současné době nevyužívaných překladišť. Bohužel se však většinou nacházejí na – z dnešních hledisek – velmi nevyhovujících místech s nedostatečnými technickými parametry, kde svým provozem nadměrně zatěžují okolí. Proto s nimi nelze paušálně počítat jako se základem budoucích VLC. Na druhou stranu je však také třeba, aby se i v těchto situacích správně uplatnil princip budování VLC pomocí rozvojových společností – pokud některá starší zařízení svým umístěním a napojením na dopravní infrastrukturu vyhoví současným podmínkám a umožní ekonomický provoz, mohla by jich rozvojová společnost využít.“
„Jste tedy optimistou a očekáváte, že VLC nakonec vzniknou i v České republice?“
„Když existují v sousedních zemích a velmi dobře se tam již řadu let osvědčují, není důvod, aby nakonec nevznikla i u nás.“
Pavel Toman