28. srpna 2008
Železniční zkušební okruh – respektive Zkušební centrum Výzkumného ústavu železničního, a. s., (VUZ) – nedaleko středočeské Velimi slaví v letošním roce 45. narozeniny. Svými parametry se řadí mezi unikátní testovací místa v celé Evropě. Slouží nejen ke zkouškám kolejových vozidel, ale i různých dalších komponentů. Aby si okruh své postavení udržel, potřebuje stále nové investice. V uplynulých letech směřovaly především na zvýšení traťové rychlosti, v současné době se připravuje modernizace napájecí stanice i trolejového vedení.
O vybudování zkušebního okruhu rozhodlo v roce 1963 tehdejší federální ministerstvo dopravy. K rozhodnutí přispěly úvahy o výstavbě testovacího centra pro všechny země východního bloku v rámci RVHP. „Tehdy v těchto zemích působila celá řada lokomotivek a Československo mělo tradici v železničním průmyslu. Rozhodnutí bylo takové, že zkušební okruh bude někde v Československu, a uvažovalo se o čtyřech lokalitách,“ vzpomíná generální ředitel Výzkumného ústavu železničního Antonín Blažek.
Podle jeho slov je výsledná poloha okruhu ve středních Čechách velmi strategická, leží totiž v polabské rovině nedaleko I. tranzitního železničního koridoru, na nějž je napojen v železniční stanici Velim. Výstavba okruhu probíhala postupně, v roce 1963 se otevřel velký železniční okruh, do roku 1971 pak přibyly malý železniční okruh, přípojné koleje, haly a další potřebné zázemí.
Unikátní postavení v Evropě
Podobných zkušebních okruhů, jako je ten velimský, je v Evropě hned několik, žádný jiný však nemá stejné nebo alespoň podobné parametry. „Pokud půjdeme vylučovací metodou, jeden okruh je ve Ščerbince u Moskvy, ten je ovšem širokorozchodný, měří něco kolem šesti kilometrů, a navíc to je jen kruh, není tam přímá kolej. Další okruh v Polsku nemá potřebné parametry z hlediska rychlosti a stejně je na tom zkušební okruh v Rumunsku,“ říká Antonín Blažek. Pak je velmi zajímavý okruh v Německu, který má poměrně slušné vybavení, ale svou délkou také nedosahuje parametrů českého okruhu. Navíc je ve vlastnictví společnosti Siemens, což značně komplikuje testovací možnosti. Poslední podobný okruh je ve Francii, ale ani ten nemá parametry okruhu ve Velimi. Ve Francii nyní uvažují o výstavbě nového okruhu, ale vzhledem k současným trendům zvyšování rychlosti vlaků by musel mít parametry vysokorychlostní trati a náklady na jeho vybudování by byly značné.
Připravuje se modernizace napájecí stanice
Popisovat, co všechno lze ve Zkušebním centru VUZ testovat, by bylo na samostatný článek. Spíše je tedy zajímavější podívat se na to, co u Velimi testovat (zatím) nejde. „Pomineme-li vyšší rychlosti a vozidla jiného rozchodu, pracujeme s myšlenkou jiného systému napájení. Dnes máme čtyři systémy – dva střídavé a dva stejnosměrné. Tím sice pokrýváme většinu napájecích systémů v Evropě, ale existuje ještě více variant,“ pokračuje generální ředitel VUZ.
Co se u Velimi zatím nemůže testovat vůbec, jsou vozidla s napájením z napájecích kolejnic, která se používají zejména v příměstské dopravě nebo třeba v metru. „Poptávku po testech těchto vozidel jsme tady už také měli, zatím tomu odoláváme. Pokud by však byl nějaký stabilnější zájem a kontrakt by byl dlouhodobějšího charakteru, není problém napájecí kolejnici vybudovat,“ říká dále Antonín Blažek.
Generální ředitel Výzkumného ústavu železničního připomněl, že v uplynulých letech investoval VUZ do zvýšení rychlosti na velkém okruhu až na 210 km/hod. Nyní má v plánu dvě další výrazné investice. Jednou z nich je rekonstrukce a zejména modernizace napájecí stanice, která je 40 let stará a systémy v ní umístěné již nevyhovují dnešním požadavkům. „Je to investice v řádu desítek milionů korun, kterou ale udělat musíme. Kdybychom to neudělali, hrozí riziko postupných výpadků,“ řekl Antonín Blažek. Druhým investičním balíkem je rekonstrukce trakčního vedení, které je rovněž původní. Sice neprodělalo takovou zátěž jako vedení na běžných tratích, ale tak, jak se zvyšuje rychlost a zejména výkon kolejových vozidel, dochází k odběru většího množství proudu z troleje a roste přítlak sběračů. Pak se snadno může stát, že vedení už tlak nevydrží a praskne.
Zákazníci z domova i zahraničí
Díky svým poměrně unikátním parametrům nemá Zkušební centrum VUZ o zákazníky nouzi. Spíše opak je pravdou. Podle Antonína Blažka musí dnes a denně řešit omezenou kapacitu okruhu. „Přistupujeme k tomu značně operativně, máme nastavený systém práce jako na železnici, tedy nepřetržitý provoz a podobně, můžeme jezdit v noci, můžeme jezdit v sobotu v neděli. Ne každý zákazník ale na toto přistoupí, ne každý je ochoten měřit třeba v noci,“ říká. Testy vozidel či jiných komponentů obvykle probíhají ve dvou režimech. Některé zajišťují přímo zaměstnanci Zkušebního centra, jiné si provádějí zákazníci sami a VUZ jim pouze poskytuje potřebné zázemí. Největšími zákazníky jsou zahraniční výrobci kolejových vozidel, jako je Alstom, Siemens, AnsaldoBreda nebo Voith Turbo Lokomotivtechnik. Z českých zákazníků tvoří odběratelský segment VUZ především Škoda Trans-portation, AŽD Praha, CZ LOKO, Siemens Praha, LOSTR Louny, OOS Ostrava, MSV Metal Studénka a také zkušebna VÚKV Praha. Jen pro zajímavost – pokud se nevyskytnou žádné problémy, trvá testování zcela nového kolejového vozidla v ideálním případě přibližně půl roku.
Výzkumný ústav prošel transformací
Provozovatelem Zkušebního centra ve Velimi je Výzkumný ústav železniční, který se před třemi roky změnil v dceřinou společnost Českých drah. Podle Antonína Blažka s sebou tato transformace přinesla i nezbytnou restrukturalizaci firmy. „Museli jsme definovat, co bude naší hlavní prioritou. Našimi významnými činnostmi jsou aktivity na zkušebním okruhu, dále činnost autorizované osoby, činnost zkušební akreditované laboratoře a činnost dynamického zkušebního stavu, kde třeba umíme simulovat zatížení podvozku či jiných komponentů a podobné záležitosti,“ popisuje.
Určité činnosti, které byly značně neefektivní a vyžadovaly další zázemí a další personál, VUZ v minulých letech opustil. „Nemůžeme si totiž dovolit dělat ztrátové akce, nesmíme hospodařit se ztrátou. Nemáme žádné dotace, angažujeme se pouze v některých programech Evropské unie,“ zdůraznil Antonín Blažek. VUZ má nyní necelou stovku zaměstnanců, servisní činnosti a administrativě se věnuje zhruba čtvrtina lidí. Zbytek tvoří pracovníci Zkušebního centra nebo zkušební laboratoře nebo jsou to pracovníci kanceláře autorizované osoby. Provozy má VUZ vedle Velimi, kde pracuje zhruba 25 zaměstnanců, ještě v Plzni, Brně, Nymburce a v Jablunkově.
Tomáš
