27. září 2001
Bezpečnostní pracovníci na americkém mezinárodním letišti
v Seattlu vydělávají asi stejně jako uklízeči a pomocné síly,
tedy kolem 16 700 USD ročně. Uklízeči, kteří zametají haly,
ovšem navíc dostávají nemocenskou, zdravotní pojištění
a penzi, což pro ty, jež nesou odpovědnost za odhalení
nožů, pistolí a bomb v zavazadlech pasažérů, neplatí, napsal
po sérii teroristických útoků na cíle v USA list Los Angeles
Times.
Možná proto mnozí z těch, kteří v roce 1998 pracovali
u kovových rámů na detekci kovů a u rentgenových pásů, u nich
již o rok později nebyli, protože průměrná fluktuace
bezpečnostních pracovníků na největších letištích
v devadesátých letech dosahovala 126 procent.
Na bostonském mezinárodním letišti Logan, z něhož
odstartovala obě letadla, která později narazila do věží
Světového obchodního centra v New Yorku, dosahovala fluktuace
dokonce 207 procent. A ve městě St. Louis, které slouží jako
největší přestupní stanice na americkém Středozápadě, činila
v roce 1999 neuvěřitelných 416 procent.
Americká letiště tak mají jen to, co si rozhodla zaplatit. Po
léta zadávaly správy letišť kontrolu pasažérů nejnižším
nabídkám. Nejmodernějších rentgenových prohlížečů, jejichž
cena se pohybuje kolem jednoho miliónu USD, je v celé Americe
v provozu celkem 130. Dokonalá kontrola pasažérů navíc
vyžaduje nejen vysoce vycvičené zaměstnance, ale i pasažéry
ochotné ke zdržení a k zásahu do soukromí, uvedl list.
„Vždy vyvažujete bezpečnostní opatření a zachování otevřené
společnosti. Ale po téhle tragédii bude tahle záležitost zase
aktuální,“ citoval list bývalého amerického ministra dopravy
Rodneyho Slatera.
(čtk)
