Námořní plavba v ČR

Česká republika by mohla získat až třicet nových plavidel

„Předpokládáme, že v rámci deblokace pohledávek České republiky v Ruské federaci by mělo dojít ke stavbě 28 říčně námořních plavidel a jedné nebo dvou námořních lodí.“ Na tradičním setkání zkušebních komisařů, osob podnikajících v oboru námořní plavby, námořních a říčních jachtařů a přátel námořního jachtingu a námořní plavby v budově ministerstva dopravy v Praze to minulý týden řekla ředitelka odboru plavby a vodních cest MDS Magdalena Konvičková.
Zároveň uvedla, že plavidla by měla být zaregistrována pod českou vlajkou a měla by je provozovat česká nebo česko-ruská společnost. Další jednání o této problematice by měla podle Magdaleny Konvičkové proběhnout tento týden.
Magdalena Konvičková se ve svém vystoupení zabývala také hlavními body dokumentu, který v polovině prosince přijala česká vláda k řešení současné situace ve vnitrozemské a námořní plavbě (viz DN 2/02). Na základě tohoto dokumentu by mimo jiné měl být za určité podpory státu vytvořen česko-slovenský podnik k provozování námořní plavby. „O možnostech a cestách, jak tento podnik naplnit, budeme již na začátku února jednat s našimi kolegy ze slovenského ministerstva dopravy,“ řekla Magdalena Konvičková.
ČR jedná s deseti námořními úřady o spolupráci
Účastníci setkání získali také aktuální informace o mezivládních dohodách mezi Českou republikou a dalšími evropskými i mimoevropskými zeměmi. „Náš odbor se v loňském roce podílel na přípravě řady ujednání a dohod s některými státy,“ uvedla Magdalena Konvičková s tím, že nejdále pokročila jednání s Chorvatskem. V červnu loňského roku podepsali ministři dopravy obou zemí „Memorandum o porozumění“, v současné době probíhají jednání o mezivládní dohodě o spolupráci v námořní dopravě, která by měla být přijata ještě letos. Zároveň se připravuje ujednání, které bude uzavřeno na základě Úmluvy STCW 78/95. Do současné doby Česká republika podobná ujednání uzavřela s námořními úřady devíti zemí, například se Slovenskem, Bahamskými ostrovy, Kajmanskými ostrovy, Singapurem nebo Panamou, a jednání s dalšími deseti úřady (například Polska, Velké Británie a Kypru) dále probíhají. Členské země Evropské unie připravují podle vedoucího oddělení Námořního úřadu MDS Petra Kouřila společné ujednání pro všechny státy EU.
Veřejnost trápí nedokonalá legislativa pro jachting
Zástupce vedoucího oddělení Námořního úřadu Vladimír Zemánek informoval o činnosti Mezinárodní námořní organizace IMO, jež sdružuje 158 členů a dvě přidružené země. V historii organizace, jež se datuje od roku 1948, bylo přijato přibližně 600 mezinárodních úmluv, z nichž některé jsou platné i v České republice. Československo se stalo členem IMO již v roce 1963, od června roku 1993 je členem organizace i Česká republika.
Další pracovníci odboru plavby a vodních cest se ve svých vystoupeních zabývali problematikou námořních a rekreačních jachet a podmínkami způsobilosti námořníků a jachtařů. Tato témata pak dominovala i v následné diskusi. Připomínky, které v závěrečné diskusi zazněly, budou podle Magdaleny Konvičkové využity také při přípravě velké novely zákona o námořní plavbě naplánované již na letošní rok.
(mna) 

spinner