17. dubna 2008
Česká republika plně podporuje rozvoj systému Galileo a integraci s ním spojených nových technologií do českého průmyslu. Na úvod mezinárodní konference NavAge 2008, kterou na konci března spolu se zasedáním X. evropské meziparlamentní konference o vesmíru (EISC) hostilo české hlavní město, to uvedl předseda hospodářského výboru poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř.
Jeho stanovisko potvrdil i vládní zmocněnec Karel Dobeš. Možnost, že by Evropský úřad pro dohled nad globálními družicovými navigačními systémy (GSA) přesídlil do Prahy, je podle něj výrazným signálem, že český průmysl je schopen obstát i v tvrdé mezinárodní konkurenci jak na poli kosmického výzkumu, tak při samotné průmyslové produkci.
O tom, že Praha má skutečně velkou šanci stát se sídlem GSA, je přesvědčen i prof. Bernard R. Katzy z univerzity v Leidenu. Z výsledků projektu CASTLE, který srovnával technickou úroveň družicové navigace v regionech Praha, Mnichov (Německo) a Leiden (Nizozemsko), podle něj vyplynulo, že má plně srovnatelné předpoklady jako Leiden a Mnichov.
Podporu ministerstva dopravy družicové navigaci na konferenci potvrdil náměstek ministra Petr Šlegr.
Účastníci konference se v Praze zabývali celou řadou aktuálních témat družicové navigace a dopravní politiky, mimo jiné českým strategickým dokumentem na podporu a využití inovačních technologií INO-TECH.
Projekt INOTECH
Ministerstvo dopravy hodlá vymezit směr dalšího rozvoje inovačních technologií. Za tímto účelem připravilo strategický dokument na podporu a využití inovačních technologií v dopravě INOTECH. Dokument definuje roli veřejného sektoru a v oblasti dopravy je prvním svého druhu, uvedl Jindřich Fajka z ministerstva dopravy. INOTECH vychází z Dopravní politiky ČR a v současné době je ve schvalovacím procesu, řekl.
Veřejný sektor se podle Jindřicha Fajky musí zaměřit především na vybudování dostatečně fungující podpory ITS v České republice, tedy na vytvoření národní architektury ITS, technických a technologických standardů, včetně zajištění podmínek pro využívání globálních navigačních družicových systémů v dopravních procesech.
V centru pozornosti bude rozvoj telematiky na silnicích vyšších tříd a zlepšení dopravní situace v městských aglomeracích a ve veřejné osobní dopravě. Další oblastí bude rozvoj železniční dopravy pojímaný z hlediska inteligentních dopravních systémů, a to nejen na národních úsecích transevropské železniční sítě, ale i na jiných tratích, a zabezpečení železničních přejezdů. A stranou by neměl zůstat ani rozvoj inteligentních informačních systémů na síti vodních cest, řekl Jindřich Fajka.
Veřejný sektor a Galileo
Veřejný sektor bude podle Jindřicha Fajky hrát nezastupitelnou roli také v systému Galileo. V něm totiž existují aplikace, pro něž je připravenost veřejného sektoru používat nebo je sdílet s jinými veřejnými nebo soukromými službami nezbytná. Pokud by infrastruktura veřejného sektoru nebyla dostatečně zajištěna, hrozilo by, že některé služby systému bude možné poskytovat jen v omezeném rozsahu nebo vůbec.
Veřejný sektor by měl podle Jindřicha Fajky v systému Galileo finančně podporovat takové aplikace, které povedou ke zlepšení řízení dopravního provozu, zvyšování bezpečnosti dopravy a zlepšení koordinace zásahu u záchranných prací a v neposlední řadě ke zkvalitnění a zatrak-tivnění veřejné osobní dopravy.
Česká republika a Evropská kosmická agentura
Spolupráci mezi Českou republikou a Evropskou kosmickou agenturou (ESA), která má pro zavádění nových technologií v ČR zásadní význam, přiblížil Martin Šunkevič z České kosmické kanceláře. Významným krokem podle něj bylo podepsání smlouvy o začlenění České republiky do Plánu pro evropské spolupracující státy ESA známého pod zkratkou PECS, který byl stvrzen v listopadu 2004 podepsáním Listiny projektů PECS. Česká republika tak zároveň přijala závazek podporovat kosmické aktivity vlastního průmyslu a výzkumu částkou minimálně jeden milion € ročně.
Jednání o vstupu České republiky do ESA začala oficiálně loni 9. ledna, kdy ministerstvo školství podalo žádost o členství v organizaci. Důležitým krokem byl i tzv. Průmyslový audit ESA, který loni v říjnu zhodnotil potenciál českého průmyslu a kosmických aktivit v České republice (viz DN 13/08). Podpis dohody o vstupu České republiky do ESA lze podle Martina Šunkeviče očekávat letos v červnu.
Evropský monitorovací program GMES
Druhou vlajkovou loď Evropské unie – Evropský monitorovací program GMES (Global Monitoring for Enviroment and Security) – přiblížil kolega Martina Šunkeviče z České kosmické kanceláře Ondřej Mirovský. Cílem GMES je poskytovat spolehlivé a včasné monitorovací služby spojené především s ochranou životního prostředí a zajišťováním bezpečnosti. Organizačně budou GMES zajišťovat Evropská komise a Evropská kosmická agentura.
V současné době je program GMES ve fázi rozvoje prvních funkčních služeb. Loni v červnu proběhly první výzvy pro předkládání projektů do programu GMES, české firmy a instituce se jich však podle předběžných informací zúčastnily ve velmi malé míře.
Polohová informace v regionální dopravě
Na problematiku určování polohy a následného využívání získaných dat v oblasti regionální dopravy se ve svém příspěvku na konferenci zaměřili František Kopecký a Miloslav Věžník ze společnosti KPM Consult, a. s. Aplikace, subsystémy a systémy dopravní telematiky podle nich nabízejí služby, které mohou výrazné snížit dopady negativního vývoje dopravy ve městech, a to na principech udržitelného rozvoje.
Jako příklad dobře rozvíjeného integrovaného systému (IDS) v České republice uvedli integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který s pomocí dispečinku provozního řízení zajišťuje návaznost v přestupových uzlech.
Využití lokalizace v agendách Jednotného systému dopravních informací (JSDI) v souvislosti s nadměrnými přepravami bylo tématem příspěvku Tomáše Minibergera a Marie Filakovské z VARS Brno, a. s. V současné době probíhá pilotní ověřování projektu Ředitelství silnic a dálnic ČR Centrální evidence uzavírek a nadměrné přepravy.
Budoucnost elektronického mýta
Karel Feix ze společnosti Kapsch přiblížil současný stav a další budování systému elektronického mýtného v České republice. Již loni v červenci podle něj výnosy systému dosáhly výše nákladů na jeho vybudování. Nyní provozní náklady nepřevyšují 10 procent, takže minimálně 90 procent zůstává jako čistý výnos státu, uvedl Karel Feix. V současné době se připravuje hybridní systém – stávající mikrovlnný systém bude otevřen i pro satelitní subsystém, dodal s tím, že dalším projektem je budování traffic managementu na dálnici D1.
Zavedení mýtného ve městech podle Karla Feixe představuje možné řešení kongescí, neprůjezdnosti a negativních dopadů na ekologii. Obecně tři až čtyři procenta HDP představují náklady vyvolané neprůjezdností silnic, přičemž v tomto podílu nejsou zahrnuty náklady na životní prostředí. Po zavedení mýtného se však poměr soukromé a veřejné dopravy ihned překlápí na stranu veřejné dopravy, dodal Karel Feix.
Martin Záklasník ze společnosti Satellic Traffic Management informoval o zkušenostech z městských mýtných systémů v zahraničí a nastínil základní problémy, na něž by se měla soustředit Praha, pokud o zavedení mýtného uvažuje. V prvé řadě je třeba rozhodnout o tom, čeho má být tímto způsobem ve městě dosaženo – toto rozhodnutí má zásadní dopad na výběr technologie, řekl. Podle Martina Záklasníka v podstatě platí, že čím méně je vjezdů, tím více se vyplatí provádět enforcement přímo v místě vjezdu.
Novinky v oboru logistiky
Systémy satelitního zabezpečení kontejnerů a silničních souprav v rámci logistického řetězce se zabývali Václav Cempírek, Jaromír Široký a Bedřich Erik Rathouský z Univerzity Pardubice. Problémem u kontejnerů je například vnější umístění zámků a možnost jejich otevření, aniž by přitom došlo k poškození plomb. Systémy „e-seals“ (elektronické plomby) kromě toho nepracují na univerzálních frekvencích a vyžadují nákladnou technickou základnu. Jedním z řešení je systém ZOCA. Subtilní mechanický zámek umístěný na vnitřní straně dveří kontejneru lze odemknout a uzamknout pouze se speciálním mobilním zařízením ZOCA, které může pracovat pouze v geograficky definované zóně. Systém nabízí i možnost satelitního ověřování polohy.
K bezpečnosti silničního provozu
Systém Prevent, zaměřený na zvyšování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na nehodových lokalitách ČR, představili Martin Hájek a Marek Ščerba z Centra dopravního výzkumu. Prevent je navržen s cílem ochránit kritické nehodové lokality (v České republice jich existuje zhruba 1200) a je výrazně směřován do oblasti prevence. Podle autorů příspěvku musí být represe vnímána pouze jako jeden z prvků podporujících dlouhodobou prevenci. Stávající represe je však motivována především ziskem. Vzhledem k tomu, že podle údajů CDV 10 procent řidičů předpisy dodržuje vždy, 82 procent své chování modifikuje podle dopravní situace a pouze osm procent předpisy porušuje vždy, je zřejmé, že většina řidičů je neustále šikanována s cílem dosažení zisku.
Na rozdíl od běžných represivních postupů, jimž se nyní lze snadno vyhnout s odkazem na „osobu blízkou“, se v městě Odry prokázala vysoká účinnost systému Prevent. Na informační tabuli se přitom objeví pouze SPZ vozidla a aktuální rychlost. Tento účinek je navíc možné posílit náhodným měřením s přenosným radarem na následujícím úseku.
X. evropská meziparlamentní konference o vesmíru EISC
Součástí konference NavAge 2008 byla také první konference v rámci X. zasedání Evropské meziparlamentní konference o vesmíru (EISC) v České republice. Česká republika s EISC spolupracuje od roku 2003, stálým členem konference je od roku 2005.
Podle prezidenta EISC a poslance Parlamentu ČR Pavla Hojdy Evropská komise předpokládá roční výnosy z Galilea v rozmezí 4,6 až 11,7 miliardy €. Pokud Praha získá sídlo GSA, bude to mít pro ČR velký význam a posílí předpoklady jít cestou k novým technologiím. Napomoci tomu má i vstup České republiky do ESA. Právě ESA hraje v projektu Galileo klíčovou roli. Osmdesát procent projektů ESA je směrováno do průmyslu a jen dvacet procent je čistě vědeckých, uvedl Pavel Hojda.
Náměstek ministra dopravy Petr Šlegr k často kladené otázce, zda je Galilea skutečně zapotřebí, uvedl, že hodnotová integrace ve světě ještě nepokročila natolik, aby bylo možné sdílet signály jen z jednoho zdroje. Navíc je třeba vzít v úvahu i národohospodářský přínos Galilea, především v oblasti rozvoje nových technologií. Vedle toho česká vláda spatřuje v Galileu efektivní prostředek pro udržitelnou dopravu a životní prostředí. Česká republika podle něj rovněž hodlá iniciovat vznik nadnárodní platformy Galileo User Forum.
Petr Šlegr dále prohlásil, že nesouhlasí s názorem, že projekt Galileo je finančně enormně náročný. S odvoláním na dopravního komisaře Jacquese Barrota uvedl, že jeho cena odpovídá několika desítkám kilometrů dálnice či jaderné elektrárně. Navíc Galileo bude základem veřejné infrastruktury, a náklady na něj jsou tedy opodstatněné.
Také François Roelants du Vivier z belgické delegace EISC zdůraznil, že impulzy k budování systému Galileo byly primárně z geostrategických důvodů, teprve později se objevila myšlenka na jeho komerční využití. V tuto chvíli je však třeba uvažovat o tom, co lze udělat (jak na úrovni průmyslových podniků, tak vlád jednotlivých zemí) pro to, abychom přesvědčili například i obyvatelstvo Jižní Ameriky, aby dalo přednost Galileu před jinými systémy,
řekl.
Potřeba monitoringu potřeb potenciálních uživatelů
Podobný názor sdílí i Gian Gherardo Calini z Evropského kontrolního úřadu GNSS. Podle něj trh v této oblasti není rovnoměrně vyvinut – některé části jsou vyspělejší (například řízení vozových flotil), jiné méně (třeba železniční doprava). Na předním místě je také letecká doprava, která sice vykazuje nízký nárůst, avšak při vysoké penetraci. Pro další rozvoj trhu bude nyní nutný monitoring potřeb různých potenciálních uživatelů. A Evropa se podle něj bude muset angažovat především v méně vyspělých oblastech.
Milan Frydryšek
NavAge 2008 Druhý ročník mezinárodní konference o navigaci a lokalizaci pohybu osob, vozidel a zboží na konci března v Praze pod záštitou parlamentu, vlády a ministerstva dopravy uspořádalo Sdružení pro dopravní telematiku ČR a časopis Technologies & Prosperity ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří a přípravným výborem X. evropské meziparlamentní konference o vesmíru.
Závěry X. zasedání Evropské meziparlamentární
- Účastníci EISC konference podporují včasnou výstavbu evropského systému Galileo a vyzývají všechny zúčastněné subjekty k jeho urychlené realizaci při maximálně možném politickém zapojení nových zemí EU.
- Účastníci EISC konference podporují rychlou implementaci evropského projektu Global Monitoring and Environment Security (GMES) a integraci nových zemí EU do existujících projektových struktur.
- Účastníci EISC konference shledávají aktuální potřebu rychlého vytvoření aplikací pro Galileo a jednoznačně podporují českou iniciativu vytvoření nadnárodní platformy Galileo User Forum (GUF).
konference o vesmíru
