komentář

Co přinesl březen v dopravě

Německo se vzpamatovává z nebývalého šoku – téměř tisícovka příslušníků hospodářské elity je podezřelá z daňových úniků, neboť prý ukládali nezdaněné příjmy v cizině. Každý týden probíhaly desítky policejních razií. A světová poštovní a logistická komunita je v šoku rovněž, protože hlavní „celebritou“ celé tisícovky je nejvyšší šéf světového koncernu Německé pošty, čtyřiašedesátiletý Klaus Zumwinkel. Celým světem proběhl televizní šot, na němž jej policie vyvádí z jeho vily málem v želízkách.

Šéf „žlutého obra“ se vlastně chtěl nejpozději koncem roku u příležitosti svých 65. narozenin přesunout na špici dozorčí rady. Mnohokrát chválený a vyznamenávaný manažer počítal s tím, že z tohoto místa bude moci na svůj koncern působit – jako vždy klidný, nenápadný, ale také schopný prosazovat věci a úspěšný. S velkým nasazením dokázal přetvořit úřední poštu na globální logistický koncern s 461 tisíci pracovníky po celém světě, přestože v rámci jeho racionalizace bylo postupně zrušeno 150 tisíc pracovních míst. Na obratu ve výši přes 60 miliard € ročně má nyní logistika podíl 34 procent, expresní přepravy 25,6, dopisová služba 19,9 a finanční služby 14,3 procenta.

S pokladnou plnou peněz z monopolních zisků z doručování dopisů podnikal koncern od roku 1997 nákupní túru nejen po Evropě. Kupoval vše, co mělo co dělat s doručováním dopisů a balíků. A šlo i o ryby největší – jako například expresní společnost DHL či tradiční švýcarskou spedici Danzas. Kromě toho pohltil i řadu menších firem v Itálii, Francii a Polsku. Klaus Zumwinkel přitom prokazoval elán, nápady a cit v konečcích prstů pro delikátní rozhodování. Jen v USA zakopl, a to draze – nedařící se expanze na americký trh koncernu přináší ztrátu ve výši kolem sedmi miliard € (zhruba 175 miliard Kč).

Klaus Zumwinkel byl v Německu vysoce oceňován. Stal se nositelem Velkého spolkového kříže za zásluhy, Ceny myslitele od Institutu podnikového hospodářství SRN i ocenění Manažer roku a Stratég roku. Zcela nedávno stačil ovlivnit předsedy koaličních stran Angelu Merkelovou (CDU) a Kurta Becka (SPD) ve prospěch uzákonění minimální mzdy pro poštovní sektor jako alternativy ke zrušení dopisového monopolu.

Rozčarování nad podvody těch, kdo se sami počítali k elitě země, je obrovské a kritika jejich počínání nemilosrdná. Za oběť se považuje německý stát a společnost. Také díky tlaku těchto elit byl německý stát rok od roku štíhlejší – ten stát, který bojuje jako my mimo jiné s tíhou zadlužení či plnění sociálních úkolů.

Kariéra Klause Zumwinkela tak neslavně končí nuceným odchodem. Šéf obrovského podniku, který to s placením vlastních daní nebere moc vážně – to by byla pro nadcházející volební zápas vyslovená výbušnina. Říká se, že svému urychleně jmenovanému nástupci, šestatřicetiletému Franku Appelovi, zanechává obtížné dědictví. Jeho strategie vytvořit integrovaný logistický koncern se z hlediska investorů údajně nevyplácí, takže kritici navrhují rozdělení na nezávislé společnosti pro dopisy, expresní zásilky a logistiku. Černou díru v USA bude třeba řešit spoluprací s velkým americkým partnerem.

V Paříži se uskutečnil 1. summit světových obchodních center o udržitelném rozvoji. Jeho hlavním bodem se stal podpis desetibodové charty, která signatáře zavazuje k zodpovědnému hospodaření s vodou, energií, dopravou a odpady. Při této příležitosti zazněla rovněž informace o stavbě pařížského mrakodrapu Generali Tour, v němž má od roku 2012 sídlit evropský Microsoft. Stavba bude například završena čtyřmi komolými jehlany, na kterých budou instalovány zdroje obnovitelné energie: 1500 m2 fotovoltaických panelů, 800 m2 solárních panelů a 18 axiálních větrných turbín. Zdroje tak zajistí značnou část energetické potřeby věže. Ve všech místnostech bude nainstalováno inteligentní osvětlení, které samo zhasne, budou-li prázdné. Nově řešené větrání a topení nahradí málo citlivou klimatizaci.

Jiří Kladiva

spinner