16. srpna 2015
Současnou Evropu s tropickým prázdninovým počasím charakterizují titulky z našeho denního tisku jako „Evropa politicky kolabuje“ nebo „Uprchlíci rozhodují o osudu Evropy“ či „Tuniské varování“. Ze zahraničních pohledů může být zajímavý také jeden z německého dopravního tisku nazvaný „Evropský parlament (EP) v krizi identity“. A uvádí proč.
Slibovalo se napínavé legislativní období. Ale po roce jde ve Štrasburku hlavně o nudu a poslanci si prý hledají zaměstnání. Jen jednou to bylo v EP krátce opravdu napínavé: po bouřlivých debatách bylo nakonec hlasování o rezoluci o Dohodě o volném obchodě mezi EU a USA (TTIP) odloženo. Evropská komise totiž značně omezila své legislativní impulsy. I když jen málo poslanců o tom mluví, mnohé z nich to frustruje. K frustraci přichází nuda, protože právě na tomto úseku bývalo hodně napětí. Dopravní komisařka Violeta Bulc chce v letošním a příštím roce pustit do oběhu jen jeden balík zákonných předpisů. To, co by chtěla prezentovat, musí nyní předkládat ke schválení prvnímu zástupci prezidenta Evropské komise Francovi Timmermansovi. Ten má prověřit, zda předpis je potřebný nebo je příliš byrokratický. Znamená to, že se asi zbrzdí i nepočetná předem avizovaná legislativní veledíla.
Europoslanci tak mají málo práce. Na posledních zasedáních EP před letní přestávkou se mezi body pracovního programu nacházelo pouze sedm zákonných záměrů. Mezi europoslanci proto významně vzrostla soutěž o méně významná témata. Další strategií, jak být aktivní, jsou iniciativní návrhy typu rezoluce k TTIP, bílé knihy dopravy či dronů, naplňující pracovní program. Ty však zákonotvornou komisi EU příliš nezavazují. Krátce řečeno: rok po začátku nového legislativního období europoslanci přesně nevědí, kam napřít síly, jež jim přidělila Lisabonská smlouva.
Přitom by třeba mohli využívat času a ověřovat, zda a jak se předpisy EU převádějí do praxe. Sami si stále a znovu stěžují, jak se zákonná příprava vleče (4. drážní balík předpisů), zatímco předchozí předpisy (1. drážní balík) členské státy ještě ani neaplikují. Tak by prý mohla současná krize identity EP skončit. A opravdu se ukazuje, že v Evropské komisi začíná vát dosti jiný vítr. Zmíněná dopravní komisařka vystoupila v minulých dnech při jedné akci v Bruselu s obsáhlým projevem věnovaným sociální agendě v dopravě a obsáhle definovala osm výzev, kterým Evropa čelí v této oblasti. Hodně je zestručním. Je třeba učinit dopravu sektorem atraktivním pro její zaměstnance, aby byla zajímavá i v budoucnu. Dopravní dělníci stárnou – třetina je starší 50 let. Jak zau-jmout mladé lidi pro tento obor? Práce zde má specifické znaky a některé jsou vnímány negativně jako například často nepravidelné pracovní doby a dlouhá odloučení od domova. Problémy způsobené těžkou fyzickou prací byly nahrazeny stresem z časového tlaku.
Je smutnou skutečností, že jen 22 procent pracovníků v dopravě jsou ženy. V celém hospodářství jde o číslo 46 procent. Co dělat, aby si mladí lidé zvolili třeba povolání řidiče kamionu či autobusu? Jedna z výzev se týká technologie a inovace: dopravní pracovní síla se také potřebuje přizpůsobit, aby co nejlépe využila příležitostí nabízených technickými inovacemi a digitální technikou. Tento trend ovlivňuje všechny dopravní sektory. Vždyť kabina řidiče vysokorychlostního vlaku je stále více podobná kokpitu letadla. Lodě mají na palubě více a více sofistikovaných technologií, známe metro bez řidiče, kamiony bez řidiče se mohou stát brzy realitou.
Jak zajistit, že školní instituce poskytují tu pravou výchovu a výcvik a správné celoživotní programy zachycující potřeby zítřka? Jsme rovněž konfrontováni s výzvou, jak zlepšit zaměstnání a pracovní podmínky. Nelze tu pominout vývoj dubiózních zaměst-navatelských praktik, jako jsou fiktivní firmy nebo falešná zaměstnání. Sociální dumping se stal kritickým bodem. Nákladní řidiči jsou někdy najímáni přes velmi složitý mix podniků, filiálek a agentur z různých zemí EU. Výsledkem bývá, že jsou najímáni za nejnižší možné mzdy bez ochrany vůči jakýmkoliv problémům. Aktuální otázkou je, zda mohou členské státy uložit minimální mzdu zahraničním silničním dopravcům pracujícím na jejich území. Jde o to vyhýbat se nekoordinovaným národním iniciativám a více pracovat na ucelených evropských odpovědích. Čili nacházet evropská řešení k evropským výzvám.
Paní komisařka Bulc potvrzuje, že se přednost nyní dává sociálním tématům. Sociální záležitosti se podle ní hojně nacházejí v celé agendě Junckerovy komise, a sice ve všech hospodářských sektorech.
Jiří Kladiva
