18. srpna 2009
Evropský statistický úřad Eurostat vydal v angličtině příručku Energie a doprava EU v číslech, která na 225 stranách popisuje mimo jiné dopravní odvětví v Evropské unii a v jejích členských státech. Publikace se zabývá dopravními obory, dělbou přepravní práce, dopravní infrastrukturou a počtem podniků. Evropský dopravní sektor podle ní představovalo v roce 2006 – včetně osobní dopravy a cestovních kanceláří – zhruba 1,14 milionu podniků, jejichž celkový obrat dosáhl 1,2 bilionu €. Dominovala silniční nákladní doprava s 600 tisíci firmami a obratem 280 miliard €. Na druhém místě je skupina „jiných doplňkových dopravních činností“ (například překlad zboží, skladování nebo jiné aktivity) s téměř 110 tisíci podniky a obratem 153 miliard €. Třetí místo zaujalo 3450 firem v oblasti letecké osobní a nákladní dopravy s obratem 120 miliard €. Podle Eurostatu je s velkým odstupem ve Španělsku nejvíce dopravních firem – celkem 222 tisíc. Další v pořadí jsou Itálie (151 tisíc), Polsko (138 tisíc) a Německo (86 tisíc). Z hlediska výše obratu stojí na prvním místě Velká Británie s téměř 214 miliardami €, druhé místo náleží Německu s rovnými 200 miliardami €. Jedno konstatování eurostatistiků je však pro dopravní politiku Evropské unie nepříliš radostné: přes všemožné stimuly a regulace se podíl ekologicky orientovaných oborů snižuje. V období 1995 až 2007 v Evropě dále vzrostl význam silniční nákladní dopravy, neboť v rámci dělby celkové přepravní práce stoupl podíl jejích výkonů v tunokilometrech ze 42,1 na 45,6 procenta. Stabilní zůstala námořní doprava (37,3 procenta), zatímco železnice klesla z 12,6 na 10,7 procenta a vnitrozemská plavba ze čtyř na 3,3 procenta. Silnice se letos díky postojům řady členských zemí EU vymanila (prozatím) z nebezpečí zápočtu externích nákladů, na což konkurenční dráhy a řeky hodně sázely. A navíc jí zůstala v ruce nebezpečná potenciální zbraň: provozní uznání nákladních souprav o délce 25,25 metru a hmotnosti do 60 tun. Evropský komisař pro dopravu Antonio Tajani se zatím stále vzpírá upravit příslušnou směrnici. A ví proč – v sázce by se ocitla například evropská kombinovaná doprava s překladem železnice – silnice. Železniční podniky se v posledních letech významně orientovaly na svou hlavní doménu – ucelené nákladní vlaky. Poněkud stranou se ocitla dopra- va jednotlivými vozy. Někde ji úplně zastavili. Přitom právě schopnost doručit přes noc celovozovou zásilku přes polovinu Evropy se pokládá za oblast soutěžního střetu se silnicí. Letos založilo šest drah alianci X-Rail, jejímž posláním je právě vytváření systému dopravy jednotlivými vozy, a to nejprve mezi deseti hlavními hospodářskými centry v Evropě. Schyluje se ke gigantickému projektu – položení plynovodu pod Baltským mořem, který povede z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu. Pracuje se i na jeho logistickém zajištění. Plynovodem o délce 1200 kilometrů poteče plyn již v roce 2011. Potrubí bude sestaveno ze sto tisíc trubek, každé o délce 12 metrů a s hmotností zhruba deset tun. Pro překlad těchto trubek a také částí betonového zapouzdření (s hmotností 20 až 30 tun) k místům montáže bylo na trase vybráno pět přístavů: Mukran v SRN, Kotka a Hanko ve Finsku a ve Švédsku přístavy Karlskrona a Slite. Projekt si vyžádá 7,4 miliardy € (zhruba 200 miliard Kč). V Praze konečně dostaly autobusová a železniční doprava nové elegantní odbavovací haly: autobusy na Florenci a vlaky na Hlavním nádraží. Už se mi chtělo psát delší Ódu na radost nad těmito dopravně-civilizačními počiny a novým komfortem pro cestující, vtom však přišla moravská a česká tsunami, která strhala koleje, zdevastovala silnice a připravila za jedinou noc mnoho lidí o střechu nad hlavou – a dokonce o životy. Rozplývat se přitom nad tím pražským dopravním pohodlím prostě nějak nešlo.
Jiří Kladiva
