7. února 2008
Intenzita kroků v zájmu ochrany klimatu se zvyšuje, přestože celosvětové jednání na Bali loni v prosinci ukázalo, jak je hledání jednotného přístupu složité. Ať se nám to líbí či ne, řada vlád a hospodářské sektory přicházejí s řadou nových iniciativ. Zvykli jsme si na to, že se se svými ekologickými přednostmi navzájem trumfují jednotlivé dopravní obory; nyní se však začíná do hry vkládat také veřejné mínění a největší světoví obchodníci i výrobci.
Mnoho spotřebitelů zatím ještě nemyslí na to, jaké dlouhé dopravní cesty vyžaduje například jehněčí maso z Nového Zélandu či víno z Jižní Afriky. Anebo obyčejná mrkev dovezená z Belgie namísto ze Všetat. Konzumenti se však postupně stávají kritičtějšími a zajímá je i logistika, která je pro dopravu zboží nezbytná. Podle expertů bude nutné brát v potaz stále více také otázku energetické efektivnosti. Začnou se prosazovat tendence směřující k poptávce po produktech, které by byly přátelštější k světovému klimatu. Jako společenský trend již „zelenou“ logistiku údajně nelze zastavit.
Pohleďme třeba na Anglii. Velké obchodní podniky již investují vysoké částky, aby jejich způsob hospodaření zapůsobil na veřejnost pozitivně. Například Marks & Spencer sestavil ekoplán, který zahrnuje stovku opatření, dotovaných investicí ve výši 290 milionů €. Jedním z prvních je označování výrobků, dopravovaných do Británie letecky. Marks & Spencer hodlá do roku 2012 dosáhnout redukce CO2, která by odpovídala provozu sta tisíc osobních automobilů. O něco podobného usiluje i Tesco: nákladem 700 milionů € hodlá do roku 2008 snížit celkové emise CO2 na polovinu. Odborná analýza bude stát sedm milionů €. To jsou však teprve začátky a celkový trend snižování emisí se může rychle rozšířit dál. Podniky postrádající ekobilanci se možná ze dne na den ocitnou na pranýři. Ve střednědobém výhledu – tedy asi
v průběhu dvou až tří let – by pro potraviny a další produkty měla vzniknout pečeť CO2. Připravují se průzkumy a především vývoj nových standardů.
Klimatické změny tedy nutí svět, aby měnil pravidla podnikání, což vede mimo jiné k investicím v řádu miliard USD. Významně se mění pravidla pro obchod, investory a spotřebitele. Některé největší světové společnosti oznámily přelomovou politiku na ochranu životního prostředí. A podle lednového přehledu nejdůležitějších dopravně-politických opatření Evropské komise pro letošní rok se stane boj proti změně klimatu integrální součástí priorit politiky Evropské unie. Zvláštní pozornost hodlá unie věnovat dopravnímu sektoru, aby byl přátelštější k životnímu prostředí. Proto bude – zřejmě v polovině června – předložen balík opatření na podporu ekologičtější dopravy. Jeho středobodem má být sdělení o všeobecně použitelném, transparentním a srozumitelném modelu pro výpočet vnějších nákladů v různých oborech dopravy, jež vznikají emisemi, nehodami, hlukem či kongescemi.
A připomeňme ještě podzimní kongres Francouzské logistické asociace ASLOG a vystoupení jejího prezidenta Rolanda Dachse, který je rovněž předsedou Evropské logistické asociace ELA. „Většina našich logistických modelů pochází z doby, kdy byly suroviny k dostání snadno a levně a obstaravatelské a odbytové cesty neobepínaly celý svět, ale byly přehledné,“ řekl Roland Dachs. „Naskýtá se proto otázka, zda tyto modely z hlediska rostoucích cen ropy, surovin a potravin, nadcházejícího vývoje a měnících se spotřebitelských požadavků vůbec odpovídají době. Dodavatelský řetězec musí být pohyblivější a zelenější,“ dodal.
Nejen s ohledem na brzké předsednictví České republiky v Radě ministrů dopravy Evropské unie bude už asi nejvyšší čas na to, aby se státní správa v oblasti dopravy podívala konečně trochu s nadhledem nejen na sice velmi potřebná praktická témata jako jsou třeba mýtné či novela zákona o silničním provozu, ale přeřadila rovněž na vyšší evropský dopravně politický stupeň.
Jak je vidět, bude se dopravní politika hrát s mnoha novými kartami. Půjde o to, abychom byli ostatním hráčům v Evropě rovnocenným partnerem a důstojným předsedou a ve vlastním zájmu dokázali vyvíjet žádoucí iniciativu. Ing. Jiří Kladiva
