17. prosince 2019, Jiří Kladiva
Tentokrát budeme věnovat pozornost ne zcela běžné evropské situaci: po dlouhé období jsme totiž byli zvyklí, že impulsy k mezinárodní spolupráci v rámci Evropské unie přicházely především shůry od nejvyšších politických a hospodářských kruhů. Ukážeme si, že nastává doba pro iniciativu zdola od podnikové sféry a podnikatelských svazů. První případ se týká železnice, druhý pak evropského programu pro výzkum a inovace Horizon Europe.
Na železnici přichází tato iniciativa ze strany drážních dodavatelů: ti doporučují Evropské komisi realizovat řadu doporučení, aby se zachovalo světové vůdcovství v sektoru drážního dodavatelství. Konkrétně skupina expertů pro konkurenceschopnost ve zmíněné oblasti navrhuje další opatření k zajištění synergie s opatřeními již v platnosti tak, aby se reagovalo na současné výzvy, jimž je sektor vystaven. Návrhy pokrývají deset oblastí včetně digitalizace, inovací, odborné přípravy, standardizace, veřejných nákupů v EU, podpůrných mechanismů v rámci unie, přístupu na trhy a financování, jakož i práva na duševní vlastnictví. Hlavní doporučení jsou následující:
Požaduje se pokračování podpory pro transformaci evropského drážního systému, zejména rozvojem systému ERTMS (Evropský systém řízení železniční dopravy), jakož i pokračováním v existujícím partnerství v drážních inovacích a výzkumu.
Jelikož silný vnitřní trh zvýrazní konkurenceschopnost oboru drážního dodavatelství, návrh žádá pohotové uplatnění 4. drážního balíku a další prosazování užití kritéria kvality ve veřejných nákupech.
V rámci příštího víceletého finančního rámce pro období 2021 – 2027 se požaduje posílení programů EU, jež podporují inovace a nasazení klimaticky neutrálních, energeticky efektivních a na uživatele zaměřených dopravních systémů, zejména drážních a městských kolejových projektů. Pokud jde o dovednosti, železnice byla začleněna do 4. vlny sektorové spolupráce v dovednostních programech (EU Blueprint); požaduje se využití této příležitosti a uplatnění programu Blueprint. Požaduje se pokračování a posilování akcí EU v dosahování světové úrovně hracího hřiště.
A co za tím bylo? Následně po rezoluci Evropského parlamentu z roku 2016, která požadovala silné a konkurenceschopné drážní dodavatelství v EU, skupina expertů dala dohromady malé, střední a velké podniky, jakož i příslušné svazy a členské státy a došlo k formulaci těchto doporučení. Skupinu tvoří například deset národních úřadů, 12 obchodních organizací a svazů, osm systémů výrobních korporací (tvůrci vlaků) a 23 výrobců zařízení (signalizace, telekomunikace, ochrana před hlukem a ohněm, elektronika). V letech 2018 a 2019 došlo k šesti expertním setkáním.
A další příklad – zde z oblasti evropských svazů. Celkem 93 z oblasti výzkumu a inovací se jich podepsalo pod výzvu směrovanou na instituce EU; jde jim o to, aby se výzkum, rozvoj a inovace (RD&I) staly prioritou v příštím víceletém finančním rámci 2021 – 2027. Po Radě EU se požaduje, aby zvýšila rozpočet věnovaný programu Horizon Europe alespoň na 120 miliard EUR, z čehož alespoň 60 procent bude věnováno pilíři s názvem „Světové výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“. Téměř stovka evropských svazů vítá úsilí institucí EU dosáhnout dílčí dohody o programu Horizon Europe. To umožní odstartovat přípravy pro včasnou realizaci programu. Evropská inovativní komunita hodlá být aktivně zahrnuta do konkrétních kroků spojených s úspěšným zahájením programu. Svazy tlačí na členské státy EU, aby podpořily rozpočet alespoň o výše zmíněných 120 miliard EUR. S tím souvisí tři základní cíle:
Především jde o evropský budoucí růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Jak uznává evropská průmyslová strategie, výzkum a inovace jsou skutečným motorem růstu. Vytvoření dostatečného rozpočtu pro Horizon Europe nebude znamenat pouze vytvoření až 100 000 pracovních míst v těchto činnostech mezi roky 2021 – 2027, ale také dosažení 11 EUR v DPH v návratnosti každého eura investovaného během 25 let.
Dalším je zajištění evropského místa mezi předními hráči technické revoluce. Zatímco eskaluje mezinárodní konkurence v inovativních řešeních, evropské výdaje na výzkum a rozvoj zůstávají relativně nízké ve srovnání se světovými konkurenty. Cíl tří procent HDP sem investovaných by se měl stát realitou.
Konečně rozvoj a rozsah techniky, která posílí náš kontinent ve 21. století. Horizon Europe je třeba stavět na úspěchu Horizonu 2020 a rozšířit investování. Je zapotřebí takový rozpočet, jenž vydláždí Evropě cestu k řešení sociálních výzev dneška a předvídání těch budoucích.
Jak je to tedy v současnosti s programem Horizon Europe? Evropský parlament a Rada o něm dosáhly dočasné dohody letos na jaře. Evropský parlament schválil tuto dohodu 17. dubna 2019. Následně po politické dohodě Evropská komise zahájila strategický plánovací proces. Jeho výsledkem má být víceletý strategický plán navrhující pracovní program pro první čtyři roky fungování. Strategický plánovací proces bude zejména zaměřen na světové výzvy a pilíře evropské průmyslové konkurenční schopnosti. Má také pokrýt rozšiřující se účast a posilování evropské výzkumné oblasti, jakož i činnosti v ostatních pilířích.
Jak vyhlíží předběžná struktura programu Horizon Europe? Bude se kromě jiného identifikovat následující: Klíčové oblasti pro podporu výzkumu a inovací a jejich cílené dopady; Evropská partnerství; Takzvané mise; Oblasti mezinárodní spolupráce. Pokud jde o mise, je jich identifikováno pět včetně složení a vedení. Pomohou specifikovat, strukturovat a zakládat specifické mise další. Orientace současné pětice misí je následující: oblast mise 1– Přijetí klimatické změny včetně sociální transformace; oblast mise 2 – Rakovina; oblast mise 3 – Klimaticky neutrální a inteligentní města; oblast mise 4 – Zdravé oceány, moře, příbřežní a vnitrozemské vody; oblast mise 5 – Zdravá půda a potraviny.
Program Horizon Europe bude podporovat evropská partnerství s evropskými zeměmi, soukromým sektorem, nadacemi a dalšími subjekty. Cílem je řešit globální výzvy a průmyslovou modernizaci cestou sladěného výzkumného a inovačního úsilí. Pro evropská partnerství jsou navrženy tři typy: programovaná evropská partnerství; mezi Komisí a soukromými i veřejnými partnery – založená na memorandech o porozumění; partnerství zahrnující evropské země s finančníky výzkumu a další veřejné instituce.
Jiří Kladiva
