komentář

Co přinesl říjen v dopravě

V komentáři uprostřed léta jsme zmínili kladný ohlas na opatření k ochraně klimatu, o kterých se hovořilo na letošním mnichovském veletrhu transport logistic. Konkrétních kroků ovšem bylo zprvu poskrovnu, takže nebyl velký problém je vyjmenovat. Během několika málo měsíců se však situace obrátila a z rostoucího množství podnětů od dopravních úřadů, podnikatelských svazů a firem už lze pro ilustraci zmínit jen některé.

Před pár týdny proběhla na nejvyšší světové úrovni u příležitosti Valného shromáždění OSN výměna názorů hlav řady států na ochranu klimatu. Pro ochranu životního prostředí se hledá nový společný jmenovatel, neboť ten současný v podobě Kjótského protokolu přestane zanedlouho platit. Avšak nezávisle na tom se v dopravním světě kroky k ochraně klimatu zintenzivňují. Vždyť klimatologové předpovídají, že do 15 až 20 let bude v létě Arktida bez ledu; doposud se uvádělo, že to bude „až“ za 40 let.

Z řady kroků Evropské komise je na místě zmínit právě uzavíranou celoevropskou konzultaci ve věci přís-nějších limitů škodlivin, emitovaných užitkovými automobily (Euro 6). Nezahálejí ani národní úřady. Například v SRN na spolkovém ministerstvu dopravy založili novou organizační složku „Ochrana klimatu, životního prostředí a energetické politiky“.

K tématu ochrany životního prostředí se hlásí pochopitelně také železnice a drážní průmysl – ten německý je však údajně slabými opatřeními spolkové vlády na ochranu klimatu zklamán. Svaz VDB požaduje zavedení silničního mýtného i pro vozidla pod 12 tun, což by se mělo stát pozitivním signálem k převodu zboží ze silnic na koleje. VDB uvádí, že pokud se v zemi zvýší podíl dráhy na dopravě z 16,4 procenta v roce 2005 na 25 procent v budoucnu, může jen Německo dosáhnout potenciálu úspory pěti milionů tun CO2. Podle VDB se v zemi dráha podílí na uhlíkových emisích pouze jedním procentem, zatímco silniční osobní a nákladní doprava 16 procenty. Asi je nemístná představa, že za bohulibou snahou o chladnější klima stojí i vidina více prodaných lokomotiv, vozů a kolejí.

A dochází i na dopravu nejekologičtější, na vnitrozemskou plavbu.

V Nizozemsku o dva roky urychlí realizaci vládního opatření (do roku 2010 namísto původního 2012), podle nějž budou lodě smět spalovat pouze odsířenou naftu. Jen na okraj – říční lodě v Nizozemsku přepraví ročně zhruba 175 milionů tun zboží.

Francouzská vláda zase v říjnu připravila vrcholné jednání o životním prostředí. Při té příležitosti se do sebe velmi ostře pustily dva největší svazy dopravních podnikatelů. Silniční FNTR chce snížit nejvyšší rychlost kamionů na dálnicích z dnešních 90 km/h na 80 km/h a zavést zákaz předjíždění. Tím by se významně snížily emise CO2. Dopravně a logisticky orientovaný TLF to odmítá jako nepřijatelné a je pro větší podíl biodieselu a pro zvýšení celkové hmotnosti vozidel ze 40 na 44 tun. (U nás jak známo v rámci „zvýšení“ ochrany klimatu budeme projednávat zvýšení rychlosti na dálnicích pro osobní auta na 160 km/h).

Pozadu nezůstává „teoretická fronta“, ani zcela praktické organizace. Tak Univerzita ve švýcarském St. Gallenu a evropský šampión v úvěrovém tankování DKV (80 tisíc klientů) se dohodli, že budou společně oceňovat udržitelné a pro životní prostředí zvlášť přívětivé dopravní koncepce prestižní cenou. Ocenění „Eco Performance Award 07“ bude určeno především pro podniky silniční nákladní dopravy a dopravy vnitropodnikové. Myšlenka udělovat cenu vychází z toho, že v konkurenci obstojí jen ty podniky, které poskytují kvalitativně hodnotné logistické a dopravní služby, usilují o výraznou efektivnost v nákladové oblasti, při svých službách a nabídkách berou v úvahu rovněž jejich únosnost pro životní prostředí a zohledňují také sociální zájmy svých pracovníků a celé společnosti. Bližší informace o nové ceně mohou zájemci nalézt na internetové adrese www.logistik.unisg.ch/eco_performance.

Jiří Kladiva

spinner