20. prosince 2007
Pro dopravce a speditéry veškerého zaměření byl zanedlouho končící rok dobrý až velmi dobrý, protože hlavní hospodářské sektory – průmysl, obchod a stavebnictví – stále zažívají konjunkturu. Limitující faktory však byly citelnější než loni: ve všech oborech logistiky nákladní dopravy začíná chybět kvalifikovaný personál a cena ropy se dostala na nejvyšší úroveň za poslední roky. Prognózy proto počítají s výrazným zvýšením cen za dopravu.
V dopravních politikách se spíše zadělávalo na budoucnost, než abychom registrovali významnější skutky. Akční plán logistiky nákladní dopravy Evropské unie spatřil světlo světa
v říjnu a postihne nejbližší roky. Očekávaný Masterplan německé vlády na podobné téma je ve fázi konečného cizelování. A s dopravní politikou ČR, formulovanou ještě socialisty, si v prvním roce vládnutí vystačila i vláda pravicová.
Zejména silniční doprava pocítila rostoucí nedostatek řidičů – u nás, v Evropě i v Severní Americe. Řada dopravců uvedla, že z tohoto důvodu – navzdory dostatečné poptávce – nepřistoupila k rozšíření svého autoparku. Přitom řada výrobců nákladních vozidel letos zaznamenala rekordní prodej. Snížení produktivity přinesly nové předpisy Evropské unie o dobách jízd a odpočinku.
Železniční nákladní doprava v Evropě zaznamenala mírný nárůst výkonů. Zejména Německá dráha DB jako by šla od úspěchu k úspěchu – má výborné výsledky, nakupuje celé systémy, míří na burzu, provádí velkorysou obnovu. Současně se ovšem po celý podzim potýkala se stávkami strojvůdců, kteří se chtějí přiživit na tomto hospodářském zázraku. Mnoho oponentů má vstup DB na burzu a vyvlečení se z vlivu státu. Před koncem roku udeřil
do stolu dynamický francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který při
pohledu na ziskovou DB nechce dále tolerovat silně deficitní SNCF. Domnívá se, že na to má lék: převést desítky procent výkonů ze silnic na koleje.
Letecká nákladní doprava v celosvětovém měřítku překonala stagnaci minulého roku a půl. V Evropské unii začal platit přísnější bezpečnostní předpis, který povede k licencování „bezpečných“ speditérů. Letecký nákladní list IATA bere konečně od
1. prosince v úvahu, že v současnosti platí dvě odpovědnostní konvence: Varšavská a Montrealská. Do komerčního provozu se, byť se zpožděním, zařadil obří letoun Airbus 380, jehož nákladní verze je ovšem zatím v nedohlednu. Naopak ruský Iljušin v létě představil nový nákladní speciál pro přepravu 92 tun zboží na vzdálenost 5600 kilometrů bez mezipřistání. Jinak je řada leteckých společností na prodej – od Indie (Indian Airlines) přes Evropu (Alitalia, Iberia) až po Mexiko (Aeromexico). Postaví se
do fronty před investory i ČSA, které se díky bohu dostávají z červených čísel?
V námořní dopravě dožívají v rámci Evropské unie historické cenové konference a začaly diskuse kolem účelnosti jiného artefaktu – námořního konosamentu. Přístavy byly na-
dále přeplněny zbožím; docházelo ke zdržování lodí a nedostávalo se kapacit. Začal chybět i námořní personál, a to ten nejkvalifikovanější. Nové kontejnerové terminály se staví o sto šest – hodně v rozvojovém světě a na místě dosud nevýznamných a nepřetížených přístavů (například Princ Rupert v Kanadě).
Vnitrozemská plavba se v Evropě po období suchých roků většinou opět rozjela. V Německu došlo v březnu k unikátní havárii, při níž se utopilo několik desítek kontejnerů, které místo na druhém konci světa skončily na dně Rýna. Kombinovaná doprava zaznamenala řadu nových kontejnerových vlaků. Pokud jde o dopravní stavby, je třeba zmínit dokončení dálnice Bratislava – Vídeň a u nás završení první tisícovky kilometrů postavených dálnic. Pokročily také přípravy hloubení Brennerského drážního tunelu (55 kilometrů) a Fehrmanského přemostění (19 kilometrů). Pravicový projekt mostu přes Messinskou úžinu na jihu Itálie (18 kilometrů) však levicový premiér Romano Prodi shodil ze stolu se slovy „Non serve a nulla“ (není k ničemu).
Přeji bohatého Ježíška!
Jiří Kladiva
