6. září 2007
Ve statisících oblehli lidé o dovolených mořské pláže a snad jen mimoděk přitom pomysleli také na problémy, které jsou s mořem spojeny. Třeba hrozivé vlny tsunami či zničené pláže po haváriích ropných tankerů. Moře však působí v současnosti velké starosti zejména pracovníkům v hospodářské oblasti. Mnohé námořní přístavy totiž nejsou schopny absorbovat explozi světového obchodu. Například ve Velké Británii v minulých dnech zveřejnili zprávu, že ve světě chybí 65 km (!) přístavních mol – vzdálenost asi jako z Prahy do Starého Kolína. Podle britských údajů nebudou celosvětové kapacity kontejnerového překladu v námořních přístavech stačit očekávanému růstu zbožových proudů do roku 2011 – výkonové „manko“ kolem 85 milionů TEU nebude možné nijak pokrýt. Analýzy vycházejí z toho, že světová kontejnerová plavba vzroste z loňských 452 milionů do konce roku 2011 na 632 milionů TEU. A tak jako se v mezinárodní kamionáži tu a tam vyskytují na hraničních přechodech i vícedenní čekání, bude k tomu stále více docházet rovněž u námořních lodí – ovšem takové čekání je však přece jen o nějaký ten milion dolarů dražší.
Důvodů, proč vzniká nedostatek přístavních kapacit, je celá řada: vedle sebeuspokojeného zaspání přístavních otců to bývá mnohde i nedostatek prostoru k rozšíření či financí. Rozšiřování přístavů brání rovněž protesty okolí vůči přibližování přístavního provozu k obytným čtvrtím a také nezměrná byrokracie při vydávání potřebných povolení, jež se vlečou celé roky (například v SRN).
Pomocí zřejmě bude zapojení méně vytížených přístavů. Ukázkou je třeba nejnovější nabídka drah SRN, Itálie a Rakouska, které budou společně s kombi operátorem provozovat od září každý druhý den kontejnerový vlak v relaci Mnichov – Terst. A aby starostí nebylo málo: tak jako v silniční dopravě již platí, že „nejsou lidi“, v sektoru námořním se ukazuje, že „nejsou lodě“. Přetlak carga na Dálném východě vede rejdaře k nutnosti najímat na trhu lodě navíc, ale ty podle francouzských letních rozborů prostě nejsou k mání. Situaci navíc zostřuje boom na trhu projektové dopravy (investiční celky) a komodit typu dry bulk.
Před měsícem jsem zde zmínil téma změny klimatu a očekávané reakce dopravy a logistiky. Připomněl jsem, že bude oceňován ofenzivní pozitivní přístup před pozicemi mrtvého brouka či výmluvného obranáře. Nejprve jak to vypadá, na základě čerstvých německých zdrojů, s emisemi CO2 podle dopravních prostředků. Při vcelku spravedlivém srovnání v gramech na vyprodukovaný tunokilometr se jeví nejlépe elektrická vlaková trakce s hodnotou 18 g/tkm. U vnitrozemské lodi činí 35 g/tkm, u návěsové soupravy různého druhu 37 až 57 g/tkm, u nákladní 3,5 tuny 194 g/tkm a u osobního dieselu 325 g/tkm (limit pro rok 2012). Vadou na kráse je ovšem to, že ranní rohlíky bohužel nerozveze kontejnerový vlak o tonáži ve stovkách tun.
Uvedu některé přístupy z poslední doby, nasměrované k ochraně klimatu a také dovedně medializované: řada rejdařů začíná přepínat v přístavech dodávku elektřiny pro chladírenské kontejnery na palubě z lodních dieselových zdrojů na přístavní síť. Nizozemský poštovní koncern TNT zahájil před žněmi celosvětovou iniciativu „Planet me“. V rámci Evropské unie chce do roku 2020 snížit emise CO2 o dvacet procent. Vedle pořizování vhodnějších nákladních vozidel k tomu podniká i další dosti nezvyklé kroky. Například letos sníží služební cesty o třicet procent a nahradí je videokonferencemi, k čemuž už si pořídil příslušné vybavení. Vedoucí pracovníci, kteří zamění své automobily za modely přátelštější životnímu prostředí, dostanou finanční podporu. (Sám šéf koncernu Peter Bakker vyměnil služební porsche za hybridní toyotu). Zaměstnance koncern požádal, aby přispívali ke snižování emise CO2 v zaměstnání i doma. Pomoci jim při tom má volně přístupný portál www.tnt-planetme.com. Speditér Gebrüder Weiss rozšiřuje překladiště v Memmingenu a na novou střechu nainstaluje zařízení Photovoltaik k neutralizaci plynu emitovaného z energetického zařízení. Obchodní koncern Wal-Mart z USA se vydal cestou razantní obměny 7200 nákladních vozidel za úspornější. Dosáhne tak snížení emisí CO2 v míře odpovídající objemu, který by za rok vyprodukovalo
67 744 osobních vozidel.
Jiří Kladiva
