16. října 2020, Jiří Kladiva
Skončilo období prázdnin a dovolených a také mezinárodní instituce opět nabraly dech a ujaly se svých úloh. Zmíním tři ukázky z produkce Evropské komise EU.
EU zveřejnila svoji novou Bezpečnostní strategii pro období 2020 až 2025. Od boje s terorismem a organizovaným zločinem přes ochranu před hybridními hrozbami až po podporu kybernetické bezpečnosti včetně posílení příslušného výzkumu a inovací, uvádí zveřejněná strategie nástroje a opatření, jež je třeba zdokonalit a vyvinout během příštích pěti let, aby se zajistila bezpečnost fyzického a digitálního prostředí EU.
Strategie uvádí v tomto smyslu čtyři priority. Především jde prověřené budoucí bezpečné prostředí včetně novely směrnice o síťových a informačních systémech, jež představují zásadní legislativu pro oblast evropské kybernetické bezpečnosti. Dále jde o řešení hrozeb zajištěním, že existující pravidla EU proti kybernetické kriminalitě jsou správně aplikována. Třetí prioritou je ochrana Evropanů před terorismem a organizovaným zločinem včetně za měření na antiradikalizaci a boj s organizovanou zločinností. Čtvrtou prioritou je vytvoření silného evropského bezpečnostního systému včetně posílení mandátu policejního Europolu, jenž je mimo jiné centrem podpory ke zvýšení ochrany práva.
20. srpna vstoupil v platnost předpis EU o elektronických informacích z nákladní dopravy (tzv. eFTI Regulation), a to krátce po zveřejnění v oficiálním věstníku Evropské unie. Částečně bude platit od srpna 2024 a plně od téhož měsíce v roce 2025. Předpis zavazuje členské státy EU, aby přijímaly regulační dopravní informace, když si podniky přejí je poskytovat v digitálním formátu. Současně harmonizuje data a systém, přes který se data vyměňují s různými zeměmi, dále legislativu a obory dopravy. Od startu v srpnu 2024 poskytne předpis eFTI rámec pro bezpečnou a plně provozuschopnou výměnou informací mezi podnikovou sférou a úřady, pokud jde o pohyb zboží v Evropské unii. Předpis umožní hospodářským subjektům vykazovat informace o nákladní dopravě pouze jednou, a sice formou certifikované platformy eFTI dle jejich výběru, a sdílet je elektronicky s právně způsobilými úřady ve všech členských státech EU. Podle posouzení Komise by měli dopravní operátoři cestou nového předpisu ušetřit za období dvaceti let 20 až 27 miliard EUR na administrativních nákladech.
Současnou výzvou je nyní vyvinout a přijmout do 21 února 2023 první prováděcí specifikace. Příprava na tuto práci již započala v první podskupině skupiny expertů Komise Digitálního dopravního a logistického fóra, která radí a asistuje Komisi při formulování a zavádění legislativy pro eFTI. V podskupině aktivně funguje řada podniků z oblasti dopravy a logistiky.
Závěrem uvádím, že Evropská komise zahájila dvoje veřejné konzultace, věnované námořnímu a leteckému dopravnímu palivu. V námořní dopravě jde o iniciativu „Námořní palivo EU – Zelený námořní prostor“, kdy se hledá řešení, jak urychlit příjem udržitelné alternativní energie námořním sektorem. Tato iniciativa byla oznámena jakožto záležitost legislativní v rámci pracovního plánu Evropské komise na letošní rok. Bude významným prvkem strategie k udržitelné a chytré mobilitě se zaměřením na výrobu, nasazení a příjem alternativních námořních paliv, zajišťujících technickou neutralitu (nízké a nulové emise) včetně tekutých biopaliv, e tekutin, dekarbonizovaného plynu, dekarbonizovaného vodíku a na vodíku postavených paliv a elektřiny. Součástí konzultace je řízení přístupu nejvíce znečisťujících lodí do přístavu v EU a zavázání stojících lodí k drastickému snížení jejich emisí.
V letecké dopravě jde o obdobnou iniciativu směrem k opatřením, jak snížit emise skleníkových plynů v leteckém sektoru. Komisařka pro dopravu Adina Väleanová k tomu uvedla, že dosažení cíle dle takzvané Evropské zelené dohody bude znamenat snížit emise o 90 %. Přispění se očekává od všech dopravních oborů, včetně letectví. V minulých měsících byl tento sektor hluboce postižen pandemií koronaviru. Cílem iniciativy je využít obnovy provozu jako příležitosti pro letectví, aby se stalo zelenějším a pomohlo dosáhnout klimatických cílů EU zvyšováním nevyužívaného potenciálu vhodných leteckých paliv.
Jiří Kladiva
