16. října 2020, red
Zatímco se šíří druhá vlna pandemie, je jen otázkou času, než se začneme ptát na ekonomické dopady. Budou se opět prognózy hrubého domácího produktu a nezaměstnanosti posouvat k horším číslům? Možná. Nicméně každý krizový okamžik je také příležitostí. Příležitostí poučit se pro příště. Příležitostí vidět svět z jiného pohledu. Příležitostí začít dělat věci jinak.
První lekcí je rapidní akcelerace využívání moderních technologií. Ukazuje se, že celou řadu činností je možné provádět na dálku. Jistě, pracovat na dálku není možné v průmyslových firmách, ale v oblasti služeb je často vcelku jedno, zda pracujete s počítačem v kanceláři v centru města nebo ve svém bytě či domě na periferii. Významné světové univerzity nabízí online kurzy či dokonce celé studijní programy na internetu již řadu let. Není důvod, aby je nemohly začít používat nejen lokální vysoké školy, ale také gymnázia či dokonce základní školy. S prací či učením na dálku souvisí celá řada aspektů. Přechod z fyzické dopravy na přenos dat po optických kabelech na jedné straně odlehčuje fyzické dopravní infrastruktuře, na straně druhé klade zvýšené nároky na síť pro přenos dat a zajištění bezpečnosti ve virtuálním prostoru.
Technologie dnes také umožňují nahrazovat čím dál tím více lidských pracovních činností automatizovanými procesy. Moderní výrobní haly jsou už dnes často plné robotických ramen. Nicméně nejde jen o automatizaci repetitivní fyzické práce. V rostoucí míře je možné nahrazovat repetitivní kognitivní činnosti počítačovými algoritmy. Ve studii z roku 2018 jsme zjistili, že v české ekonomice je při existujících technologiích teoreticky možné nahradit 51 procent lidské práce automatizací. Možná si myslíte, že jde o velmi složité technologie. Ano, ovšem dnes je nejen obsluha ale i tvorba těchto technologií často velmi dobře dostupná široké veřejnosti. Pro práci s daty a jejich automatickým zpracováním je k dispozici celá řada prostředků a umět programovat se pro současnou mladou generaci stává dalším rozměrem obecné gramotnosti. Zatímco firemní sféra si uvědomuje existenční nutnost adaptace na technologický vývoj, ve veřejném sektoru je tento proces poněkud pomalejší. Naštěstí i zde se již objevují zárodky digitálních řešení.
Další důležitou oblastí inovací, které akcelerovala pandemie koronaviru, je důraz na flexibilitu. V případě větších korporací je běžné mít připravené plány krizového řízení, nyní je zřejmé, že pracovat s více variantami krátkodobého vývoje, přemýšlet o pravděpodobnostech jednotlivých variant a mít rozpracované kroky agilního operativního řízení pro tyto eventuality je nezbytností pro každou firmu. I zde je prostor pro inovativní využití statistických metod, tj. neřídit se pouze intuicí, ale na základě dat a jejich analýzy.
Proti výpadku energie se dokážeme po jistou dobu zajistit záložními zdroji, data chráníme zálohami a používáním cloudových služeb. Nyní se ukázalo, jak důležité je umět flexibilně pracovat s lidmi. Používání práce na dálku již bylo zmíněno, ale jsou i další způsoby, jak v současné situaci zajistit kontinuitu provozu i v kritických okamžicích. Jedním z modelů, který aplikovali naši kolegové v zahraničí, je systém „centrální hub + satelity“. Místo provozu jedné velké kancelářské budovy pro stovky či tisíce zaměstnanců je možné eliminovat riziko prostorovou diverzifikací ponecháním hlavního servisního týmu v centrále a rozprostření jednotlivých produkčních týmů na různých jiných místech.
Další oblastí, kde je potřeba pracovat s větší flexibilitou, je řízení zásob. Systém „just in time“ dodávek, který je často detailní v řádu minut, je náchylný zejména na výpadky v globálních výrobních řetězcích. Odpovědí na tento problém je několik. Jednou z nich je zkrácení výrobních řetězců vertikální integrací nebo nahrazením vzdálených dodavatelů lokálními firmami. Další možností je větší diverzifikace. Jinou cestou je větší kapacita skladových zásob.
Uvedené příklady změn, které přinesly poslední měsíce, jsou jen malým výčtem procesů, které probíhají v ekonomice. Ztížené okolnosti jsou často impulsem k hledání nových cest. Ani tentokrát tomu není jinak.
David Marek
Hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte
Foto: Deloitte
