8. listopadu 2001
Nárůst objemu dopravy je vzhledem ke stále neprůchodnějším
silnicím žádoucí převádět na železnici. Aby byla tato snaha
korunována úspěchem, bude ovšem nutné vyvinout taková
logistická řešení, která budou zahrnovat využití železniční
dopravy. Významnou úlohu může v této iniciativě sehrát i obor
spedice.
Na evropském trhu probíhají již řadu let diskuse o tom, zda
se železniční společnosti mají profilovat jako podniky
nabízející komplexní služby včetně spedice, nebo zda mají
působit jako „čistě dopravní“ firmy, které se bezvýhradně
soustředí pouze na svůj „core-business“ a komplexní řešení
přenechají speditérům.
Tyto diskuse rozhodně nepostrádají ani emocionální náboj,
protože téma je ve většině zemí zatíženo i politickými zájmy.
Zatímco dráhy jsou „tradičně“ sociálnědemokratické,
speditérům je bližší spektrum občanských stran. Základní
otázka zní: mají být železniční společnosti a speditéři
konkurenty, nebo naopak vzájemně se doplňujícími partnery? Ať
tak či tak, je nutné vycházet z toho, že se nejedná jen
o obchod – ve hře je žádoucí převádění dopravních toků na
železnici – a že celý systém musí z provozního i ekologického
hlediska co nejlépe vyhovovat nárokům zákazníka.
Obě varianty mají silné i slabé stránky
Obě varianty – dráhy jako poskytovatel komplexních služeb
nebo jako pouhý dopravce – mají silné i slabé stránky.
V prvním případě železniční společnost paletu svých služeb
založí na své základní činnosti, tedy železniční dopravě, což
může přinést mocný impuls pro převádění toků zboží ze
silnice. Současná praxe je ovšem taková, že dráhy jsou často
spíše přetíženy vlastní činností, takže jejich výkony
v oblastech, které s dopravou po železnici bezprostředně
nesouvisejí, značně pokulhávají. Nejmarkantněji se to
v současné době projevuje v oblasti kombinované dopravy.
Teritoriální struktura drah navíc značně komplikuje
prosazování strategie podniku s komplexními službami. Většina
evropských železnic se například již stáhla z přepravy
kusových zásilek. A pokud dráhy opustí i provoz vozových
zásilek, bude jejich návrat krajně obtížný.
Podstatné je, že železniční podnik nabízející komplexní
řešení by konkuroval speditérům. V takovém případě by ovšem
mohl nastat opačný efekt – speditéři by se mohli opět zaměřit
na spolupráci s jinými druhy dopravy, nebo oslovovat jen
neutrální organizace typu Ökombi, které nepatří ani do
skupiny konvenčních drah ani mezi spedice.
Naopak omezení činnosti drah pouze na dopravu zboží
speditérům umožní nabízet železniční služby. Dráhy by ovšem
v takovém případě musely pronikavě zlepšit své výkony,
v neposlední řadě by se také – vzhledem k tomu, že by ve
střednědobém a dlouhodobém horizontu ztratily přímý kontakt
s trhem – musely připrabvit na to, že jejich existence je
závislá na speditérech.
V současné době se již nicméně ukazuje, že úvahy typu
„buď-anebo“ by měly být nahrazeny kombinací obou představ,
které charakterizuje slovo „společně“. Evropské dráhy by měly
spojit svou budoucnost se speditéry, a to mimo jiné i proto,
že je stále jasnější, že nárůst dopravy musí v co největší
míře absorbovat železnice. Nejen z důvodů ochrany životního
prostředí, ale také proto, že kapacita silničních sítí je již
v řadě případů vyčerpána, zatímco železniční infrastruktura
ještě disponuje značnými rezervami. Úspěch této koncepce
ovšem bude závislý na schopnosti implementace železnice do
logistických řešení.
Jasná dělba práce
Ideální model spolupráce drah a spedice vychází z jasné dělby
práce. Zatímco jádrem činnosti speditéra je získávat
objednávky od zákazníků, železnice by se měly zaměřit na
vývoj specifických železničních produktů včetně zajištění
služeb terminálů, obsluhy vleček, sestavování ucelených vlaků
apod.
Pro prosazení této koncepce však bude nutné výrazně
internacionalizovat produkty, snižovat náklady a zvyšovat
naopak kvalitu a vyvíjet nové služby.
Klíčovými hesly by se měly stát přesnost a rychlost spojů,
cenově výhodná trakce a rozšířené služby, zahrnující
například sledování zásilek, jednoduché zúčtování a hladký
průběh likvidace škod. Pro dráhy to znamená, že budou nuceny
- ať už samostatně nebo ve spolupráci se svými partnery
- zajistit masivní investice do kolejového materiálu (vagónů
a lokomotiv) a vybudovat síť center odpovídající potřebám
trhu.
AUTOR
