27. dubna 2012
BRUSEL 27.4. – Evropská komise vydala odůvodněná stanoviska, v nichž žádá Českou republiku, Finsko, Francii, Polsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko, aby přijaly náležitá opatření, jež umožní uplatňovat směrnici o pracovní době na samostatně výdělečně činné řidiče. Pokud tyto členské státy Komisi do dvou měsíců neinformují, jaká opatření v tomto ohledu přijaly k zajištění plného souladu s právními předpisy EU, mohla by Komise věc postoupit Soudnímu dvoru EU.
Směrnice 2002/15/ES stanoví minimální normy sociální ochrany pro mobilní pracovníky v silniční dopravě. Zaměřuje se na zlepšování zdraví a bezpečnosti mobilních pracovníků v tomto odvětví. Zároveň stanoví minimální rovné podmínky pro všechny podniky působící v silniční dopravě v EU, jejichž smyslem je zajištění korektní hospodářské soutěže.
Podle směrnice byli samostatně výdělečně činní řidiči do 22. března 2009 z působnosti této směrnice vyňati, po tomto datu se příslušná pravidla plně vztahují i na tuto kategorii řidičů. Zmíněných sedm členských států neinformovalo Komisi o vhodných opatřeních přijatých k provedení směrnice do vnitrostátního práva a uplatňování pravidel o pracovní době uvedených ve směrnici na samostatně výdělečně činné řidiče.
Nedodržení povinností stanovených ve směrnici o pracovní době by umožnilo samostatně výdělečně činným řidičům v některých členských státech směrnici, zejména její omezení týdenní pracovní doby, ignorovat. To by mělo za následek nejednotný rámec pro celou EU a narušení hospodářské soutěže vůči těm členským státům, které směrnici řádně provedly.
Otázka, zda je vhodné uplatňovat pravidla na samostatně výdělečně činné řidiče, byla důkladně projednána mezi Komisí, Parlamentem a Radou při příležitosti skončení platnosti výjimky pro tuto kategorii řidičů. Zatímco Komise si uvědomovala praktické potíže, k nimž by mohlo dojít při prosazování pravidel na samostatně výdělečně činné osoby, Parlament trval na tom, že výjimka by neměla být zachována.