9. listopadu 2009
Evropská unie bude prosazovat, aby se emise oxidu uhličitého z letadel do roku 2020 celosvětově snížily o deset procent a z lodí o dvacet procent. Minulý týden se na tom v Lucemburku shodli ministři životního prostředí Evropské unie. Osud celého opatření však bude záviset na výsledcích prosincové globální konference v dánské Kodani, kde by s ním musely souhlasit i další státy světa.
Právě v Kodani se bude diskutovat o nástupci takzvaného Kjótského protokolu, který vyprší v roce 2012 a jenž nutí státy redukovat emise skleníkových plynů. Nástupce „Kjóta“ by ovšem měl být daleko ambicióznější. Unie si slibuje, že by se k němu mohly připojit i hlavní světové mocnosti, což dosud nebylo pravidlem. Například Spojené státy ke Kjótskému protokolu nepřistoupily kvůli odporu bývalého prezidenta George Bushe.
Letectví a lodní dopravy se „Kjóto“ netýkalo, ale Evropská unie chce prosadit změnu. Objem letecké dopravy se během posledních let několikanásobně zvýšil a letecký provoz odpovídá za tři procenta emisí skleníkových plynů na celé planetě. Stejný boom zažila i lodní doprava, přičemž podle studie internetového serveru globalsecurity.org patnáct největších kontejnerových lodí světa vypouští do ovzduší stejné množství emisí jako 760 milionů automobilů. V tomto případě však nejde jen o nejdiskutovanější oxid uhličitý, ale například také o oxidy síry.
Ani tlak Evropské unie na změny v přístupu světa ke klimatickým změnám však nezaručuje úspěch kodaňské konference. Jednání unijních i světových politiků totiž provází celá řada problémů. Minulý týden například v Lucemburku zkrachovala jednání ministrů financí EU o financování boje proti klimatickým změnám. Chudší státy Evropy totiž odmítají na snižování emisí přispívat nejchudším zemím světa velkými finančními částkami.
(čtk)
