16. května 2012
Jasnou většinou odmítli poslanci Evropského parlamentu na konci dubna návrh Evropské komise na zavedení nové směrnice na zdanění energií. Komise mimo jiné navrhovala radikální zvýšení daně z nafty, tak aby úroveň zdanění byla sladěna s benzínem. Obavami z přijetí návrhu se netajili zejména na největším evropském trhu – v Německu. Při zachování stávající daňové sazby pro benzin totiž hrozilo až šedesátiprocentní zvýšení ceny nafty.
Německý Spolkový svaz spedice a logistiky BGL vedl v Bruselu, Štrasburku i Berlíně dlouhou řadu jednání, ve kterých upozorňoval na katastrofální důsledky přechodu systému zdanění paliv podle energetického obsahu namísto dosavadní praxe podle objemu v litrech. Skokové zdražení by znamenalo obrovský šok pro německý trh, domácí dopravci by byli ve srovnání s „levnějšími“ konkurenty z Evropy znevýhodněni. Pro mnoho malých a středně velkých podniků by nové opatření bylo bez nadsázky likvidační.
Díky odmítnutí návrhu Evropské komise v Evropském parlamentu mohou zatím menší němečtí dopravci klidněji spát. Poslední slovo bude mít Rada ministrů, v níž se pro prohlasování návrhu vyžaduje absolutní shoda. Německý ministr již ovšem naznačil, že pro návrh ruku nezvedne.
Německým dopravcům již tak komplikuje život vyšší zdanění nafty (47,04 centu/litr) než ve většině okolních zemí – Lucembursku a Polsku (shodně 33,00 centu/litr) a Rakousku (39,70 centu/litr). „Je nejvyšší čas začít řešit srovnání cenové hladiny nafty způsobené rozdílnými daňovými sazbami. Ministerstvo financí by mělo zvážit další kroky už jen kvůli tankovací turistice,“ komentoval to prezident BGL Karlheinz Schmidt. „Hladina zdanění nafty by se měla v jednotlivých členských zemích Evropské unie postupně vyrovnávat. Cílem musí být jednotná sazba energetické daně na naftu v celé Evropě,“ dodal Karlheinz Schmidt.
BGL proti monopolu čerpacích stanic
Problém však BGL nevidí jen ve výši zdanění. Výhrady má i vůči chování provozovatelů čerpacích stanic. Před dvěma týdny proto uvítal politickou vůli zasáhnout proti monopolním praktikám čerpacích stanic, kvůli nimž jsou především ceny nafty na „neopodstatněně“ vysoké úrovni. „Nikdo v této zemi nepochybuje o tom, že na čerpacích stanicích nefungují klasické zákony trhu. Společné skokové zdražení až o 0,10 € za litr mezi ranním a večerním tankováním s tržním chováním nemá skutečně nic společného. Jsou to akce zaměřené čistě na zisk a nemají reálný ekonomický podklad, především však představují riziko pro další vývoj,“ uvedl sekretariát BGL. „Cenové hrátky silně destabilizují trh a mohou dominovým efektem zavléci nejen dopravce do další krize. Postiženy budou zejména malé a střední podniky. V sázce je samotná existence mnoha firem a velkého počtu pracovních míst,“ dodal.
Je třeba zabránit deformaci trhu
Vedení svazu proto doufá, že spolková vláda společně s ministry dopravy jednotlivých spolkových zemí nalezne způsob, jak rozbít monopolní praktiky koncernů provozujících čerpací stanice. „Nevoláme po státním dirigismu, pouze je nutné, aby stát zasáhl proti těm, kteří díky své síle mohou deformovat tržní prostředí, a to kvůli partikulárním zájmům na úkor celé ekonomiky a společnosti. I pro nejmocnější platí pravidla odpovědnosti vůči celku, i v demokratické liberální společnosti musí být samozřejmostí stanovit pravidla hry pro monopolistické chování zejména na energetickém a finančním trhu,“ zdůraznil v prohlášení německý Spolkový svaz spedice a logistiky BGL.
n www.europarl.europa.eu www.bgl-ev.de
