24. září 2006
Komplikace spojené s pátečním zákazem jízd kamionů či přísné sankce za porušování pravidel, na jejichž dodržování stát nevytvořil dostatečné podmínky – to jsou jen některé z problémů, na jejichž vznik silniční dopravci upozorňovali ještě před tím, že vstoupil v platnost nový zákon o provozu na pozemních komunikacích. O tom, nakolik se jejich obavy v praxi skutečně naplnily, jsme po měsíční zkušenosti s uplatňováním nového zákona hovořili s generálním tajemníkem Sdružení ČESMAD Bohemia Ing. Martinem „Již druhý pátek v červenci jste i za přítomnosti televizních kamer upozorňovali na problémy, které způsobuje nové omezení jízd. Jak novou situaci hodnotíte s měsíčním odstupem?“ „Naše výhrady k nedomyšleným ustanovením nového zákona o provozu na pozemních komunikacích se nemění. Velice nás při tom mrzí, že na problémy, které se zavedením nového zákona vzniknou, jsme upozorňovali již v průběhu jeho přípravy a schvalování. Varovali jsme, že Česká republika není na taková opatření připravena, a to jak co se týče potřebné infrastruktury (dostatek odpočívek a parkovacích míst pro kamiony), tak i možnosti adaptibility logistických řetězců, jejichž nedílnou součástí je právě silniční nákladní doprava. Musím bohužel konstatovat, že obě tato naše varování se ukázala jako opodstatněná, což je vidět každý pátek zejména na dálnicích. Řidiči kamionů nemají kde zastavit, takže mají na výběr pouze ze dvou možností – buď pokračovat v jízdě a vystavit se riziku ztráty dvou bodů a udělení pokuty (při opakovaném porušení navíc odnětí řidičského průkazu a ztrátě zaměstnání), nebo – jak jsme toho dnes často svědky – zastavit tam, kde je to zakázáno (většinou na příjezdových a odbočovacích pruzích u čerpacích stanic). V takovém případě nejenže riskují pokutu za špatné parkování, ale ohrožují i ostatní účastníky silničního provozu. Opatření, které mělo zvýšit bezpečnost v době vysoké intenzity provozu, tak paradoxně vedlo k jejímu zhoršení.“ „Odhlédneme-li od bezpečnosti, podle zveřejněných přehledů mohou kamiony po českých silnicích jezdit během týdne více hodin než v ostatních evropských zemích…“ „Již při projednávání zákona jsme upozorňovali na to, že zákaz jízd v pátek není v ostatních zemích obvyklý a že může vyvolat vážné problémy. Poslanecká sněmovna jako určitou kompenzaci schválila zmírnění zákazu jízd o víkendech (nyní je o prázdninách jízda kamionu zakázána v sobotu od 7.00 do 13.00 hodin a v neděli od 13.00 do 22.00 hodin). Tím se sice počet hodin, které jsou pro jízdu nákladních vozidel k dispozici, skutečně zvýšil, ovšem jejich plné využití je v praxi nemožné. Sklady většiny zákazníků nejsou o víkendech obsluhovány a ani zahraniční dopravci nemohou přes Českou republiku tranzitovat, protože za hranicemi nemohou pokračovat. Je tedy pravda, že co do počtu hodin jsou předpisy v okolních zemích přísnější, ale v České republice je nárůst počtu hodin ve skutečnosti pouze zdánlivý.“ „Již pár dní poté, co nový zákon začal platit, jste vyzvali řidiče k tomu, aby v případě, že nemají možnost odstavit vozidlo na vhodném místě, neplatili blokové pokuty za porušení zákazu jízdy či za špatné parkování…“ „Ano, příslušné ustanovení zákona totiž pokládáme za nesmyslné. Je absurdní a neslýchané, má-li řidič na výběr pouze ze dvou možností, které obě vedou k porušení zákona. Stát podle nás nemůže vynucovat nějaké zákonné opatření, aniž by občanům – a předpokládám, že řidiči-profesionálové jsou občané jako každý jiný – dal možnost je dodržovat. A to jim ještě hrozí takovou sankcí, která v důsledku znamená ztrátu zaměstnání! Proto jsme řidiče našich členských firem (výzva se vztahuje i na jiné řidiče, ale právní servis přednostně poskytujeme členům) vyzvali, aby v těchto případech neplatili na místě blokové pokuty, ale dali přednost správnímu řízení. V případě, že by došlo k soudnímu projednávání konkrétního sporu, jsme schopni poskytnout jim náš právní servis. Věříme, že výsledkem bude precedens, který zabrání dalšímu – podle našeho názoru neoprávněnému – postihu řidičů.“ „Máte k dispozici právní rozbor, z něhož by bylo patrné, že při projednávání zmíněných přestupků bude konečný verdikt pro řidiče příznivý?“ „Šéf dopravní policie Zdeněk Bambas v České televizi na konci července uvedl, že naši výzvu pokládá za nerozumnou a že řidičům nedoporučuje, aby se jí řídili. Obávám se však, že došlo k určitému nedorozumění. Řidiče jsme v žádném případě nevyzývali k nějaké občanské neposlušnosti, nýbrž jen k tomu, aby odmítali platit pokutu okamžitě na místě, protože by tím de facto uznali její oprávněnost. Možnost odmítnout zaplatit pokutu na místě a nechat celou záležitost prošetřit ve správním řízení má ze zákona každý řidič. Proto skutečně nechápu, co se panu Bambasovi na našem postupu nezdá správné.“ „Zdeněk Bambas upozornil na to, že případná pokuta udělená ve správním řízení by mohla být podstatně vyšší…“ „Jistě, pokuty ve správním řízení mohou být vyšší. Přesto si myslím, že doporučený postup je správný. Pokud si řidič nemůže vybrat mezi tím, zda zákon poruší či dodrží, bude snad jeho přestupek ve správním řízení alespoň posuzován s podstatně chladnější hlavou než při okamžitém projednávání s policistou na silnici. Sdružení od začátku prázdnin situaci každý pátek monitoruje. V rámci našeho právního servisu jsme připraveni postiženým řidičům poskytnout případné důkazy svědčící v jejich prospěch – například natočené videozáznamy, svědectví a podobně.“ „Nový zákaz jízd kamionů v pátek vám nevyhovuje. Jaké řešení tedy navrhujete?“ „Nejlogičtější by bylo vrátit stávající úpravu do původního stavu, který ostatně odpovídá většině předpisů v okolních zemích a jsou na něj zvyklí i zahraniční dopravci. Bohužel však zatím nefunguje parlament, takže žádná změna zákona nemůže projít nezbytným legislativním procesem. Vzhledem k tomu, že zákaz pátečních jízd skončí v srpnu, žádná novela se jej letos již nedotkla. Věříme však, že před další letní sezonou se zákon změnit podaří. A to včetně dalších sporných ustanovení, jakými jsou například bodové ohodnocení některých přestupků či absence mezí závažnosti při porušení určitých ustanovení zákona.“ „Již delší dobu upozorňujete na nedostatek kvalifikovaných řidičů…“ „Nedostatek řidičů je problém, který se k nám přesouvá ze starších členských zemí Evropské unie. Již před několika lety chybělo několik tisíc řidičů například v Nizozemsku, nyní se s tím začínáme potýkat i v České republice. Jedním důvodů je i to, že armáda v důsledku profesionalizace přestala generovat řadu nových řidičů nákladních vozidel s potřebnou praxí. Vzhledem k nedostatku kvalitních řidičů jsou dnes čeští dopravci nuceni zaměstnávat řidiče, které by ještě před několika lety za volant svých vozidel v žádném případě nepustili. Existuje nepochybně více možností, jak tuto neuspokojivou situaci řešit. Již řadu let například usilujeme o to, aby se příprava profesionálních řidičů nějakým způsobem dostala do učňovského školství. Pokoušeli jsme se také s pracovními úřady vytvořit programy rekvalifikace, ale jejich případní absolventi by stejně nemohli pokrýt stávající, a už vůbec ne budoucí potřebu dopravních firem. Obávám se tedy, že jediným řešením, které zajistí skutečně vyšší počet nových řidičů, bude zaměstnávání řidičů z okolních, zejména východních zemí. K tomu ostatně dochází již dnes – řada dopravců zaměstnává řidiče ze Slovenska či z Polska. Je pravděpodobné, že k nim brzy přibudou i řidiči z balkánských zemí vstupujících do Evropské unie, případně z Ukrajiny.“ „Jedna věc je zajistit nové řidiče, druhá udržet ty stávající. Jak řidiči dopravních firem reagují na bodový systém?“ „Bodový systém je jeden z faktorů, který by mohl úbytek řidičů dále urychlit. Již jsme zaznamenali případy, že řidiči po udělení prvních trestných bodů povolání řidiče opustili s tím, že takové problémy nemají zapotřebí. Potíž je mimo jiné v hodnocení přestupků. Například porušení dob řízení a odpočinku je ohodnoceno čtyřmi body bez ohledu na to, zda řidič dobu jízdy překročil o pět minut nebo deset hodin. Řidič-profesionál najezdí ročně v průměru 120 až 140 tisíc kilometrů, tedy nesrovnatelně více než běžný řidič, ale nemá k dispozici dostatek odpočívek, kde by měl vykonat povinnou přestávku. O řidičské oprávnění, tedy i o zaměstnání, přitom může přijít skutečně během jediného týdne. To je soustavný stres, který k dobrému a bezpečnému výkonu práce rozhodně nepřispívá.“ „Novinkou jsou i podstatně náročnější lékařská vyšetření, která musí řidiči-profesionálové absolvovat…“ „Tato povinnost se podle mě mohla do zákona dostat buď jen omylem, nebo vlivem působení určitých lobbistických skupin. V původním návrhu byla neurologická vyšetření povinná pouze pro řidiče, kteří s profesí teprve začínají, tedy jen při prvním získávání průkazu odborné způsobilosti. To má jistou logiku, protože při tomto vyšetření lze odhalit nějakou závažnou poruchu, která by uchazeči znemožnila profesi řidiče vykonávat. A také je měli absolvovat řidiči starší padesáti let, což je rovněž opodstatněné, protože se zvyšujícím se věkem se zdravotní stav mění. Nakonec se však do zákona dostalo ustanovení, podle nějž musí toto vyšetření absolvovat všichni řidičiprofesionálové, což je z našeho pohledu nesmyslný požadavek. Tato povinnost se totiž může podle našich odhadů vztahovat až na 400 tisíc řidičů, čemuž kapacity lékařů a počet dostupných přístrojů na EEG vyšetření ani zdaleka neodpovídají. Byť zákon obsahuje přechodné ustanovení do roku 2007, myslím si, že tato povinnost způsobí další problémy. Zanedbatelná není ani skutečnost, že vyšetření si má platit sám řidič. Ceny za komplexní vyšetření se totiž pohybují řádově v tisících korun.“ „Vaše sdružení má výhrady rovněž k současnému systému pravidelného proškolování řidičů…“ „Ano, naprosto nevyhovující koncepce povinného pravidelného proškolování řidičů je problém, na který upozorňujeme již léta. Dnes musí každý řidič nákladního vozidla každoročně absolvovat šestnáctihodinové školení, které ovšem může provádět jakákoli kufříková autoškola. Důsledkem je to, že školení se často vůbec ani nekonají – řidiči pouze dostanou do průkazu potřebné razítko. Druhým problémem je pak samotný systém tohoto proškolování. Proškolování je obdobné jako získávání řidičského průkazu a nijak nepřispívá ke zvyšování odborných znalostí a dovednosti řidičů. Ve své stávající podobě tak tato školení představují pouze administrativní zátěž, která na zvyšování bezpečnosti nemá vliv. Žádnou povinnost školit řidiče například v defenzivní jízdě nebo v bezpečném upevňování nákladů zákon nestanovuje. To je o to smutnější, že již od roku 2003 existuje směrnice Evropské unie, která tuto problematiku řeší a zavádí nová pravidla školení (včetně témat a osnov), a to jak pro získání odborné způsobilosti začínajících řidičů (pro ně má úvodní školení trvat celkem 280 hodin), tak i pro systém periodického proškolování ostatních řidičů (při něm musí absolvovat v průběhu pěti let minimálně 35 hodin). Všechny členské státy dostaly na zavedení směrnice do své legislativy k dispozici přechodnou dobu, která vyprší letos v září. Bohužel musím v této souvislosti konstatovat, že ministerstvo dopravy neučinilo potřebné kroky a je naprosto jasné, že v České republice v září ke změně nedojde. A to na nutnost změny stávajícího systému a implementace směrnice do české legislativy upozorňujeme již tři roky. To je tedy další záležitost, jejíž vyřešení čeká na nového ministra dopravy.“ „Jak pokračuje vaše kampaň za zlepšení image silniční dopravy, kterou vaše sdružení zahájilo letos v březnu?“ „Ještě před samotným zahájením této kampaně jsme zjišťovali, jak veřejnost silniční nákladní dopravu vnímá. Ukázalo se, že jí ani tak nevadí silniční doprava, jako spíše chování některých řidičů kamionů na silnici. Přestože statistiky nenaznačují, že by nehody řidičů-profesionálů představovaly nějaký vážnější problém, rozhodli jsme se zaměřit preventivně na tuto profesní skupinu. Vypracovali jsme tzv. Desatero správného truckera, které v pěti bodech shrnuje to, co řidiči osobních vozidel u řidiče kamionu nejvíce oceňují, a v dalších pěti bodech naopak to, co by v žádném případě neměl dělat – jako například dlouze předjíždět či náhle vybočit do vedlejšího jízdního pruhu. Toto desatero nyní distribuujeme mezi řidiče-profesionály. Na konci července jsme uspořádali jakousi týdenní roadshow, při níž náš tým vyjel na různé hraniční přechody v jednotlivých regionech a naše hostesky desatero v šesti jazycích rozdávaly řidičům a nabádaly je, aby se jím řídili. Ten, kdo byl ochoten se k akci připojit, dostal samolepku našeho jezevčíka, který je symbolem kampaně. Bezpečnost silničního provozu je jednou z našich priorit již řadu let a bude jí i do budoucna. V podobných akcích tedy budeme pokračovat i nadále."
Milan Frydryšek
