17. června 2020, Milan Frydryšek
Panedemie koronaviru a následná bezpečnostní opatření měla tvrdý dopad i na oblast dopravy. O vyjádření, s jakou pomocí mohou jednotlivé dopravní obory počítat a jak bude zajištěna výstavba dopravní infrastruktury, jsme požádali ministra průmyslu, obchodu a dopravy doc. Ing. Karla Havlíčka, Ph.D., MBA.
Koncem května jste na Twitteru napsal, že rekordních 114 miliard investic do dopravní infrastruktury nestačí a je nutno urychlit také přípravu staveb. Představili jste nový stavební zákon, který má podle Vás povolovací proces významně zkrátit. Novou podobu však kritizovali podnikatelé, neboť z jejich pohledu nová podoba zákona situaci zkomplikuje. Budete s nimi ještě jednat a návrh případně upravíte? A lze zmíněných 114 miliard považovat za konečnou sumu, nebo je šance na její další zvýšení?
Rád bych zde odlišil dva procesy. Prvním, z hlediska obecného stavebnictví komplexnějším a důležitějším, je kompletní revize stavebního práva, kterou představuje nový stavební zákon. Příprava tohoto stavebního zákona je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Sleduji podrobně jeho přípravy, a i když vím, že na konečném znění dosud není shoda, věřím, že se tuto podstatnou změnu práva podaří přijmout.
Z pohledu čistě dopravního stavebnictví je však zásadní změna zákona č. 416/2009. Tato změna je nyní ve druhém čtení, a právě díky ní dostane ČR plnohodnotný liniový zákon. Dovolím si říci, že nad zněním této novely panuje v odborné stavební veřejnosti shoda. Zákon je nyní před třetím čtením, tudíž blízko celkovému schválení.
Co se týká rozpočtu, jasně jsme deklarovali, že budeme maximalizovat investiční činnost za předpokladu nalezení dostatku efektivních staveb a oprav. Samozřejmě také musíme zohlednit průjezdnost komunikací a kapacity stavebního trhu.
Kraje žádají po vládě osm miliard ze SFDI na opravy silnic v letech 2020 a 2021. Jaký je aktuální stav v projednávání této částky?
Na opravy a investice do silnic II. a III. tříd dostanou kraje v následujících letech minimálně 10 miliard korun. 6 miliard dostanou kraje ještě letos, v příštím roce zatím počítáme se 4 miliardami, ale pokusíme se zajistit ještě další dvě. Jedná se tak o další mimořádnou podporu pro kraje ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Od roku 2015 dostaly kraje tímto způsobem 23 miliard.
Stát letos nevyplatí tolik peněz na slevách pro studenty a seniory, z nichž část plynula i krajům. Počítáte s odpovídající dotací pro kraje a závazkové dopravce, která by jim tento výpadek příjmů nahradila?
Podle posledních čísel se nezdá, že by celkový propad byl tak podstatný. Odhadem se pohybujeme v předpokládaném objemu kompenzací cca 5 miliard Kč.
Rozpočet na tuto položku byl v rámci úsporných opatření spojených s epidemií COVID zkrácen o 1,5 miliard Kč, takže myslím, že se nacházíme spíše na předpokladu plného čerpání rozpočtovaných peněz.
Výkony silničních nákladních dopravců klesaly již před pandemií koronaviru. Připravujete nějaké opatření, které by pomohlo, aby kamionoví dopravci byli po koronakrizi schopni konkurovat zahraničním dopravcům na společném evropském trhu?
Zařídili jsme odklad plateb mýta, odložila se splatnost silniční daně a bylo navrženo snížení silniční daně o 25 % zpětně od ledna 2020. Dopravci v době opatření na hranicích mohli využívat tzv. green liny pro převoz rychle se kazících potravin, zvířat nebo zdravotnického materiálu.
Dopravním oborem, který se v důsledku omezení pohybu obyvatel propadl na samé dno, je autobusová zájezdová doprava. Mohou podnikatelé v tomto segmentu dopravy počítat s nějakou podporou?
Podobně jako u kamionových dopravců jsme odložili splatnost mýta o 90 dní, snížili jsme silniční daň.
V květnu jsem jednal se zástupci příležitostné zájezdové dopravy na Úřadu vlády. Dopravci mohou využít i program COVID III, který je určený i pro zájezdovou dopravu.
Železniční doprava i v době uzavření hranic fungovala. Přesto však i na železniční dopravce a operátory kombinované dopravy dopadá pokles zakázek. Plánujete pro ně nějakou podporu, například po vzoru Německa, které podpoří DB 5,5 miliardami EUR?
Možnosti případné podpory posuzujeme. V dané věci úzce spolupracujeme s územními samosprávami a zjišťujeme skutečný rozsah výpadků tržeb u dopravců v režimu veřejných služeb. V tuto chvíli Vám však nemohu potvrdit, zda a případně v jakém rozsahu bude oblast železniční dopravy z veřejných rozpočtů podpořena.
Vláda v květnu schválila navýšení rozpočtu Správy železnic pro letošní rok na 47 miliard Kč. Je tato částka pro letošek dostačující?
Předně bych rád zmínil, že uváděných téměř 47 miliard Kč je druhou nejvyšší částkou v celé historii organizace, která je připravena na modernizaci, opravy a údržbu tratí a výpravních budov. Již v rámci současného rozpočtu Správy železnic počítáme s růstem investic oproti předchozímu roku 2019 o více než 23 procent.
V rámci celé České republiky probíhá realizace řady velmi významných staveb, mimo jiné na III. a IV. železničním koridoru. Jako jeden z příkladů lze uvést například novostavbu dvoukolejné trati na IV. koridoru v úseku Soběslav (mimo) – Doubí u Tábora, s plánovanou rychlostí až 200 km/h, která nahradí současnou jednokolejnou trať s rychlostí mezi 80 - 100 km/h, nebo zdvoukolejnění další části IV. koridoru v úseku Sudoměřice – Votice.
Opět jde o stavbu převážně v nové stopě a i v rámci tohoto projektu dojde mimo dalších přínosů ke zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h. Investujeme také do výpravních budov, kde je možné uvést mimo jiné Prahu hl. n., České Budějovice, Havířov, Křižanov, Frenštát pod Radhoštěm či Bohumín. Probíhá zadávací řízení na rekonstrukci výpravní budovy v Berouně.
Správě železnic se zároveň podařilo dokončit přípravu několika dalších významných projektů, včetně rekonstrukcí výpravních budov a akcí vedoucích ke zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech. Uvedené je tak v souladu s tím, co jsme již avizovali, tedy že chceme stimulovat ekonomiku prostřednictvím investic.
Váš předchůdce loni uvedl, že by chtěl, aby se ŘSD stalo do dvou let akciovou společností. Máte stejnou představu? Pokud ano, co si od této transformace slibujete?
Toto je oblast, kde určitě chceme dále pokračovat. O přesné podobě a struktuře transformované společnosti nyní diskutujeme.
Milan Frydryšek
Foto: MD
