5. listopadu 2017, Jiří Kladiva
Zamíříme na Německo, kde došlo v dopravě k řadě zajímavých věcí. Přesto jedna z těch mimo dopravních stojí za zmínku: dokonce Světové hospodářské fórum dalo publicitu úvahám německého obchodního tisku (Handelsblatt) na téma „Bude Německo vůdcem svobodného světa?“. Nabízí se prý k tomu celá řada důvodů a jedním z nich má být, že od zvolení Donalda Trumpa prezidentem se USA staly hrozbou globální stability. Politické krize mají být jedem pro německé hospodářství, které nemá obdobu v četnosti světových obchodních vztahů a kde skoro polovina „jobů“ závisí nepřímo na exportu.
První dopravní pohled se týká právě zveřejněných výsledků německé pozemní dopravy za rok 2016, které uvedl Spolkový úřad pro nákladní dopravu (BAG). Tamní hospodářství zůstalo v růstovém kurzu, ale pozitivní výsledky se ve vývoji nákladní dopravy odrážely omezeně, vlastně jenom silniční nákladní doprava dosáhla nárůstu v obratu. Ve srovnání s předchozím rokem navýšení vykázala o 2,5 procenta a v hmotnosti 3,1 miliardy tun, čímž poprvé překonala úroveň roku 2008. Dopravní výkon v tunokilometrech se zvýšil o 0,3 procenta na 315 mi-
liard. Lze říci, že přes mnohé i evropské snažení zde nákladní auto v dělbě přepravní práce stále dominuje. V železniční nákladní dopravě naproti tomu poklesla přepravená množství o jedno procento na 365 milionů tun a dopravní výkon se snížil o 0,4 procenta na 116 miliard tkm. Nelze ovšem přehlédnout loňský vliv stávek na síti. Ve vnitrozemské plavbě její dopravní objem stagnoval kolem 221 milionů tun. K poklesu docházelo u zemědělských produktů, uhlí a krmiv, jakož i v tranzitní dopravě. Dopravní výkon poklesl o 1,8 procenta na 53 miliard tkm a patřil mezi nejnižší hodnoty posledních let. S ohledem na velkou intenzitu konkurence a mírný pokles nákladů, jež ovlivnila cena pohonných hmot na silnici, byly odměny za přepravu u dopravců v roce 2016 pod tlakem. Zatímco na železnici šly ještě mírně nahoru, v různých segmentech silniční dopravy a ve vnitrozemské plavbě šly dolů.
V dalším pohledu sledujeme výsledek posledního zasedání státní monopolní komise SRN, která se zabývala dopravní politikou, jež by měla usnadňovat volbu dopravců podle jejich způsobilosti a vyloučila by narušování konkurenčního prostředí různým nákladovým zatěžováním. Proto jsou zapotřebí důkladná šetření nutnosti společenských nákladů a užitku na železnici, v silniční dopravě, na vodních cestách a v letectví. Podrobná pozornost byla přitom věnována účinné konkurenci v drážním sektoru. Nelze pominout, že komise předkládá svá dobrozdání spolkové vládě.
Vedle celé řady aspektů si všímáme zejména převodu 4. drážního balíku směrnic EU do německého práva a zdá se, že komise jde nad evropský požadavek. Zákonodárce má podle ní vytvořit jasné organizační oddělení mezi infrastrukturou a podnikem dopravy. Podle toho by členové představenstva holdingu nemohli současně sedět v dozorčí radě infrastrukturního podniku. Na organizační oddělení má navazovat oddělení majetkoprávní. Jak stojí ve zprávě: „Prvním krokem k tomu mohou být světově operující podniky DB Cargo a DB Schenker vyčleněné z koncernu DB a privatizované“.
Závěrem pohled na politiku a dopravu ve světle německých parlamentních voleb. Sektor dopravy vyslovil v řadě bodů spokojenost s prací končící vlády. Hodně se udělalo pro dopravní infrastrukturu; v rámci toho byl přijat spolkový plán dopravních cest do roku 2030. Došlo ke koncepcím pro leteckou dopravu, pro přístavní hospodářství a pro realizaci dopravních projektů. Některých cílů se ovšem nedosáhlo, jako například převodu dopravy ze silnice na železnici, zavedení alternativního paliva nebo omezení skleníkových plynů škodících klimatu. Byl schválen zákon o snižování drážního hluku, kdy země předběhla stále o věci jednající EU. Drážní lobby však říká, že drážní obor se jako celek neposílil. Jeho podíl v dělbě přepravní práce (modal split) obnáší 17 procent, tedy tolik jako v roce 1995. Stále se pracuje na platbách za použití drážních tras; realizace příslibu jejich snížení na polovinu bude již věcí nové vlády. „V potrubí“ je ještě ministrem dopravy předkládaný tzv. Masterplan železniční nákladní dopravy. K zavedení mýtného z osobních aut, plánovaného již od roku 2014, dojde zřejmě letos. Potřeba dohánět čas se jeví zástupcům dopravy v digitalizaci; nevydařil se záměr celoplošného fungování do roku 2018 alespoň s 50 Mbit/s.
Jiří Kladiva
