Komentář

České drážní podniky jdou do Evropy. Ústecká soukromá společnost Viamont se stala členem zřejmě první evropské aliance soukromých drah – kvinteto spatřilo světlo světa v Rotterdamu a dalo si působivý název European Bulls, hodný hokejové NHL. Dalšími členy jsou drážní dopravci Comsa (Barcelona), Ferrovie Nord Cargo (Milán), LTE (Štýrský Hradec) a rail4chem (Essen). Místo vzniku může napovědět, že aliance zřejmě nebude lhostejná k potřebám největšího evropského přístavu proniknout na vzdálenější dopravní trhy. Nepůjde tedy zřejmě jen o cosi jako o pohádku o pěti trpaslících. Rovněž České dráhy hodlají být „european“. Koncem května se na největším evropském dopravním a logistickém veletrhu v Mnichově odehraje velká řada doprovodných akcí. V rámci mohutné evropské drážní show EurailFreight, konané pod patronací Evropského společenství železnic CER, se bude 31. května odpoledne konat Special Forum pod názvem Inovativní řešení pro dráhy – česká zkušenost. V sestavě, kterou CER k prezentaci sezval, nalezneme i českého ministra dopravy, pochopitelně šéfa ČD Petra Kousala a rovněž i autora těchto řádků. V Německu to už spočítali přesně: přes německo–české hraniční přechody přejíždí od loňského května, tedy od vstupu ČR do EU, o čtyřicet procent více kamionů; na polsko-německé hranici zvýšení dosahuje třiceti procent. Největší nárůst zaznamenaly hraniční přechody mezi Slovinskem a Itálií. Před rozšířením unie jimi denně projíždělo 440 nákladních vozidel, po vstupu už přes tisíc. Podcenění dlouho ohlašovaného růstu kamionové dopravy po vstupu do EU vede nyní státní administrativu k horečným pokusům, jak se s touto skutečností někdy až folklorně vyrovnat a přitáhnout tiráky k pokladnám. Kupříkladu před veřejností suverénně prezentovaný návrh ministra Jaroslava Bureše si spíše říkal o zařazení do přednášky cimrmanologů před divadelními hrami známého génia. Chceš-li udělat něco pořádně, požádej tři staré muže o radu, řekl kdysi Číňan Kchang Cha. A tak zatímco jsme ještě nedávno tlačili na EU, aby nám po vstupu uvolněním kabotáže dovolila posílat na její národní dopravní trhy ještě mnohem více kamionů, nyní řadíme zpátečku podle koncepční zásady „od pelesti ke zdi“. Přes uplatněné mýtné zůstává Německo hlavní zemí kamionového tranzitu s mnoha dopravními starostmi. To však nevadí ministru dopravy, aby nepřišel před koncem minulého roku s vizí vytvořit ze země ústřední evropské centrum distribuční logistiky. K posílení německé logistiky dokonce vyhlásil marketingovou ofenzivu. SRN má pro tento účel podle něj výhodnou polohu, technologickou sílu i dobrou infrastrukturu. Spolkový ministr hospodářství Wolfgang Clement zase ve stejné době označil logistiku za čtvrtý nejdůležitější růstový obor a také spolková vláda chce věnovat logistickému oboru větší pozornost. Převzít úlohu významného logistického distributora je totiž pro zemi stejně přínosné jako rozvinout celé produkční odvětví se silným exportem – v případě logistiky ovšem bez nároku na suroviny. Nevzpomenu si, že by některý člen naší vlády někdy zavadil o význam logistiky pro tuto zemi. Přesto se zdá, že v ČR svitlo na lepší logistické časy, pokud jde o společenské uznání. Předseda parlamentního podvýboru pro dopravu a infrastrukturu Jaromír Schling požádal o účast na lednovém jednání pracovní skupiny SSL pro kombinovanou dopravu a uvedl, že by bylo žádoucí, aby spedice a logistika byly zastoupeny v jím řízeném parlamentním orgánu. Na ministerstvu dopravy zase dokončují práce na dopravní koncepci státu a zcela nový šéf odboru dopravní strategie má zájem, aby se k ní česká spedice a logistika svými náměty vyjádřila. Připomeňme si zde, že ještě před nějakými šestnácti lety byl termín logistika pokládán za cosi jako nemravné slovo, podobně jako Stalinem kdysi zapovězená kybernetika. Jiří Kladiva