7. července 2005
V prvním červnovém týdnu se stal hlavním městem evropské logistiky Mnichov. S ohledem na rozsah a úspěch logistického veletrhu trans-port logistic 2005 to zaregistrovaly všechny dopravní obory. Jen ne – alespoň podle místních médií – německá politika. Jestliže v roce 2003 akci nemohl zahájit spolkový ministr dopravy (kvůli problémům s mýtným), letos se ze zahájení omluvil ohlášený ministr hospodářství Wolfgang Clement (z důvodu přípravy předčasných voleb). Stejný Wolfgang Clement (SPD), který se nedávno velmi angažoval v iniciativě Německo – logistické centrum Evropy. Němečtí dopraváci a logistici okamžitě vznesli otázku, jak dalece to myslel s logistikou vážně. Není pochyb o tom, že mezi zástupci těchto významných oborů volební hlasy nezískal. Služebně nejvýše postaveným evropským politikem na mnichovském veletrhu byl místopředseda české vlády a ministr dopravy Milan Šimonovský. Národních ministrů dopravy do Mnichova zavítalo několik. Milan Šimonovský se své úlohy zhostil velmi dobře: aktivně anglicky veletrh spoluzahajoval, během dvou dnů pak vystoupil s informacemi na třech dopravních fórech, kde také dobře reagoval na dotazy účastníků. Konference orientované na Českou republiku navštívilo mnoho návštěvníků veletrhu. Ukázalo se, že i v těchto iniciativách lze předběhnout země podstatně větší. Připomeňme, že letošního veletrhu se zúčastnilo 1333 vystavovatelů, z toho více než 40 českých. V rámci společné české expozice vystavovalo téměř dvacet firem. Někteří vystavovatelé byli v Mnichově poprvé, a nemuseli proto být zcela spokojeni se zájmem návštěvníků. Snad skromná rada do budoucna: při přípravě věnovat stejnou pozornost jak výpravě a šperkování stánku, tak také včasnému pozvání možných partnerů, které chce firma oslovit. Ve stejném týdnu, co se konal mnichovský veletrh, jsme zažili několik dalších událostí. Především to bylo francouzské a nizozemské „ne“ euroústavě. Proč se k tomu vracet i v dopravním komentáři? V obou zemích hrála při rozhodování roli kromě jiného také obava z laciných pracovních sil z východu. Ve Francii se dokonce symbolem nesouhlasu stal pojem „polský instalatér“ jako útočník na již tak chabý trh zaměstnanosti. V mediální Evropě se dostalo značného ohlasu německé studii, která kvantifikuje dopad laciné řidičské pracovní síly z východu na německý dopravní trh. Odborníci odhadují, že konkurence východoevropských autodopravců německou silniční dopravu zboží připravila až o pět miliard € (zhruba 150 mi-liard Kč). To by představovalo dobrou pětinu z celkového objemu trhu. Tato částka se pak člení podle jednotlivých druhů silniční dopravy. Rovněž nizozemští autodopravci mají obavy z laciné konkurence. Dopravní a spediční podniky z východní části Evropy by podle nich měly získat oprávnění k volné kabotáži v rámci EU v co nejzazším možném termínu. Požadavek předložil nizozemský svaz autodopravců TLN. Reagoval tak na výsledek dotazníkové akce mezi 4000 členy. Třicet procent oslovených podniků v anketě uvedlo, že rozšíření na východ má přímý vliv na jejich každodenní život. Ačkoliv Bílé knize dopravní politiky EU do roku 2010 zbývá do naplnění celá pětiletka, z lůna Evropského parlamentu (nikoliv Komise) přišly v měsíci jahod náznaky návrhu „Nové evropské dopravní politiky“. Jestliže Bílá kniha usiluje všemi způsoby o zastavení nárůstu silniční dopravy zboží, ta nová má změnit směr: hlavním cílem má být podpora hladkého chodu systému, který uspokojí 90 procent dopravních potřeb a bude tak dále pokračovat (= silnice). Čili otočení koncepčního kormidla o pěkných pár stupňů na základě celé řady argumentů. Třeba že evropská silniční doprava produkuje jen dvě procenta skleníkových plynů z celku, toxické emise se za posledních 10 let snížily na polovinu, dráha a veřejná doprava, zajišťující jen 10 procent výkonů, stojí vlády a regiony kolem sta miliard € ročně, silniční doprava přispívá veřejným financím v Evropě po odečtení vládních nákladů na síť částkou kolem 200 miliard €. Všechny minulé snahy omezit silniční dopravu alternativními pokusy selhaly (nákladní dráha, vysokorychlostní vlaky atd.), uvádí se v návrhu spolu s dalšími asi osmi podobnými argumenty. Kolem svaté Markéty by se měla deklarace za odpovědnou dopravní politiku v Evropě podepisovat. Jiří Kladiva