20. listopadu 2017, Milan Frydryšek
Ministři států EU se koncem října v Lucemburku dohodli, že řidiči mezinárodní dopravy nebudou podléhat revizi směrnice o vysílání pracovníků, dokud nebudou podmínky jejího uplatňování stanoveny specifickým předpisem.
„To je správný krok, který i ČESMAD Bohemia prosazoval řadu měsíců. Je to ovšem pouze krok první, protože pravidla pro řidiče budou stanovena v tzv. silničním balíčku, o jehož znění se vedou spory,“ upozornil mluvčí sdružení Martin Felix. „I bruselským politikům je již zcela zřejmé, že povolání řidiče mezinárodní dopravy je natolik specifické, že nemůže podléhat obecným zásadám o vysílání pracovníků. Nyní budeme tvrdě bojovat o to, aby se silniční balíček, který pro řidiče tyto zásady ustanoví, nestal platformou pro ochranářské snahy bohatších unijních zemí. Některé státy v čele s Francií a Německem totiž požadují, aby řidiči i při běžných mezinárodních přepravách podléhali vždy pracovněprávním pravidlům té země, ve které se zrovna nacházejí. To ovšem znamená likvidační nárůst byrokracie, kterou nezvládají ani dopravci ze zemí, které se takto snaží ochránit svůj trh, což jasně dokázaly kontroly Ministerstva práce a sociálních věcí ČR,“ řekl generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř.
Kompromisním řešením, které spolu s českým sdružením dopravců prosazují i asociace z dalších 16 zemí, je uplatňovat pravidla pro vyslané pracovníky pouze na řidiče, kteří se nejméně jeden měsíc nevrátí do své domovské země. Tak by byly vyřešeny i oprávněné požadavky na boj s tzv. nomádskými řidiči a schránkovými firmami, které je využívají.
Nejednotný postoj visegrádské čtyřky
Postoj zemí visegrádské skupiny k výslednému kompromisu ale nebyl jednotný. Zatímco představitelé České republiky a Slovenska s ním souhlasili, maďarští a polští zástupci ho v pondělí odmítli. Polská ministryně pro rodinu, práci a sociální záležitosti Elžbieta Rafalská byla zklamaná. „Mrzí mě, že se nám nepodařilo vypracovat společnou pozici, ale v politice se to stává,“ uvedla. Podle ní má Polsko na podobě směrnice o vysílání velký zájem a základem věci má být diskuse o svobodě poskytování služeb. Také Litva a Lotyšsko s pondělní dohodou nesouhlasily. Irsko, Británie a Chorvatsko se nakonec zdržely.
(lan/čtk)
