16. srpna 2007
Jeden z nejdůležitějších evropských infrastrukturních projektů – přemostění úžiny Fehmarnbelt mezi Dánskem a Německem – se po mnoha letech diskusí s největší pravděpodobností dočká realizace. „Dosáhli jsme průlomu,“ řekl po setkání se svým dánským resortním kolegou Flemmingem Hansenem na počátku července v Berlíně německý spolkový ministr dopravy Wolfgang Tiefensee. Přinejmenším na úrovni ministrů dopravy již zřejmě jde o „hotovou věc“.
Celkové náklady na výstavbu devatenáct kilometrů dlouhého mostu, který by měl do roku 2018 spojit přístavy Puttgarden na německém baltském ostrově Fehmarn a Rodby na dánském ostrově Lolland, jsou
vypočteny na 5,6 miliardy € (asi 160 miliard Kč). Z toho na Dánsko, které je na projektu zainteresováno podstatně více, by mělo připadnout 4,8 miliardy, zatímco Německo by mělo přispět 800 miliony €. Náklady by mělo pokrýt soukromé financování a státní záruky, návratnost investice by měly zajistit příjmy z mýtného.
Pevné spojení zkrátí dobu jízdy mezi Kodaní a Hamburkem ze současných čtyř a půl na zhruba jednu hodinu. Podle jeho zastánců projekt výrazně zlepší hospodářské vyhlídky regionu, který v posledních letech vykazoval spíše slabší růst. Nepřerušený rychlý a bezpečný dopravní koridor mezi oběma městy by se měl v budoucnu stát i základem pro vytvoření souvislého prosperujícího regionu mezi Oresundem a Labem.
V posledním desetiletí bylo v Evropě vybudováno několik podobných pevných spojení přes mořské úžiny, například Channel Tunnel (Spojené království – Francie),
Great Belt (Dánsko) a most přes Oresund (Švédsko – Dánsko). Koridor Kodaň – Hamburk byl v roce 1996 zahrnut do Transevropské sítě (TEN), jejímž cílem je zajistit v Evropské unii udržitelnou mobilitu zboží a osob za co možná nejlepších sociálních, ekologických a bezpečnostních podmínek. O zahájení řady průzkumů a šetření ohledně možností výstavby a provozu pevného spojení vlády obou zemí rozhodly již v roce 1992.
Trocha dopravní geografie
Ostrov Fehmarn o rozloze 186 kilometrů čtverečních a s třinácti tisíci obyvateli je součástí spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. S německou pevninou jej od roku 1963 spojuje zavěšený most Fehmarn Sound Bridge, dlouhý 963 a vysoký
69 metrů. Turisticky hojně využívaný ostrov je považován za ráj ornitologů, kteří na něm mohou pozorovat migrující ptactvo. Z trajektového přístavu Puttgarden na ostrově odjíždějí lodě do dánského Rodby každou půlhodinu ve dne i v noci. Linka je součástí dopravní trasy, i oficiálně nazývané Linka ptačího letu.
Lolland je čtvrtý největší dánský ostrov. Silniční komunikace E 47 z Kodaně překonává nejprve úžinu mezi pevninou a ostrovem Falster dvěma technicky velmi zajímavými Mosty Faro (v délce 1726 a 1596 metrů a výšce 26 a 20 metrů nad mořem) a na Lolland ústí moderním tunelem pod úžinou Goldborgsund. Pozemní trasa končí v trajektovém přístavu Rodbyhavn, vzdáleném asi pět kilometrů jižně od města Rodby, z nějž je v provozu trajektové spojení do Puttgardenu.
Různé pohledy spolkových zemi SRN
Zemská vláda Šlesvicka-Holštýnska považuje přemostění úžiny Fehmarnbelt za klíčový projekt v zájmu rozvoje země a celého regionu severního Německa. „Samotná předpokládaná sedmiletá výstavba mostu vytvoří dva tisíce pracovních míst. Dlouhodobě most povede k vytvoření nových produkčních oblastí a tvorbě dalších pracovních míst podél celé trasy,“ uvedl k tomu zemský ministr hospodářství a dopravy Dietrich Austermann. Podle předsedy zemské vlády Petera Harryho Carstensena představuje rozhodnutí ministrů pro Šlesvicko-Holštýnsko „velký den“. Současně však poukázal na to, že v dalším procesu plánování bude nutné brát v úvahu i zatížení obyvatel Fehmarnu.
Rozhodnutí přivítal i hamburský starosta Ole von Beust. Hansovní město se podle něj může počítat „k velkým vítězům důležitého rozhodnutí“. Naopak spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko na východě země, která se obává ztráty dopravních proudů, se vůči miliardovému projektu staví odmítavě. Její ministerský předseda Harald Ringstorff navíc považuje státní záruky za výstavbu spojení za narušení konkurence pro provozovatele trajektových linek.
Odpůrci volají po demonstracích
Nejdůrazněji se ovšem proti plánu staví sami obyvatelé ostrova Fehmarn. Jeho starosta Otto-Uwe Schmiedt je podle svých slov rozhodnutím Berlína „otřesen“. Obává se toho, že by se ostrov na sedm let přeměnil v jedno velké staveniště, a neví, jak by to stát mohl jeho obyvatelům kompenzovat. Spolek Spojení proti přemostění Fehmarnbeltu doufá, že výstavbě mostu ještě dokáže zabránit. „Zatím nejde o nic jiného než stanoviska dvou ministrů dopravy. Aby bylo možné most opravdu postavit, bude nutná mezistátní smlouva a souhlas obou parlamentů,“ poznamenal mluvčí spolku Jürgen Boos. A takový souhlas podle něj není hlavně na dánské straně vůbec jistý.
Přemostění má i (ojedinělého) odpůrce na teoretické frontě. Podle studie profesora Karl-Heinze Breitzmanna z univerzity v Rostocku bude ztrátový. Vědec vypočítal, že z každého investovaného eura se vrátí pouze 0,65 €, a odmítl odhady z roku 1999, podle nichž to mělo být 1,29 €. Tehdejší hodnocení projektu bylo podle jeho názoru velmi nedokonalé, protože vycházelo z příliš vysokého nárůstu dopravy, a naopak zcela ignorovalo zlepšování systému trajektů. Pokud by se projekt dočkal naplnění, představoval by ovšem obrovského konkurenta pro trajekty právě z Rostocku…
Ing. Jiří Kladiva (CBC)
