14. února 2002
Námořní klub při Svazu spedice a logistiky ČR (SSL) věnuje pozornost
nejen vývoji v přístavech, které již tradičně využívají české
exportní a importní společnosti, ale i v přístavech netradičních, jež
také mohou sloužit českému vývozu a dovozu. Sekretariát SSL shromáždil
řadu údajů například o námořních přístavech německé spolkové země
Meklenbursko-Přední Pomořansko.
Sjednocení Německa, reformní procesy ve střední a východní Evropě, vstup
Švédska, Finska a v budoucnu i Polska do Evropské unie vedly k zásadním
změnám v oblasti kolem Baltského moře, která je v současnosti bezesporu
jedním z nejdynamičtěji rostoucích trhů v Evropě. Také na území
spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko se nachází celá řada
námořních přístavů, jejichž správy vynakládají mnoho finančních
prostředků na modernizaci přístavů, jejich rozšiřování a budování
kvalitnějšího dopravního spojení s vnitrozemím a hospodářským
zázemím.
Správy přístavů, které se nacházejí na jižním pobřeží Baltského
moře o délce 354 kilometrů, se sdružily do Zemského svazu přístavního
hospodářství Meklenburska-Předního Pomořanska (LHMV).
V Rostocku lze odbavovat plavidla do nosnosti sto tisíc tun
Hanzovní město Rostock letos oslaví 750 let od založení svého přístavu.
V letech 1957 až 1960 byl u ústí řeky Warnow vybudován nový
univerzální přístav, jehož činnost se po sjednocení Německa v roce
1990 musela přizpůsobit zcela novým podmínkám v zahraničním obchodě.
Znamenalo to výraznou změnu přístavu: bylo nutné vybudovat trajektový
přístav a terminály pro překlad papíru, cukru, obilí, rud, uhlí, hnojiv,
cementu a stavebnin. Další rozšíření a prohloubení přístavu
následovalo v roce 1999, kdy také přístavní správa zaznamenala rekordní
objem překladu zboží (21,1 miliónu tun).
V současné době patří Rostock k několika málo přístavům Baltského
moře, v nichž je možné odbavovat plavidla do nosnosti sto tisíc tun.
Na území přístavu funguje přes 200 průmyslových a logistických firem a
s narůstající trajektovou dopravou se průběžně mění profil
přístavu.
Městská společnost pro překlad, založená v roce 1994, byla o tři roky
později zprivatizována. Již v té době byla vedoucím přístavním
podnikem pro manipulaci se zbožím, dopravu, skladování a logistiku.
V posledních letech zaznamenává Rostock výrazný nárůst liniové dopravy
na Baltu, nedoprovázené kombinované dopravy a zvyšuje se i podíl dopravy
řeka-moře. To s sebou přináší utváření aliancí s evropskými
dopravci, terminály a přístavy.
Součástí přístavu je i ropný terminál, který provozuje překládková
společnost s koncernem Elfoil D, jenž má k dispozici cisternový sklad
s kapacitou 280 tisíc m3.
Také rybářský přístav Rostock se v posledních letech proměnil
v atraktivní průmyslovou a obchodní lokalitu. Přístav disponuje dvaceti
lodními stáními a jeho roční obrat v současné době dosahuje 580 tisíc
tun. K dispozici je 32 tisíc m3 chladicích prostor a dalších 33 m2 kryté
skladové plochy. V přístavu se překládají veškeré potraviny,
především však zboží vyžadující regulovanou teplotu. Pro toto zboží
je přístav certifikován podle norem Evropské unie. Kromě toho lze
v přístavu přeložit i stavebniny nebo papír.
Ve Wismaru loni asi 2,5 miliónu tun zboží
Přístav Wismar se za posledních dvanáct let vyvinul v moderní zařízení
multimodální dopravy. V loňském roce jej využilo 1200 plavidel, která
přepravila asi 2,5 miliónu tun zboží. V zimě nezamrzající přístav
s rozlohou 80 hektarů disponuje 16 lodními stáními a skladovacími
plochami o rozloze 95 tisíc m2. Po rozsáhlých rekonstrukcích je přístav
atraktivní především pro dopravu z jižního a středního Německa,
Rakouska, Pobaltí, Ruska a Finska. Slouží pro překlad hlavně hromadných
chemických zásilek, hromadných zásilek, které jsou citlivé na
atmosférické podmínky, lesních a zemědělských produktů a oceli.
Sassnitz/Mukran
je především trajektovým přístavem
Přístav na severní špici ostrova Rujana, který v roce 1998 prošel
modernizací v hodnotě 80 miliónů €, nabízí nejkratší zeměpisnou
i nautickou vzdálenost z celého Německa do Skandinávie, Finska,
pobaltských zemí a Ruska. Vyhledávaný je především trajektový přístav
a přístav pro Ro/Ro plavidla, který je zároveň nejzápadnější stanicí
transsibiřské magistrály. Jako jediný z německých přístavů disponuje
Sassnitz/Mukran zařízením, jež umožňuje překlad kamiónů a kontejnerů
na železniční vagóny různých systémů včetně širokorozchodné ruské
železnice. V loňském roce bylo v přístavu přeloženo celkem
5,8 miliónu tun zboží.
Mezinárodní význam Greifswaldu stále roste
Greifswald – přístav regionálního zaměření, který postupně
získává i mezinárodní význam, se nachází v severovýchodní části
Meklenburska. Mezi tradičně překládané komodity patří stavebniny,
zemědělské produkty a nově i ropa, lesní produkty a kusové zboží. Lodě
jsou odbavovány na čtyřech stáních, k dispozici je 50 tisíc m2
otevřené skladovací plochy a dalších 1200 m2 krytých skladů.
Přístavní správa v loňském roce zaznamenala 530 tisíc tun
přeloženého zboží. Přístav Greifswald je v provozu nepřetržitě.
Výhodou Wolgastu je jeho napojení na vnitrozemí
Nejvýchodější německý přístav se nachází u stejnojmenného města,
které je centrem regionu při ústí řeky Peene. Wolgast se vyznačuje velmi
dobrým infrastrukturním napojením – řeky Peene a Odra jej spojují
s Polskem nebo přes Berlín dále s vodními cestami východní i západní
Evropy. Kromě toho existuje dobré spojení s vnitrozemím i po silnici a
železnici. Překlad (asi 750 tisíc tun ročně) se opírá o stavebniny,
import hnojiv a export obilovin.
Anklam – největší vnitrozemský přístav Meklenburska
Největší vnitrozemský přístav spolkové země Meklenbursko-Přední
Pomořansko má dlouholetou historii. V minulosti bylo město, a tedy
i přístav důležitým centrem obchodu mezi Pobaltím, Skandinávií a
střední a východní Evropou. V současné době přístav, který je
tradičně napojen na tranzitní dopravu z Polska, spravuje město. Anklam je
důležitým přístavem pro přepravu zboží po řece Peene, jež nabízí sto
kilometrů splavné vodní cesty i pro tlačnou trakci o délce sto metrů.
Mohou ji využívat plavidla s ponorem 2,5 až tři metry. V přístavu
může kotvit až deset říčních lodí najednou, molo má délku jeden
kilometr. Přístav je vybaven železniční vlečkou, která zaručuje
přístup na hlavní železniční trasu Stralsund-Berlín.
V Ueckermünde hlavně překlad stavebnin
První přístav byl v Ueckermünde postaven již v roce 1913 a jako
regionální zařízení sloužil do roku 1933. V letech 1935 až 1990 jej
využívaly k přepravě zboží především místní cihelny. Dnešní podoba
přístavu se datuje od roku 1993, o tři roky poz-ději byl prohlouben až na
4,5 metru. Přístav je vybaven moderním zařízením pro překlad a
skladování, k dispozici je i obří rotační jeřáb. Dopravci jej
využívají především pro překlad stavebnin, hnojiv, uhlí, koksu
i zemědělských produktů, jejichž obrat loni dosáhl 220 tisíc tun. Na
vnitrozemské vodní cesty je Ueckermünde napojeno řekami Peene a Odra,
Císařský kanál zajišťuje spojení s Baltským mořem.
Jiří Kladiva
