2. srpna 2007
Již více než deset let se v České republice používají při odbavování cestujících ve veřejné, především příměstské a městské, hromadné dopravě bezkontaktní čipové karty (BČK). Vývoj v této oblasti probíhal více či méně živelně a výrobci odbavovacích zařízení měli jediný cíl: stát se jeho jediným, monopolním dodavatelem.
V současné době působí na českém trhu dvě dominantní společnosti – EMTEST a MIKROELEKTRONIKA. České dráhy si vyvíjejí vlastní IN-KARTU a předpokládají její uplatnění v integrovaných dopravních systémech (IDS) za dva až tři roky. Dopravní firmy nabízely cestujícím každá svou BČK s lákavými apli-
kacemi (například předprodejní časový kupon, dopravní peněženka), aby je získaly jen pro sebe. Cílem byla (a někde ještě je) „ochrana“ před konkurencí.
Na druhé straně stát, kraje a města budují integrovaný dopravní systém (IDS) tak, aby si cestující mohli v jeho rámci vybrat pro ně nejvhodnější kombinaci spojů hromadných dopravních prostředků a dali jí přednost před vlastní individuální dopravou. A je
žádoucí, aby cestující v tomto případě vystačili pouze s jednou BČK, na kterou by si nahráli právě ty aplikace, jež jsou pro ně využitelné, a nemuseli mít tolik BČK, v kolika IDS a s kolika dopravci jezdí. V tomto případě by pak velmi zjednodušeně řečeno mělo jít o tzv. Národní dopravní kartu (NDK).
V následujícím textu přinášíme stručnou informaci o tom, jak z tohoto pohledu budují IDS ve Středočeském, Plzeňském a Pardubickém kraji.
Clearing a BČK
ve vybraných regionech
V rámci Středočeské integrované dopravy (SID) je zapojen do tzv. clearingu největší počet dopravců (zatím deset autobusových dopravců), kteří cestujícím umožňují s pouze jedinou BČK získat jízdenku ve všech jejich autobusech za výhodnějších podmínek, než kdyby si ji kupovali „za hotové“. Až na jednu
výjimku každý z těchto dopravců vydává své BČK s elektronickou peněženkou a cestující si ji může dobít u kohokoliv z nich bez ohledu na to, kdo mu ji vydal. Další aplikace s předplatním časovým kupónem je pilotně provozována mezi dvěma z nich (Anexia Rakovník a ČSAD MHD Kladno).
K přesnému rozdělení tržeb mezi dopravci slouží clearingový systém – CARDS EXCHANGE – vyvinutý a provozovaný ČSAD SVT Praha nejen pro SID, ale i v dále zmiňovaných IDS. Na jednoduchém schématu je naznačena hlavní funkce clearingového systému (viz obrázek). Od 1. srpna 2004, kdy tento systém začal být rutinně provozován, byly k dis-
pozici BČK s technologií MIFARE STANDARD 1 kB a odbavovací zařízení společnosti Mikroelektronika. Inovace i v této oblasti, obdobně jako v celé výpočetní technice, však jdou nezadržitelně stále dopředu. Proto se po dohodě zástupců Středočeského kraje, Regionálního organizátora pražské integrované dopravy (ROPID) a ČD i zde postupně přechází na novou kvalitnější technologii MIFARE DESFIRE 4 kB. Stejnou technologii používají ČD pro BČK IN-KARTA a hlavní město Praha pro BČK OPEN CARD. V SID jsou touto technologií již vybaveny MAD Kolín, OAD Kolín a POL-KOST, v jejichž autobusech lze platit oběma typy BČK.
Plzeňská karta
Krátce se zmíníme i o Plzeňské kartě. Na rozdíl od SID vydávají Plzeňskou kartu Plzeňské městské dopravní podniky a prostřednictvím její elektronické peněženky lze nakupovat nejen jízdenky u spolupracujících dopravců, ale i vstupenky na-příklad do zoo nebo plaveckého bazénu. Zde karta slouží žákům a studentům k prokázání nároků na slevu. S Plzeňskou kartou lze zakoupit jízdenku i u společnosti PROBO TRANS Beroun. Tento dopravce tedy přijímá jak karty SID, tak i Plzeňskou kartu, čímž usnadňuje cestujícím využití BČK.
Pardubický kraj
V Pardubickém kraji IDS teprve připravují, a to obdobným způsobem, jako funguje SID. Problém je ale v tom, že zatímco ve výše uvedených krajích jsou dopravci začlenění do IDS vybaveni odbavovacím zařízením od jednoho výrobce (MIK-ROELEKTRONIKA), zde bude
k 1. lednu 2008 zařazen do pilotního projektu i Dopravní podnik města Pardubic, vybavený jiným výrobcem (EMTEST). Navíc by do tohoto pilotu měly být zapojeny i ČD, které však budou akceptovat jen „papírové jízdenky“. Cestující by sice měli vystačit pouze s jednou BČK, ale v případě, že by využívali i ČD, museli by ji doplnit odpovídající papírovou jízdenkou.
A teď jak tedy vše sjednotit, aby cestující snadno a srozumitelně dokázal využít všech výhod BČK v dopravě?
Úloha ministerstva dopravy při budování IDS
Pokud se pod taktovkou Pardubického kraje skutečně první dva výrobci (EMTEST a MIKROELEKTRONIKA) dohodnou o interoperabilitě svých odbavovacích systémů, půjde i o první rázné vykročení k tzv. NDK.
Kdo ale přiměje ostatní výrobce těchto zařízení k zajištění interoperability? Ministerstvo dopravy jako metodický orgán nejen v této otázce, ale i při komplexní podpoře budování krajských IDS zaspalo již před několika lety. Stačí připomenout, že dosud chybí zákon o veřejné dopravě. ČSAD SVT Praha při projednávání připomínek k návrhu věcného záměru zákona o veřejné dopravě předala i podklad pro úpravy vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která by urychlila, usnadnila a zajistila operativnějším způsobem interoperabilitu odbavovacích systémů do doby účinnosti uvedených legislativních změn.
Vznik systému NDK podmiňuje dodržování jednotné celostátní bezpečnostní politiky, jednotného formátu (MAD) a předepsané struktury jednotlivých aplikací s tím, že bude vybrána celostátní autorita, která by tento systém trvale spravovala a upřesňovala jeho podmínky s rozvojem příslušných informačních technologií a IDS, tedy měla by průběžně dohlížet na interoperabilitu odbavovacích systémů.
Takže zbývá jen položit si otázku: „Splní ministerstvo dopravy cestujícím jejich přání cestovat veřejnou dopravou za výhodných podmínek s pouze jedinou Národní dopravní kartou?“
RNDr. Jan Kotík,
ředitel ČSAD SVT
