22. prosince 2012
Přibližně 43 procent délky všech dálnic a silnic I. třídy na území České republiky lze označit za vysoce rizikové. Vyplývá to z výsledků mapování rizik za období let 2009 až 2011, které provádí společnost AF-CityPlan jako technický partner Ústředního automotoklubu ČR v evropském programu hodnocení silnic EuroRAP. Ve srovnání s předchozím mapováním zpracovaným pro léta 2008 až 2010 se podíl nebezpečných úseků zvýšil o 10 procent.
Ostré směrové oblouky, srázy, nerovný povrch, neochráněné pilíře mostů a nadjezdů, nefunkční svodidla, křižovatky bez připojovacích pruhů, vzrostlé stromy v těsné blízkosti komunikace neoddělené svodidly – to jsou jen některé z hlavních nedostatků, kterými trpí české komunikace. Mezi nejrizikovější patří podle technického ředitele AF-CityPlan Jiřího Landy například rychlostní silnice R4, R6 a R7 v okolí Prahy. „Naprosto nemyslitelné je například umístění zastávek autobusu přímo na rychlostní silnici či nijak neoddělené pěší trasy v její těsné blízkosti,“ upozornil Jiří Landa. Z okolí komunikací by pro větší bezpečnost řidičů měly zmizet vzrostlé stromy či hluboké příkopy, které od silnic neoddělují svodidla, nebezpečná jsou i příliš ostrá odbočení.
Rekategorizovat některé silnice nelze od stolu
Podle Jiřího Landy stav českých komunikací neumožňuje připravované zařazení některých silnic první třídy mezi rychlostní silnice a zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti na nich z 90 kilometrů v hodině na 130 km/hod. „Jestliže se dnes ministerstvo dopravy baví o tom, že bude rekategorizovat některé silnice a tím opticky navýší délku dálniční sítě, nemělo by se to dělat z kanceláře, ale mělo by to být uděláno na základě důkladné bezpečnostní inspekce,“ uvedl Jiří Landa, který je zároveň auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. „Na řadě úseků rychlostních silnic by se podle počtu a závažnosti dopravních nehod měla naopak dovolená rychlost snížit,“ dodal. To se týká například úseku R7 za Prahou, který je ve velmi špatném technickém stavu. Největšími bezpečnostními riziky na českých rychlostních silnicích jsou podle AF-CityPlan například neochráněné pevné překážky v těsné blízkosti komunikace nebo časté výškové vlny, které způsobují, že automobil jedoucí vysokou rychlostí správně nesedí na vozovce a někdy s ní krátkodobě i zcela ztrácí kontakt.
České silnice dostanou hvězdičky
Do České republiky by se mělo brzy dostat hvězdičkové hodnocení silnic EuroRAP, které je již nyní běžné v některých evropských zemích. Systém je nastaven tak, že čím více hvězdiček komunikace dostane, tím je bezpečnější. „Velmi často se nyní stává, že řídíme auta s maximálním pasivním zabezpečením posádky na velmi špatných silnicích,“ řekl předseda EuroRAP John Dawson. Do roku 2020 by však celá primární silniční síť České republiky měla mít své hvězdičky. Dosud vytvořené Rizikové mapy EuroRAP rozdělují silnice podle barev do pěti stupňů podle toho, jaké hrozí na daném úseku riziko vážné dopravní nehody. Mezi nejrizikovější úseky patří například silnice I/9 od Mělníka až k hranici Středočeského kraje, dále I/19 na jihu Středočeského kraje, I/16 od Řevnic ke křižovatce u Slaného, I/12 a I/32. „Přitom na mnoha silnicích by šla provést poměrně levná opatření, která by razantně omezila jejich nebezpečnost,“ zdůraznil Jiří Landa.
Tomáš Johánek
Nejnovější Riziková mapa ČR byla prezentována v rámci konference Bezpečná dopravní infrastruktura, kterou na počátku prosince tradičně uspořádala společnost AF–CITYPLAN, s. r. o. Hlavním cílem konference je nejen upozorňovat na neuspokojivý bezpečnostní stav silniční infrastruktury a jeho vliv na vznik a následky dopravních nehod, ale také seznamovat s vhodnými politickými a inženýrskými postupy pro zlepšení tohoto stavu. Zájem o akci neupadá ani přes stále trvající ekonomické problémy a opět se jí zúčastnilo zhruba 150 posluchačů z řad zástupců státní správy a samosprávy, správců pozemních komunikací, Policie ČR, Integrovaného záchranného systému i dopravních odborníků. Účastníci vyslechli 21 odborných přednášek včetně čtyř zahraničních příspěvků. Pořádající firma se každoročně snaží otevírat nová témata související s bezpečností pozemních komunikací, poprvé v sedmileté historii tak zaznělo téma vodní dopravy jako dopravního módu s nejnižším počtem nehod a také problematika střetu vozidel se zvěří.
